Základní údaje k připravovanému energeticko-klimatickému plánu EK

Evropská komise ve středu v rámci naplňování závazků, které si EU loni dala, představí balíček návrhů energeticko-klimatických opatření. Přinášíme několik základních fakt o závazcích EU, vybraných aspektech, které návrhy EK zřejmě budou obsahovat i některé z reakcí, které balík ještě před oficiálním zveřejněním vyvolal.

K čemu se EU zavázala:

----------------------

Šéfové států a vlád členských zemí EU se loni v březnu zavázali, že "sedmadvacítka" v rámci boje s globálním oteplováním sníží do roku 2020 o 20 procent emise skleníkových plynů proti roku 1990. Pokud by se ale přidaly i další země, které na světě do ovzduší vypouštějí nejvíce emisí, pak by EU mohla přidat dalších deset procent.

Kromě toho závazek obsahuje i to, že se do roku 2020 místo současných 8,5 procenta bude podíl obnovitelných zdrojů při výrobě energií za celou unii v průměru alespoň 20 procent.

Co pro naplnění slibů EU hodlá udělat:

--------------------------------------

Evropská komise ve středu představí balíček obsahující návrhy řady opatření a norem, s jejichž pomocí by EU měla závazky splnit. Součástí souboru opatření, které bude muset ale ještě schválit Evropský parlament i členské státy, bude například:

- stanovení limitů pro snížení emisí skleníkových plynů v jednotlivých členských státech

- stanovení limitů pro zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na produkci energie v jednotlivých členských státech

- návrhy úprav současného systému obchodování s emisními povolenkami

- návrhy úprav výše podpory, kterou státy mohou poskytovat na projekty ochrany životního prostředí

Pokud by země stanovené limity, budou-li schváleny, nerespektovaly, vystavily by se procedurám pro porušení unijního práva, které mohou vést až k Evropskému soudnímu dvoru a případně tučné finanční pokutě.

Jaké zatím na plány EK zazněly reakce:

--------------------------------------

Průmysl:

Zástupcům průmyslu a průmyslovým lobby se nelíbí zejména očekávané úpravy současného schématu obchodu s povolenkami. Zatímco dosud je firmy dostávají zdarma, v budoucnu by si je musely zřejmě kupovat. Průmyslníci v tom vidí ohrožení konkurenceschopnosti a někteří připouštějí či hrozí, že by se mohli přesunout do zemí mimo EU.

Odbory:

Odbory upozorňují, že komise podceňuje rizika, jaká může mít balíček pro zaměstnanost. Chtějí proto, aby EU na ochranu svých podniků před nekalou konkurencí zavedla například kompenzační clo či daň na výrobky ze zemí mimo EU, které se v boji proti globálnímu oteplování neangažují.

Členské státy:

Je velmi pravděpodobné, že se zemím nebudou líbit limity, které jim EK stanoví. Z některých států - například Německa či Španělska - už také zaznělo varování, že třeba snahy o navýšení podílu obnovitelných zdrojů mohou být v konečném důsledku kontraproduktivní.

Skandinávské země, které se řadí mezi šampiony v této oblasti, zase zřejmě budou namítat, že už v této věci učinily mnohem více než ostatní, tak proč další navýšení. Rozporné reakce vyvolá asi i kritérium, podle něhož EK stanoví limity na vypouštění emisí.

Tomáš Pirkl

Zdroj: Ekolist

Tweet