Zprávy z tisku
Zeman: Ze solárního boomu mohli mít prospěch i zákonodárci
Ze solárního boomu mohli mít kromě podnikatelů finanční prospěch také někteří zákonodárci, kteří při schvalování klíčového zákona o obnovitelných zdrojích hlasovali pro tučné dotace a později zabránili jejich výraznějšímu poklesu. Řekl to dnes prezident Miloš Zeman při návštěvě Litovle na Olomoucku.
Za nebývalý rozmach solárních elektráren podle Zemana mohou zákonodárci,
kteří v roce 2005 schválili zákon o obnovitelných zdrojích. Výkupní
cena elektrické energie ze solárních elektráren je podle Zemana kvůli
tomu více než čtyřnásobně vyšší než cena elektřiny z klasických zdrojů.
"Teď se ptejme, proč to ti zákonodárci dělali. Tady bych citoval Jana
Wericha. Buď to dělali z blbosti, nebo to dělali za cizí peníze. V
některých případech platí oba důvody současně," řekl Zeman, žádného
zákonodárce ale nejmenoval.
Takzvaní solární baroni, kteří masivně investovali do fotovoltaických
elektráren, mohli podle Zemana ovlivnit zákonodárce při schvalování
pravidel pro dotování slunečních elektráren. "Solární baron přijde a
řekne, 'co kdybys do toho zákona vsunul pozměňovací návrh, který zvýší
dotaci výkupní ceny solární energie'," podotkl Zeman.
Prezident Zeman se ale ve svých výrocích poněkud mýlí. Výše podpory není
určena zákonem, ale výkupní ceny stanoví Energetický regulační úřad
(ERÚ). Zákon pouze stanoví, aby tato podpora trvala patnáct let. Tuto
praxi používal jak starý zákon z roku 2005, tak následný zákon o
podporovaných zdrojích z roku 2012.
Prezident připomněl, že v roce 2009 byl schválen zákon, který měl dotace
pro solární elektrárny výrazně snížit. "Jedna poslankyně, nebudu říkat
její jméno ani za kterou stranu je, navrhla, aby pokles těchto dotací
byl maximálně pět procent ročně, přičemž ceny solárních panelů klesly o
40 procent. To znamená, že zisk solárních baronů se ještě zvýšil,"
upozornil Zeman.
K žádné změně zákona v roce 2009 nedošlo. Podle Aliance pro energetickou
soběstačnost (AES) má prezident zřejmě na mysli pozměňovací návrh,
který podali poslanci Ladislav Urban (KSČM) a Iva Šedivá (ČSSD). Ten
uzákonil maximální meziroční snížení výkupních cen o 5 %. Tehdejším
důvodem pro limit snižování podpory bylo vytvoření stabilního
podnikatelského prostředí. Limit byl ale přijat už v roce 2005, tedy při
přijímání prvního zákona na podporu obnovitelných zdrojů. „Výrok se
tedy nezakládá na pravdě, neboť k žádnému zvýšení výkupních cen
solárních elektráren nevedl,“ dodává Martin Sedlák z AES.
Odhalit finanční toky z tučně dotovaných slunečních elektráren by podle
prezidenta mohl pomoci zákon o prokázání původu příjmů a majetku. "Aby
se na účtech ať už poslanců nebo solárních baronů zjistilo, o kolik se
nelegálně obohatili. Jak víte, nelegální obohacení je trestný čin a
vedlejším trestem může být propadnutí majetku," řekl Zeman.
Velké rozšíření solárních elektráren v letech 2009 a 2010 vedlo k
razantnímu zvýšení celkové částky, která míří na podporu obnovitelných
zdrojů. Loni šlo o 44,4 miliardy korun, z toho 11,7 miliardy platila
vláda ze státního rozpočtu a zbytek spotřebitelé v cenách elektřiny.
Štědrou podporu solární energie Zeman už dříve nazval "solárním
tunelem".
Nicméně nastavení výkupních cen prověřovala v loňském roce protikorupční
policie i státní zastupitelství v Olomouci na základě trestního
oznámení podaného předsedkyní ERÚ Alenou Vitáskovou na své předchůdce.
Šetření potvrdilo, že k žádnému trestnímu činu nedošlo a ceny byly
nastaveny v souladu s tehdejší legislativou. Podle státního zástupce
nebylo nastavení parametrů výpočtu cen v dané době přehnaně vysoké. „To
potvrzuje fakt, že v prvních třech letech účinnosti zákona bylo množství
solárních elektráren takřka zanedbatelné,“ dodává Sedlák.
Podle vyšetřování také byly výkupní ceny fotovoltaické energie stanoveny
v souladu se zákonem a v tomto smyslu k „solárnímu tunelu“ nedošlo.
Zeman loni na podzim podepsal vládní novelu zákona, podle které bude
podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů nižší a všichni příjemci dotací
navíc musí odkrýt vlastníky. Návrh zákona také ukončuje podporu výroby
elektřiny z obnovitelných zdrojů uvedených do provozu od 1. ledna 2014.
Snížil se i příspěvek na podporu obnovitelných zdrojů, který
spotřebitelé platí v ceně elektřiny. Především podniky si stěžují na
vysoké náklady na elektřinu s tím, že to poškozuje jejich
konkurenceschopnost.
Bývalý ministr financí Jan Fischer řekl, že 40 tuzemských i zahraničních
provozovatelů žaluje ČR kvůli změnám podmínek provozování solární
energie. Po státu chtějí kompenzaci 3,3 mld. Kč jako náhradu škody kvůli
26procentní dani z výnosů solárních elektráren.
Zdroj: ČTK/Ekolist
Datum uveřejnění: 7.3.14
Poslední změna: 7.3.2014
Počet shlédnutí: 142
Zeman: Ze solárního boomu mohli mít prospěch i zákonodárci
Ze solárního boomu mohli mít kromě podnikatelů finanční prospěch také někteří zákonodárci, kteří při schvalování klíčového zákona o obnovitelných zdrojích hlasovali pro tučné dotace a později zabránili jejich výraznějšímu poklesu. Řekl to dnes prezident Miloš Zeman při návštěvě Litovle na Olomoucku.
Za nebývalý rozmach solárních elektráren podle Zemana mohou zákonodárci, kteří v roce 2005 schválili zákon o obnovitelných zdrojích. Výkupní cena elektrické energie ze solárních elektráren je podle Zemana kvůli tomu více než čtyřnásobně vyšší než cena elektřiny z klasických zdrojů. "Teď se ptejme, proč to ti zákonodárci dělali. Tady bych citoval Jana Wericha. Buď to dělali z blbosti, nebo to dělali za cizí peníze. V některých případech platí oba důvody současně," řekl Zeman, žádného zákonodárce ale nejmenoval.
Takzvaní solární baroni, kteří masivně investovali do fotovoltaických elektráren, mohli podle Zemana ovlivnit zákonodárce při schvalování pravidel pro dotování slunečních elektráren. "Solární baron přijde a řekne, 'co kdybys do toho zákona vsunul pozměňovací návrh, který zvýší dotaci výkupní ceny solární energie'," podotkl Zeman.
Prezident Zeman se ale ve svých výrocích poněkud mýlí. Výše podpory není určena zákonem, ale výkupní ceny stanoví Energetický regulační úřad (ERÚ). Zákon pouze stanoví, aby tato podpora trvala patnáct let. Tuto praxi používal jak starý zákon z roku 2005, tak následný zákon o podporovaných zdrojích z roku 2012.
Prezident připomněl, že v roce 2009 byl schválen zákon, který měl dotace pro solární elektrárny výrazně snížit. "Jedna poslankyně, nebudu říkat její jméno ani za kterou stranu je, navrhla, aby pokles těchto dotací byl maximálně pět procent ročně, přičemž ceny solárních panelů klesly o 40 procent. To znamená, že zisk solárních baronů se ještě zvýšil," upozornil Zeman.
K žádné změně zákona v roce 2009 nedošlo. Podle Aliance pro energetickou soběstačnost (AES) má prezident zřejmě na mysli pozměňovací návrh, který podali poslanci Ladislav Urban (KSČM) a Iva Šedivá (ČSSD). Ten uzákonil maximální meziroční snížení výkupních cen o 5 %. Tehdejším důvodem pro limit snižování podpory bylo vytvoření stabilního podnikatelského prostředí. Limit byl ale přijat už v roce 2005, tedy při přijímání prvního zákona na podporu obnovitelných zdrojů. „Výrok se tedy nezakládá na pravdě, neboť k žádnému zvýšení výkupních cen solárních elektráren nevedl,“ dodává Martin Sedlák z AES.
Odhalit finanční toky z tučně dotovaných slunečních elektráren by podle prezidenta mohl pomoci zákon o prokázání původu příjmů a majetku. "Aby se na účtech ať už poslanců nebo solárních baronů zjistilo, o kolik se nelegálně obohatili. Jak víte, nelegální obohacení je trestný čin a vedlejším trestem může být propadnutí majetku," řekl Zeman.
Velké rozšíření solárních elektráren v letech 2009 a 2010 vedlo k razantnímu zvýšení celkové částky, která míří na podporu obnovitelných zdrojů. Loni šlo o 44,4 miliardy korun, z toho 11,7 miliardy platila vláda ze státního rozpočtu a zbytek spotřebitelé v cenách elektřiny. Štědrou podporu solární energie Zeman už dříve nazval "solárním tunelem".
Nicméně nastavení výkupních cen prověřovala v loňském roce protikorupční policie i státní zastupitelství v Olomouci na základě trestního oznámení podaného předsedkyní ERÚ Alenou Vitáskovou na své předchůdce. Šetření potvrdilo, že k žádnému trestnímu činu nedošlo a ceny byly nastaveny v souladu s tehdejší legislativou. Podle státního zástupce nebylo nastavení parametrů výpočtu cen v dané době přehnaně vysoké. „To potvrzuje fakt, že v prvních třech letech účinnosti zákona bylo množství solárních elektráren takřka zanedbatelné,“ dodává Sedlák.
Podle vyšetřování také byly výkupní ceny fotovoltaické energie stanoveny v souladu se zákonem a v tomto smyslu k „solárnímu tunelu“ nedošlo.
Zeman loni na podzim podepsal vládní novelu zákona, podle které bude podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů nižší a všichni příjemci dotací navíc musí odkrýt vlastníky. Návrh zákona také ukončuje podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů uvedených do provozu od 1. ledna 2014. Snížil se i příspěvek na podporu obnovitelných zdrojů, který spotřebitelé platí v ceně elektřiny. Především podniky si stěžují na vysoké náklady na elektřinu s tím, že to poškozuje jejich konkurenceschopnost.
Bývalý ministr financí Jan Fischer řekl, že 40 tuzemských i zahraničních provozovatelů žaluje ČR kvůli změnám podmínek provozování solární energie. Po státu chtějí kompenzaci 3,3 mld. Kč jako náhradu škody kvůli 26procentní dani z výnosů solárních elektráren.
Zdroj: ČTK/Ekolist
Datum uveřejnění: 7.3.14
Poslední změna: 7.3.2014
Počet shlédnutí: 142