Zprávy z tisku
Zklamání: nová Zelená úsporám dostane maximálně 28,5 miliardy
Vláda dnes jednala o osudu výnosů z prodeje emisních povolenek. Ve hře je odhadem 80 miliard korun. Čeští ministři se rozhodli věnovat polovinu těchto peněz do státní kasy, další část teplárnám a zpracovatelskému průmyslu a pouze asi jednu třetinu Státnímu fondu životního prostředí. Ani tyto peníze nemají domácnosti zcela jisté, nejvíce se ale diskutuje o tom, že půjdou na podporu energeticky úsporných staveb a renovací domů. Vláda dnes na svém zasedání projednala návrh zákona o obchodování s emisními povolenkami a schválila verzi, na které se ministři dohodli včera večer.
Rozhodla, že polovina z odhadovaných 80 či více
miliard korun [1], které by měla prodejem povolenek mezi roky 2013 a
2020 získat, skončí ve státním rozpočtu, druhou polovinu pak rozdělila
mezi resorty životního prostředí a průmyslu. Kam konkrétně ale peníze
půjdou, však zatím není zcela zřejmé, zákon ve svém § 7 vyjmenovává
celou řadu možností. Ministr pro životní prostředí
Tomáš Chalupa, který zákon předkládá, tedy zatím pro financování
nového programu typu Zelená úsporám, o kterém již dříve mluvil v
médiích [2], prosadil pouze menší část prostředků, a to méně než 30
miliard. Odhadovaná, efektivně využitelná absorbční kapacita je přitom
podle odhadu Šance pro budovy asi 100 miliard do roku 2020.
Takto využité peníze pak mají řadu ekonomických přínosů. Podle
analýzy, kterou vypracoval tým známého ekonoma a člena NERV Miroslava
Zámečníka pro iniciativu Šance pro budovy [3], a kterou májí ministři
životního prostředí, průmyslu i financí k dispozici, se státu nový
program na podporu energeticky úsporných domů a renovací mnohonásobně
vyplatí. Může výrazně oživit českou ekonomiku, pomoci lidem úsporněji
bydlet a pozitivně ovlivnit zaměstnanost napříč regiony. Petr Holub,
koordinátor iniciativy Šance pro budovy, říká: "Nepovažuji za šťastné
dnešní rozhodnutí vlády utopit polovinu výnosů z emisních povolenek ve
státním rozpočtu a velkou část dát teplárnám, které již dostaly na
rekonstrukce svých zastaralých a neefektivních zdrojů a rozvodů desítky
miliard z derogovaných povolenek. Nicméně pokud bude alespoň třetina
výnosů přiznaná resortu životního prostředí vložena do podpory
úsporných budov a renovací, lze stále ještě předpokládanou absorpční
kapacitu programu, která činí 10 až 12 miliard ročně, doplnit z
Evropských fondů.
Takto nastavený program pak může zaměstnat 20 až 30 tisíc lidí
rovnoměrně napříč celou republikou." Zámečníkova analýza ukazuje
výrazný prorůstový potenciál, který by dobře nastavený program měl pro
českou ekonomiku. Když stát vynaloží 1 milión korun na energeticky
úsporná opatření, lze očekávat kladný dopad na HDP ve výši 2,13 až 3,59
miliónu korun. A to díky vysokému multiplikačnímu faktoru stavebnictví
budov a také tzv. finanční páce - tedy podílu soukromého kapitálu,
který se nabalí na každou korunu státní investice. Státu se navíc
samotná investice téměř celá vrátí už během jednoho roku. Jeho příjmy z
jednoho miliónu investovaného v dobře nastaveném programu činí 0,97 až
1,21 milionu korun na daních z příjmu stavebních firem a jejich
pracovníků, ze sociálního a zdravotního pojištění zaměstnaných lidí a
na nevyplacených sociálních dávkách, které by jinak bylo nutné vyplatit
všem, kteří by bez tohoto programu neměli práci.[4]
Pro zajímavost pak Petr Holub srovnává dopad tohoto programu na
zaměstnanost a obchodní příležitosti pro české firmy s dostavbou
Temelína. "Ačkoliv by dostavba Temelína českému stavebnictvi možná
prospěla, jeho význam je ve srovnání s výstavbou a rekonstrukcemi budov
velmi malý. Dostavba Temelína zaměstná v příštích, řekněme, 10 letech
tak 10 tisíc lidí za vynaložených 300 miliard. Energeticky úsporné
budovy oproti tomu za 3x méně peněz zaměstnají 3x více lidí, a to téměř
výhradně v českých firmách napříč celou republikou." O definitivní
podobně zákona rozhodnou až na podzim poslanci a senátoři. O tom, kam
půjde třetina peněz získaná pro resort životního prostředí, pak
rozhodne ministerstvo.
[1] Zdroj: Ministerstvo životního prostředí http://www.sanceprobudovy.cz/images/docs/prezentace_zamyslicky.pdf
[2] http://www.sanceprobudovy.cz/cs/component/content/article/17-doporucujeme/79-exkluzivni-video-s-ministrem-tomasem-chalupou-.html
[3] Analýza, manažerská shrnutí v češtině a angličtině a komentář k analýze je ke stažení na tomto odkaze: http://www.sanceprobudovy.cz/cs/odborne-studie/85-studie-srovnani-dopadu-narodnich-programu-zvysovani-energeticke-efektivity-budov-s-jinymi-alternativami.html
[4] Více informací naleznete v tiskové zprávě Šance pro budovy z 18. 6. 2012 na odkaze: http://www.sanceprobudovy.cz/cs/pro-media/84-nova-zelena-usporam-muze-prinest-1-rust-hdp.html
Kontakt: Mgr. Jana Kubáňová, koordinátorka komunikace tel.: 774 422 910, email: jana.kubanova@sanceprobudovy.cz
Zdroj: EnviWeb
Datum uveřejnění: 21.7.12
Poslední změna: 21.7.2012
Počet shlédnutí: 148
Zklamání: nová Zelená úsporám dostane maximálně 28,5 miliardy
Vláda dnes jednala o osudu výnosů z prodeje emisních povolenek. Ve hře je odhadem 80 miliard korun. Čeští ministři se rozhodli věnovat polovinu těchto peněz do státní kasy, další část teplárnám a zpracovatelskému průmyslu a pouze asi jednu třetinu Státnímu fondu životního prostředí. Ani tyto peníze nemají domácnosti zcela jisté, nejvíce se ale diskutuje o tom, že půjdou na podporu energeticky úsporných staveb a renovací domů. Vláda dnes na svém zasedání projednala návrh zákona o obchodování s emisními povolenkami a schválila verzi, na které se ministři dohodli včera večer.
Rozhodla, že polovina z odhadovaných 80 či více
miliard korun [1], které by měla prodejem povolenek mezi roky 2013 a
2020 získat, skončí ve státním rozpočtu, druhou polovinu pak rozdělila
mezi resorty životního prostředí a průmyslu. Kam konkrétně ale peníze
půjdou, však zatím není zcela zřejmé, zákon ve svém § 7 vyjmenovává
celou řadu možností. Ministr pro životní prostředí
Tomáš Chalupa, který zákon předkládá, tedy zatím pro financování
nového programu typu Zelená úsporám, o kterém již dříve mluvil v
médiích [2], prosadil pouze menší část prostředků, a to méně než 30
miliard. Odhadovaná, efektivně využitelná absorbční kapacita je přitom
podle odhadu Šance pro budovy asi 100 miliard do roku 2020. Takto využité peníze pak mají řadu ekonomických přínosů. Podle
analýzy, kterou vypracoval tým známého ekonoma a člena NERV Miroslava
Zámečníka pro iniciativu Šance pro budovy [3], a kterou májí ministři
životního prostředí, průmyslu i financí k dispozici, se státu nový
program na podporu energeticky úsporných domů a renovací mnohonásobně
vyplatí. Může výrazně oživit českou ekonomiku, pomoci lidem úsporněji
bydlet a pozitivně ovlivnit zaměstnanost napříč regiony. Petr Holub,
koordinátor iniciativy Šance pro budovy, říká: "Nepovažuji za šťastné
dnešní rozhodnutí vlády utopit polovinu výnosů z emisních povolenek ve
státním rozpočtu a velkou část dát teplárnám, které již dostaly na
rekonstrukce svých zastaralých a neefektivních zdrojů a rozvodů desítky
miliard z derogovaných povolenek. Nicméně pokud bude alespoň třetina
výnosů přiznaná resortu životního prostředí vložena do podpory
úsporných budov a renovací, lze stále ještě předpokládanou absorpční
kapacitu programu, která činí 10 až 12 miliard ročně, doplnit z
Evropských fondů. Takto nastavený program pak může zaměstnat 20 až 30 tisíc lidí
rovnoměrně napříč celou republikou." Zámečníkova analýza ukazuje
výrazný prorůstový potenciál, který by dobře nastavený program měl pro
českou ekonomiku. Když stát vynaloží 1 milión korun na energeticky
úsporná opatření, lze očekávat kladný dopad na HDP ve výši 2,13 až 3,59
miliónu korun. A to díky vysokému multiplikačnímu faktoru stavebnictví
budov a také tzv. finanční páce - tedy podílu soukromého kapitálu,
který se nabalí na každou korunu státní investice. Státu se navíc
samotná investice téměř celá vrátí už během jednoho roku. Jeho příjmy z
jednoho miliónu investovaného v dobře nastaveném programu činí 0,97 až
1,21 milionu korun na daních z příjmu stavebních firem a jejich
pracovníků, ze sociálního a zdravotního pojištění zaměstnaných lidí a
na nevyplacených sociálních dávkách, které by jinak bylo nutné vyplatit
všem, kteří by bez tohoto programu neměli práci.[4] Pro zajímavost pak Petr Holub srovnává dopad tohoto programu na
zaměstnanost a obchodní příležitosti pro české firmy s dostavbou
Temelína. "Ačkoliv by dostavba Temelína českému stavebnictvi možná
prospěla, jeho význam je ve srovnání s výstavbou a rekonstrukcemi budov
velmi malý. Dostavba Temelína zaměstná v příštích, řekněme, 10 letech
tak 10 tisíc lidí za vynaložených 300 miliard. Energeticky úsporné
budovy oproti tomu za 3x méně peněz zaměstnají 3x více lidí, a to téměř
výhradně v českých firmách napříč celou republikou." O definitivní
podobně zákona rozhodnou až na podzim poslanci a senátoři. O tom, kam
půjde třetina peněz získaná pro resort životního prostředí, pak
rozhodne ministerstvo. [1] Zdroj: Ministerstvo životního prostředí http://www.sanceprobudovy.cz/images/docs/prezentace_zamyslicky.pdf
Zdroj: EnviWeb
[2] http://www.sanceprobudovy.cz/cs/component/content/article/17-doporucujeme/79-exkluzivni-video-s-ministrem-tomasem-chalupou-.html
[3] Analýza, manažerská shrnutí v češtině a angličtině a komentář k analýze je ke stažení na tomto odkaze: http://www.sanceprobudovy.cz/cs/odborne-studie/85-studie-srovnani-dopadu-narodnich-programu-zvysovani-energeticke-efektivity-budov-s-jinymi-alternativami.html
[4] Více informací naleznete v tiskové zprávě Šance pro budovy z 18. 6. 2012 na odkaze: http://www.sanceprobudovy.cz/cs/pro-media/84-nova-zelena-usporam-muze-prinest-1-rust-hdp.html
Kontakt: Mgr. Jana Kubáňová, koordinátorka komunikace tel.: 774 422 910, email: jana.kubanova@sanceprobudovy.cz
Datum uveřejnění: 21.7.12
Poslední změna: 21.7.2012
Počet shlédnutí: 148