Zemědělci loni výrazně zvýšili spotřebu hnojiv a chemikálií

Čeští zemědělci loni o desítky procent zvýšili spotřebu průmyslových hnojiv a látek na ochranu rostlin. Vyplývá to z údajů uvedených v loňské Zprávě o stavu zemědělství. Ochráncům přírody se tento fakt nelíbí navzdory tomu, že spotřeba hnojiv zůstává zhruba poloviční než před rokem 1990 a výrazně zaostává za západní Evropou.

Celková spotřeba čistých živin dodaných minerálními hnojivy loni vzrostla na 118,5 kilogramu na hektar zemědělské půdy z předloňských 93 kilogramů na hektar. Spotřeba účinných látek obsažených v prostředcích na ochranu rostlin vzrostla o 13 procent. Zvýšilo se také používání biologických přípravků pro pěstování rostlin, jimiž bylo ošetřeno přes 38 000 hektarů plodin, meziročně téměř o polovinu více.

Hnojení se zvyšovalo již v roce 2010 poté, co v roce 2009 především v důsledku ekonomické krize pěstitelé výrazně šetřili a omezili jej o více než 40 procent.

"Hlavním důvodem tak razantního zvýšení v aplikaci minerálních hnojiv je okolnost, že byla očekávána nadprůměrná sklizeň zemědělských plodin," stojí ve zprávě. Předpoklad nadprůměrné sklizně u většiny plodin se skutečně naplnil. Podle předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy se farmáři díky zlepšení své ekonomické situace snažili dodat do půdy minerály, které jí po redukci hnojení chyběly.

"Rostoucí spotřebu průmyslových hnojiv a pesticidů všichni platíme poškozenou půdou, špinavou vodou a nezdravou krajinou. Postupně se tak vymazává ozdravení, ke kterému došlo na počátku devadesátých let," řekl ČTK Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha. Takřka čtvrtina sledovaných pramenů a vrtů na podzemní vodu podle něj překračuje pravidla pro znečištění. Vláda by proto měla více podporovat ekologické zemědělství a další chytrá řešení, která zajišťují dobrou úrodu a zároveň jsou šetrná ke krajině. Podle evidence České inspekce životního prostředí (ČIŽP) nicméně loni ze 181 havárií na vodách bylo zemědělského původu osm.

Ekologové dlouhodobě upozorňují, že zvláště některé druhy pesticidů mohou narušovat funkci hormonů. Vědci tyto látky podezřívají ze spoluodpovědnosti za růst výskytu případů některých druhů rakoviny a vývojových vad i za pokles kvality lidského spermatu. Umělá hnojiva rovněž patří mezi hlavní zdroje znečištění řek a přispívají ke tvorbě nepříjemného takzvaného vodního květu.

Zemědělci však upozorňují na fakt, že i po zvýšení dávek hnojí výrazně méně než před 20 lety. V roce 1989 spotřeba činila 240 kilogramů na hektar. Díky modernější aplikaci se hnojiva lépe využívají a snížily se také jejich úniky do volné přírody, tvrdí farmáři.

Podíl ekologického zemědělství v němž se nesmí používat umělá hnojiva ani další chemikálie, je v Česku jeden z nejvyšších v Evropě. Počet ekofarem v Česku loni vzrostl o 11 procent na 3920. Plocha, kterou ekozemědělci obhospodařovali ke konci roku 2011, zabírala 11,4 procenta zemědělské půdy. Dominantní podíl na ekozemědělství však v Česku dlouhodobě mají trvalé travní porosty sloužící převážně k pastevnímu chovu dobytka.

Zdroj: Ekolist

Tweet