Zprávy z tisku
Životní prostředí v Pardubickém kraji se zvolna zlepšuje
Životní prostředí v Pardubickém kraji se zvolna zlepšuje. V posledních letech se začaly čistit rozsáhlé kontaminace průmyslových podniků a skládky nebezpečných chemikálií, rozšiřuje se kanalizační síť a počet a výkonnost čistíren odpadních vod. Po odsíření elektráren ubylo v ovzduší oxidu siřičitého, který byl příčinou kyselých dešťů, naopak kvůli rostoucímu počtu aut narostly koncentrace oxidů dusíku a jemného polétavého prachu. V regionu také stále znečišťují okolí velké průmyslové podniky.
Pardubice 3. srpna (ČTK) - Životní prostředí v Pardubickém kraji se zvolna zlepšuje. V posledních letech se začaly čistit rozsáhlé kontaminace průmyslových podniků a skládky nebezpečných chemikálií, rozšiřuje se kanalizační síť a počet a výkonnost čistíren odpadních vod. Po odsíření elektráren ubylo v ovzduší oxidu siřičitého, který byl příčinou kyselých dešťů, naopak kvůli rostoucímu počtu aut narostly koncentrace oxidů dusíku a jemného polétavého prachu. V regionu také stále znečišťují okolí velké průmyslové podniky.
V Pardubickém kraji je z minulosti několik velmi vážně kontaminovaných lokalit, takzvaných starých ekologických zátěží. Pardubický kraj již téměř dokončil likvidaci dvou starých skládek nebezpečných průmyslových a zemědělských chemikálií v Boru u Skutče a v Hodoníně u Nasavrk na Chrudimsku. Celkové náklady se vyšplhaly zhruba na 130 milionů korun.
Ještě nákladnější budou likvidace skládky olejů a zbytků z výroby asfaltu u Lukavice a vyčištění areálu bývalé společnosti Transporta v Chrudimi. V prvním případě se cena prací odhaduje na čtvrt miliardy korun, stovky milionů si zřejmě vyžádá i vyčištění Transporty.
Nejrozsáhleji je statisícemi tun odpadů z chemické výroby zamořena velká část území a spodních vod chemičky Synthesia, za sanace, které již začaly, stát zaplatí zhruba tři miliardy korun.
Zamořené je i území rafinerie Paramo a jejích provozů na Pardubicku. S likvidací i více než 100 let starých látek, které ohrožují životní prostředí, se počítá už od roku 1994, přitom peníze stát na jejich odstranění stále neuvolnil. Tento stav nedávno kritizovali zástupci Parama i vedení kraje. Hejtman Ivo Toman deklaroval, že se pokusí sanace urychlit, protože například skládka u Lidlu ohrožuje stavbu klíčové silnice.
"Kraj by se měl v otázce sanací angažovat především tehdy, pokud hrozí vážné ohrožení zdrojů pitné vody, což je vzhledem ke geologické situaci asi prioritní v lokalitě Bor u Skutče," řekl šéf krajské organizace Strany zelených Pavel Křivka, která chce letos získat mandáty do krajského zastupitelstva.
Kanalizační síť se postupně rozšiřuje i do míst, kde dosud neexistovala. Podle Českého statistického úřadu nemělo v roce 2001 splaškovou kanalizaci ze 452 obcí 182, na konci roku 2006 o tři méně. Zvýšil se i počet obcí s napojením na čistírny odpadních vod, z 119 v roce 2004 na 125 v roce 2006. Firma Vodovody a kanalizace Pardubice vloni zahájila rozsáhlý projekt Labe-Loučná za 830 milionů korun, který má dokončit a vylepšit kanalizační síť na Pardubicku.
Počet velkých znečišťovatelů životního prostředí v Pardubickém kraji, kteří figurují v integrovaném registru znečištění ministerstva životního prostředí, se téměř nemění, stejně jako množství vypouštěných sledovaných látek. Nejvíce škodlivých látek produkují elektrárny v Opatovicích nad Labem a Chvaleticích na Pardubicku, chemické provozy a zemědělské podniky s chovem zvířat. Velkým znečišťovatelem je i cementárna společnosti Holcim v Prachovicích na Chrudimsku, zápachem obtěžuje obyvatele Pardubic rafinerie Paramo. Celé spektrum chemických látek emituje pardubická chemička Synthesia.
Dílčí pokroky zaznamenalo i nakládání s odpady v kraji. Roste podíl vytříděných surovin, některá města, například Vysoké Mýto a částečně Pardubice a Letohrad zavedla sběr biologicky rozložitelného odpadu, který se zpracovává v kompostárnách nebo bioplynových stanicích. Narostl i počet sběrných dvorů, za zhruba 60 milionů korun jich bylo 17 vybudováno na Svitavsku. Přesto na největší skládky, například v Nasavrkách na Chrudimsku nebo Chvaleticích na Pardubicku, putuje stále více komunálního odpadu.
Pardubický kraj zatím neprosadil projekt výstavby velké spalovny komunálního odpadu. Zařízení, které vzbudilo silný odpor veřejnosti i ekologických organizací, mělo stát původně v Opatovicích nad Labem na Pardubicku, později kraj přišel s tím, že jedná o jejím umístění v areálu elektrárny ve Chvaleticích v témže okrese. Velké protesty vyvolává také záměr rakouské společnosti AVE rekonstruovat a znovu zprovoznit s větší kapacitou spalovnu nebezpečných odpadů v areálu firmy Synthesia Pardubice.
ČSSD pořádá proti spalovně dlouhodobou petiční akci, proti se staví i zelení. Kritizují zejména, že by se odpad dovážel z okolních zemí "a to, jak je v republice zvykem, kamiony a nikoli vlakem," řekl Křivka.
Protichůdné názory panují také na záměr splavnění Labe do Pardubic. Zatímco ekologové vítají rozhodnutí ministra životního prostředí Martina Bursíka, který pro stavbu umělého kanálu přes rezervaci Slavíkovy ostrovy u Přelouče neudělil výjimku, stoupenci vodního spojení Pardubic s Hamburkem v čele s vedením kraje se snaží lobbovat za více než dvoumiliardovou investici. Takzvané Multimodální logistické centrum neboli Přístav Pardubice kraj podporuje a připravuje investiční záměr.
"Součástí centra má být například spádový kontejnerový terminál evropského významu. Bude navazovat na průmyslové zóny v Pardubicích a okolních obcí. Pro zahájení provozu je ale nutné propojit železniční síť a také jej napojit na silniční síť. Toto všechno bude investiční záměr obsahovat," řekl hejtman.
Strana zelených má jasno. Splavnění Labe podporovat nebude. Pavel Křivka věří, že by nikdo z případných zelených zastupitelů by v novém volebním období "žádné splavnění Labe do Pardubic nepodpořil a určitě by nepodpořil výstavbu kanálu u Přelouče".
V kraji zásluhou soukromých firem i obcí roste podíl energie vyráběné z obnovitelných zdrojů. Větrné elektrárny se stavějí zvláště na Orlickoústecku a Svitavsku, některé zemědělské podniky a města budují bioplynové stanice s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla. Podíl elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů činí v kraji zhruba dvě procenta. Radnice i kraj také sázejí na energetické úspory, zateplují své objekty a modernizují jejich vytápění.
I k větrné elektrárně mají zelení výhrady. "Před využitím větru dávám přednost využití sluneční energie v takzvaných fotovoltaických zařízeních. V programových tezích pro krajské volby se SZ vyjádřila negativně k živelné výstavbě větrných elektráren a jejich budování například v okolí Lichkova a Králík považuji za nanejvýš problematické," uvedl Křivka.
Pavel Dosoudil Lucie Jelínková tav
Datum: 03.08.2008 10:36
Zdroj: Zpráva ČTK
Datum uveřejnění: 4.8.08
Poslední změna: 4.8.2008
Počet shlédnutí: 502
Životní prostředí v Pardubickém kraji se zvolna zlepšuje
Životní prostředí v Pardubickém kraji se zvolna zlepšuje. V posledních letech se začaly čistit rozsáhlé kontaminace průmyslových podniků a skládky nebezpečných chemikálií, rozšiřuje se kanalizační síť a počet a výkonnost čistíren odpadních vod. Po odsíření elektráren ubylo v ovzduší oxidu siřičitého, který byl příčinou kyselých dešťů, naopak kvůli rostoucímu počtu aut narostly koncentrace oxidů dusíku a jemného polétavého prachu. V regionu také stále znečišťují okolí velké průmyslové podniky.
Pardubice 3. srpna (ČTK) - Životní prostředí v Pardubickém kraji se zvolna zlepšuje. V posledních letech se začaly čistit rozsáhlé kontaminace průmyslových podniků a skládky nebezpečných chemikálií, rozšiřuje se kanalizační síť a počet a výkonnost čistíren odpadních vod. Po odsíření elektráren ubylo v ovzduší oxidu siřičitého, který byl příčinou kyselých dešťů, naopak kvůli rostoucímu počtu aut narostly koncentrace oxidů dusíku a jemného polétavého prachu. V regionu také stále znečišťují okolí velké průmyslové podniky.
V Pardubickém kraji je z minulosti několik velmi vážně kontaminovaných lokalit, takzvaných starých ekologických zátěží. Pardubický kraj již téměř dokončil likvidaci dvou starých skládek nebezpečných průmyslových a zemědělských chemikálií v Boru u Skutče a v Hodoníně u Nasavrk na Chrudimsku. Celkové náklady se vyšplhaly zhruba na 130 milionů korun.
Ještě nákladnější budou likvidace skládky olejů a zbytků z výroby asfaltu u Lukavice a vyčištění areálu bývalé společnosti Transporta v Chrudimi. V prvním případě se cena prací odhaduje na čtvrt miliardy korun, stovky milionů si zřejmě vyžádá i vyčištění Transporty.
Nejrozsáhleji je statisícemi tun odpadů z chemické výroby zamořena velká část území a spodních vod chemičky Synthesia, za sanace, které již začaly, stát zaplatí zhruba tři miliardy korun.
Zamořené je i území rafinerie Paramo a jejích provozů na Pardubicku. S likvidací i více než 100 let starých látek, které ohrožují životní prostředí, se počítá už od roku 1994, přitom peníze stát na jejich odstranění stále neuvolnil. Tento stav nedávno kritizovali zástupci Parama i vedení kraje. Hejtman Ivo Toman deklaroval, že se pokusí sanace urychlit, protože například skládka u Lidlu ohrožuje stavbu klíčové silnice.
"Kraj by se měl v otázce sanací angažovat především tehdy, pokud hrozí vážné ohrožení zdrojů pitné vody, což je vzhledem ke geologické situaci asi prioritní v lokalitě Bor u Skutče," řekl šéf krajské organizace Strany zelených Pavel Křivka, která chce letos získat mandáty do krajského zastupitelstva.
Kanalizační síť se postupně rozšiřuje i do míst, kde dosud neexistovala. Podle Českého statistického úřadu nemělo v roce 2001 splaškovou kanalizaci ze 452 obcí 182, na konci roku 2006 o tři méně. Zvýšil se i počet obcí s napojením na čistírny odpadních vod, z 119 v roce 2004 na 125 v roce 2006. Firma Vodovody a kanalizace Pardubice vloni zahájila rozsáhlý projekt Labe-Loučná za 830 milionů korun, který má dokončit a vylepšit kanalizační síť na Pardubicku.
Počet velkých znečišťovatelů životního prostředí v Pardubickém kraji, kteří figurují v integrovaném registru znečištění ministerstva životního prostředí, se téměř nemění, stejně jako množství vypouštěných sledovaných látek. Nejvíce škodlivých látek produkují elektrárny v Opatovicích nad Labem a Chvaleticích na Pardubicku, chemické provozy a zemědělské podniky s chovem zvířat. Velkým znečišťovatelem je i cementárna společnosti Holcim v Prachovicích na Chrudimsku, zápachem obtěžuje obyvatele Pardubic rafinerie Paramo. Celé spektrum chemických látek emituje pardubická chemička Synthesia.
Dílčí pokroky zaznamenalo i nakládání s odpady v kraji. Roste podíl vytříděných surovin, některá města, například Vysoké Mýto a částečně Pardubice a Letohrad zavedla sběr biologicky rozložitelného odpadu, který se zpracovává v kompostárnách nebo bioplynových stanicích. Narostl i počet sběrných dvorů, za zhruba 60 milionů korun jich bylo 17 vybudováno na Svitavsku. Přesto na největší skládky, například v Nasavrkách na Chrudimsku nebo Chvaleticích na Pardubicku, putuje stále více komunálního odpadu.
Pardubický kraj zatím neprosadil projekt výstavby velké spalovny komunálního odpadu. Zařízení, které vzbudilo silný odpor veřejnosti i ekologických organizací, mělo stát původně v Opatovicích nad Labem na Pardubicku, později kraj přišel s tím, že jedná o jejím umístění v areálu elektrárny ve Chvaleticích v témže okrese. Velké protesty vyvolává také záměr rakouské společnosti AVE rekonstruovat a znovu zprovoznit s větší kapacitou spalovnu nebezpečných odpadů v areálu firmy Synthesia Pardubice.
ČSSD pořádá proti spalovně dlouhodobou petiční akci, proti se staví i zelení. Kritizují zejména, že by se odpad dovážel z okolních zemí "a to, jak je v republice zvykem, kamiony a nikoli vlakem," řekl Křivka.
Protichůdné názory panují také na záměr splavnění Labe do Pardubic. Zatímco ekologové vítají rozhodnutí ministra životního prostředí Martina Bursíka, který pro stavbu umělého kanálu přes rezervaci Slavíkovy ostrovy u Přelouče neudělil výjimku, stoupenci vodního spojení Pardubic s Hamburkem v čele s vedením kraje se snaží lobbovat za více než dvoumiliardovou investici. Takzvané Multimodální logistické centrum neboli Přístav Pardubice kraj podporuje a připravuje investiční záměr.
"Součástí centra má být například spádový kontejnerový terminál evropského významu. Bude navazovat na průmyslové zóny v Pardubicích a okolních obcí. Pro zahájení provozu je ale nutné propojit železniční síť a také jej napojit na silniční síť. Toto všechno bude investiční záměr obsahovat," řekl hejtman.
Strana zelených má jasno. Splavnění Labe podporovat nebude. Pavel Křivka věří, že by nikdo z případných zelených zastupitelů by v novém volebním období "žádné splavnění Labe do Pardubic nepodpořil a určitě by nepodpořil výstavbu kanálu u Přelouče".
V kraji zásluhou soukromých firem i obcí roste podíl energie vyráběné z obnovitelných zdrojů. Větrné elektrárny se stavějí zvláště na Orlickoústecku a Svitavsku, některé zemědělské podniky a města budují bioplynové stanice s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla. Podíl elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů činí v kraji zhruba dvě procenta. Radnice i kraj také sázejí na energetické úspory, zateplují své objekty a modernizují jejich vytápění.
I k větrné elektrárně mají zelení výhrady. "Před využitím větru dávám přednost využití sluneční energie v takzvaných fotovoltaických zařízeních. V programových tezích pro krajské volby se SZ vyjádřila negativně k živelné výstavbě větrných elektráren a jejich budování například v okolí Lichkova a Králík považuji za nanejvýš problematické," uvedl Křivka.
Pavel Dosoudil Lucie Jelínková tav
Datum: 03.08.2008 10:36
Zdroj: Zpráva ČTK
Datum uveřejnění: 4.8.08
Poslední změna: 4.8.2008
Počet shlédnutí: 502