Za záplavy může i kukuřice

Jak vrátit krajině schopnost zadržovat vodu? Touto otázkou se vzhledem ke stále ničivějším účinkům přívalových dešťů začínají zabývat nejen čeští hospodáři, ale i vedení Evropské unie.
Půda je totiž v Evropě natolik poničena nešetrnou zemědělskou činností a chemizací, že není schopna pojmout větší množství vody.

I krátkodobé srážky tak dnes v údolích vyvolávají rozsáhlé povodně a škody na majetku. Evropská komise proto připravuje řadu opatření, která by měla alespoň částečně regulovat zemědělskou činnost v záplavových oblastech. Po podobné změně legislativy v Česku už dlouho volají jak správci vodních toků, tak stovky lidí v často zaplavovaných obcích.

Složitá debata se zemědělci "U nás je problém kukuřice. Po kukuřičném poli totiž voda stéká jako po asfaltu a ještě s sebou nese nánosy bahna," řekl LN Jan Jirsa, majitel mlýna u Dolních Hořic na Táborsku. I když v roce 2000 bylo údolí po silném dešti vyplaveno vodou z kukuřičných polí na okolních svazích, zemědělci kukuřici znovu sázejí na stejné místo. "Se zemědělci vedeme někdy opravdu složitou debatu o tom, že určité plodiny či způsob hospodaření nejsou pro určitá záplavová území vhodné," řekla LN Milena Langhansová z Povodí Vltavy.

Nevhodný druh plodin na svazích nad údolími však není jediným problémem. Půda je podle odborníků často také zničena dlouhodobou chemizací a provozem těžkých zemědělských strojů, které ji udusávají. Schopnost zadržovat vodu je v takové, prakticky mrtvé půdě, minimální. "EU už ale připravuje celkem osmnáct legislativních změn, jejichž cílem je snaha zadržet co nejvíce vody v krajině," řekl LN tajemník Agrární komory ČR Jan Záhorka.
Opatření by měla regulovat způsob zemědělské činnosti tak, aby se půdě vrátila její absorpční schopnost. Tam, kde hrozí sesuvy vyplavované půdy, by se měly pěstovat jen určité druhy plodin. Regulován bude v takových oblastech například i způsob hnojení.


Lidové noviny, 07. 06. 2005, MAREK KERLES

Tweet