Zahraniční dcery pošlou letos ČEZ 10 miliard

Skupině ČEZ se její zahraniční expanze vyplácí. Jen za letošní rok jí od jejích evropských dceřiných firem přiteče 10,1 miliardy korun. Hluboce ztrátová je jen její albánská distribuční společnost ČEZ Shperndarje. Ta za první pololetí vykázala mimo jiné kvůli sporům s tamní vládou provozní ztrátu 2,3 miliardy korun, a ČEZ proto zvažuje odchod ze země a mezinárodní arbitráž.

Zisky ostatních zahraničních firem ČEZ rostou - jen za poslední čtyři roky se zdvojnásobily a letošní rok bude opět rekordní. "Jako velký úspěch vidím, že se nám v našich zahraničních společnostech podařilo překonat dopady hospodářské krize," říká člen představenstva a ředitel zahraniční divize ČEZ Tomáš Pleskač.

Firma letos konečně spouští větrný park o výkonu 700 megawattů v Rumunsku, který je největším pevninským projektem svého druhu v Evropě. Provoz zahájil i solární park v Bulharsku a tři vodní elektrárny v Turecku.

Jen v Albánii roste ztráta. Spolu s původní akvizicí za 2,7 miliardy korun nalil ČEZ do tamní distribuční firmy již celkem 4,8 miliardy korun. "V Albánii je velmi nestandardní podnikatelské prostředí," říká Pleskač. Česká firma řeší v této zemi od počátku hlavně problém s neplatiči a černým odběrem elektřiny. V Albánii však za elektřinu neplatí ani stát. "V neplacení jde stát občanům příkladem. Na pohledávkách nám dluží přes tři miliardy korun," říká šéf ČEZ Shperndarje Jaroslav Macek.

S tím, že může jít o rizikovou investici, ČEZ do Albánie v roce 2009 již vstupoval. Odpovídala tomu i cena akvizice rozpočítaná na jednoho zákazníka. Ta v Albánii činila 122 eur. V Turecku ČEZ v témže roce zaplatil za jednoho zákazníka 356 eur a o čtyři roky dříve v Bulharsku a Rumunsku 230, respektive 217 eur.

V Albánii byla situace velmi komplikovaná - v době akvizice nemělo přes 70 tisíc zákazníků vůbec nainstalovaný elektroměr a v zemi byly velmi časté výpadky elektřiny. V roce 2007 neměl podle Pleskače každý občan elektřinu v průměru více než 3,5 hodiny denně.

Rizikovost albánské investice si ČEZ částečně pojistil - než vstoupil na tamní trh, dohodl si záruky ve výši 1,5 miliardy korun od Světové banky. Tu již letos v létě informoval, že by je mohl chtít uplatnit.

Od počátku letošního roku ale nemá ČEZ v Albánii největší problémy se zákazníky, nýbrž s tamní vládou, regulátorem trhu a státní elektrárenskou společností KESH.

Zemi, která vyrábí prakticky 100 procent své elektřiny ve vodních elektrárnách, loni postihla velká sucha, která se očekávají i v příštím roce. KESH tak musel nedostatek elektřiny vyrovnávat drahým dovozem. Následně zvedl společnosti ČEZ Shperndarje cenu dodávané elektřiny o 91 procent s tím, že ji firma nesměla promítnout do účtů zákazníkům. ČEZ tak začal rapidně prodělávat.

"Odmítáme hrát roli zahraničního investora, který má zaplatit všechny neočekávané náklady," říká Pleskač. Později se ČEZ sice dohodl s albánskou vládou na kompromisu, který znamenal zdražení elektřiny nikoliv o 91, ale "jen" o 49 procent, avšak hned poté po něm začal stát vymáhat 700 milionů korun údajného nedoplatku na daních a k tomu pokutu za nedodržení množství dovezené elektřiny. "Je to absurdní. Chtějí po nás doplatit daně za to, že jsme vykázali příliš vysokou ztrátu. Pro odvolání je navíc potřeba zaplatit jistinu ve výši 50 procent údajného dluhu. Na dovoz drahé elektřiny nám pak logicky nezbylo," vysvětluje Pleskač.

V albánských médiích se nyní objevují zprávy o možném odebrání licence, či dokonce znárodnění části firmy ČEZ Shperndarje. "V případě, že by začalo řízení o odebrání licence, ukončili bychom činnost a přistoupili k mezinárodní arbitráži," říká Pleskač.

ČEZ má podle něj nyní dvě možnosti. Buď se dohodne s vládou na zlepšení regulačních podmínek, nebo na odkoupení firmy státem a "přátelském" odchodu ze země. Možný je také prodej podílu ČEZ jiné firmě. Jednání s tamní vládou dál probíhají a albánský premiér v pondělí přislíbil spolupráci.

Je to absurdní. Albánská vláda po nás chce doplatit daně za to, že jsme vykázali příliš vysokou ztrátu.
Tomáš Pleskač
ředitel divize distribuce a zahraničí společnosti ČEZ

Petr Lukáč, HN

Tweet