Zprávy z tisku
Země Kjótské dohody chtějí pokračovat bez USA
Zástupci sto padesáti zemí se v sobotu na konferenci OSN v Montrealu dohodli na pokračování v dalších rozhovorech o snižování emisí skleníkových plynů, ale bez Spojených států, které nejsou ochotné spolupracovat. Vyjednavači USA se na rozhodnutí, že by měli být vyloučeni z budoucího jednání, tvářili vcelku lhostejně.
Podle USA by mělo povinné snižování emisí devastují dopad na
ekonomiku země. Slévárna oceli, Jones and Laughlin Steel Company,
Pittsburgh, květen 1942.
Foto: National Archives and Records Administration
Projevily se tak dlouhodobé spory o způsobech ochrany klimatu mezi USA
na jedné straně a Evropu, Japonskem a dalšími zastánci Kjótské dohodyna
druhé straně. I když se řada účastníků montrealské konference slovně
vymezovala proti ekologické politice Bushovi administrativy, velká část
delegátů se obává, že bez spolupráce s USA na mezinárodním úsilí o
snížení emisí skleníkových plynů nebude žádné opatření účinné, vzhledem
k tomu, že na USA připadá plná čtvrtina celosvětového objemu emisí.
Někteří účastníci konference se netvářili, že by je informace o
budoucí neúčasti USA na rozhovorech nějak vyvedla z míry. „Kjótský
protokol se má čile k světu,“ prohlásila Jennifer Morgan z WWF.
Ostatní, stejně jako kanadský ministr životního prostředí Stephane
Dion, monotónně opakují stejný názor:“Raději bych viděl USA v rámci
Kjóta“. Země spolupracujíc v rámci Kjótské dohody se dohodly na
společné práci na budoucích plánech. Nicméně ty v tuto chvíli nemají
žádnou konkrétní podobu. Jediné jasné je, že by měli být hotové
dostatečně brzo , tak aby nedošlo k přerušení po roce 2012, kdy končí
první fáze Kjótské dohody.
Když v sobotních ranních hodinách opouštěli ospalí delegáti
Palais des Gongres, odnášeli si sebou potvrzený návrh pro budoucí
vyjednávání. V něm se neobjevuje žádná spolupráce s Washingtonem. Jenže
téměř všechny určené cíle není možné dosáhnout bez spolupráce s USA, i
když řada delegátů se vyjádřila pro další budoucí jednání. Přesto
hlavní země Kjótské dohody jako je Evropská unie, Japonsko a Rusko
prohlásili, že chtějí pokračovat i bez Spojených států.
USA chtějí namísto restriktivních omezování jít cestou moderních
technologií a plánují na leden schůzku s představiteli několika
asijských zemí o spolupráci v rámci Bushova "Asijsko-Pacifického partnerství čistého rozvoje a ochrany klimatu".
USA spolu s Čínou, Japonskem, Koreou a Austrálií chtějí rozšířit
moderní technologie, energeticky šetrnější, do asijských zemí, které v
budoucnu budou zřejmě významně přispívat emisemi skleníkových plynů. V
minulém týdnu také oznámila americká vláda dohodu s aliancí prospěšných
společností na vývoji uhelné elektrárny s nulovými emisemi, která by
měla vyrábět elektrickou energie a vodík.
Odpůrci těchto dohod tvrdí, že snahou USA je jen vytvořit protiváhu
Rámcové dohodě OSN o klimatických změnách. Americké úřady tvrdí, že
tato snaha je jasným dokladem konkrétních příspěvků k řešení problému a
navrhují jednoduchá a chytrá řešení, raději než pevné limity, o kolik
se musí snížit emise.
Russell Dickson, Ekolist
Datum uveřejnění: 14.12.05
Poslední změna: 14.12.2005
Počet shlédnutí: 130
Země Kjótské dohody chtějí pokračovat bez USA
Zástupci sto padesáti zemí se v sobotu na konferenci OSN v Montrealu dohodli na pokračování v dalších rozhovorech o snižování emisí skleníkových plynů, ale bez Spojených států, které nejsou ochotné spolupracovat. Vyjednavači USA se na rozhodnutí, že by měli být vyloučeni z budoucího jednání, tvářili vcelku lhostejně.
|
|
| Podle USA by mělo povinné snižování emisí devastují dopad na ekonomiku země. Slévárna oceli, Jones and Laughlin Steel Company, Pittsburgh, květen 1942. | |
| Foto: National Archives and Records Administration |
Někteří účastníci konference se netvářili, že by je informace o budoucí neúčasti USA na rozhovorech nějak vyvedla z míry. „Kjótský protokol se má čile k světu,“ prohlásila Jennifer Morgan z WWF. Ostatní, stejně jako kanadský ministr životního prostředí Stephane Dion, monotónně opakují stejný názor:“Raději bych viděl USA v rámci Kjóta“. Země spolupracujíc v rámci Kjótské dohody se dohodly na společné práci na budoucích plánech. Nicméně ty v tuto chvíli nemají žádnou konkrétní podobu. Jediné jasné je, že by měli být hotové dostatečně brzo , tak aby nedošlo k přerušení po roce 2012, kdy končí první fáze Kjótské dohody.
Když v sobotních ranních hodinách opouštěli ospalí delegáti Palais des Gongres, odnášeli si sebou potvrzený návrh pro budoucí vyjednávání. V něm se neobjevuje žádná spolupráce s Washingtonem. Jenže téměř všechny určené cíle není možné dosáhnout bez spolupráce s USA, i když řada delegátů se vyjádřila pro další budoucí jednání. Přesto hlavní země Kjótské dohody jako je Evropská unie, Japonsko a Rusko prohlásili, že chtějí pokračovat i bez Spojených států.
USA chtějí namísto restriktivních omezování jít cestou moderních technologií a plánují na leden schůzku s představiteli několika asijských zemí o spolupráci v rámci Bushova "Asijsko-Pacifického partnerství čistého rozvoje a ochrany klimatu". USA spolu s Čínou, Japonskem, Koreou a Austrálií chtějí rozšířit moderní technologie, energeticky šetrnější, do asijských zemí, které v budoucnu budou zřejmě významně přispívat emisemi skleníkových plynů. V minulém týdnu také oznámila americká vláda dohodu s aliancí prospěšných společností na vývoji uhelné elektrárny s nulovými emisemi, která by měla vyrábět elektrickou energie a vodík.
Odpůrci těchto dohod tvrdí, že snahou USA je jen vytvořit protiváhu Rámcové dohodě OSN o klimatických změnách. Americké úřady tvrdí, že tato snaha je jasným dokladem konkrétních příspěvků k řešení problému a navrhují jednoduchá a chytrá řešení, raději než pevné limity, o kolik se musí snížit emise.
Russell Dickson, Ekolist
Datum uveřejnění: 14.12.05
Poslední změna: 14.12.2005
Počet shlédnutí: 130