Zelená elektřina by rozsvítila Boleslav

Elektrického proudu vyrobeného z větru, slunce či odpadní biomasy v Česku stále přibývá. Letos v červnu překročila poprvé kapacita "čistých" elektráren hranici sto megawattů. To představuje desetinu jaderné elektrárny Temelín a spotřebu středně velkého města, jakým je třeba Mladá Boleslav.

Podíl "zelené" elektřiny na celkové výrobě proudu se pohybuje kolem 4,5 procenta.

Investice do těchto technologií rozpohyboval předloni přijatý zákon, který zajišťuje výrobcům pevné výkupní ceny, jež jim zajistí návratnost projektů nejpozději do patnácti let. Podle odhadů ekologického hnutí Duha vloží investoři do tohoto oboru do roku 2010 kolem padesáti miliard korun.

Jen polostátní energetický gigant ČEZ sem chystá investovat přes dvacet miliard.

Zatím největší zájem je o výroby proudu z biomasy. "Její výhodou je, že se dá spalovat i ve velkých kotelnách a lze ji přimíchávat ke klasickým palivům, takže není třeba kvůli ní stavět nové zdroje," říká Blahoslav Němeček z Energetického regulačního úřadu. Na druhou stranu je v Česku na volném trhu biomasy málo, což rozvoj těchto projektů brzdí.

Loni výrazně ožily investice do větrných elektráren. Zřejmě jich bude přibývat i nadále, přestože jsou dnes nejlepší místa s dostatečně silným větrem už prakticky "rozebrané". Odborníci předpovídají, že současný počet necelé stovky větrníků se v příštích letech víc než zpětinásobí.

Letošní horkou novinkou jsou sluneční elektrárny.

Ještě v červnu měly všechny domácí solární panely kapacitu sotva 300 kilowattů, ale během léta došlo ke zlomu: investoři spouštějí několik větších projektů na Prachaticku, Uherskohradišťsku a Znojemsku. A například jen společnost Energy 21 plánuje do konce roku další dvě zhruba megawattové stavby.

Realitou se brzy stanou i projekty, donedávna v Česku nemyslitelné: město Litoměřice už hloubí zkušební vrty pro geotermální elektrárnu, podobný plán má i Liberec nebo Nová Paka. Takový zdroj sice přijde asi na miliardu korun, obce ale počítají s dotacemi z Evropské unie.

Na zelenou energii dnes přitom přispívá každý spotřebitel: součástí ceny elektřiny jsou pevně stanovené poplatky na podporu obnovitelných zdrojů. Podle Němečka ale nehrozí, že by si spotřebitelé museli připlatit výrazně víc než dnes.

"Proti tlaku na zvyšování tohoto poplatku působí celková rostoucí cena elektřiny růst spotřeby. Příspěvek na zelenou energii sice poroste, ale jen neznatelně," tvrdí Němeček.

Zdroj: Podniky a trhy

Tweet