Zprávy z tisku

Za pět minut dvanáct pro čistou energetiku

Výroba energie z obnovitelných zdrojů v Česku už několik let stagnuje a představuje pouze 15 % spotřebované energie. Zásadní změnu a rozvoj čisté energetiky má přinést novela zákona, kterou předložilo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Zavádění navržených pravidel podpory do praxe by ale mohlo přinést zdržení či komplikace v rozvoji OZE.

Návrh novely Zákona o podporovaných zdrojích energie definuje nová schémata podpory pro obnovitelné zdroje energie (OZE) a je proto pro nastartování čisté energetiky prvním klíčovým krokem. Tím druhým je Národní integrovaný plán (NIP), na základě kterého bude vláda po roce 2021 svými nařízeními určovat, jaké množství kterých OZE podpoří.

Jasně definovaný plán je pro rozvoj obnovitelných zdrojů zásadní a je dobře, že s ním MPO přichází, počítají s tím i nová evropská pravidla. Návrh však sám o sobě žádnou podporu bohužel negarantuje a mohou proto nastat komplikace, do kterých by se slibovaný rozvoj OZE mohl chytit:

  • Novela nepřináší přímé garance finanční podpory pro takzvané komunitní projekty OZE tak, jak je obvyklá v zahraničí a je rovněž součástí čerstvě přijaté evropské Směrnice o podpoře obnovitelných zdrojů. Obecní a komunitní projekty jsou totiž v porovnání s komerčními projekty v nevýhodě, proto jejich rozvoj potřebuje určitou podporu státu. Zároveň to jsou právě obce a komunity, kdo může výrazně zrychlit tempo nových instalací: zapojení obcí a občanů totiž výrazně zvyšuje akceptaci nových projektů OZE ze strany veřejnosti.

  • Návrh novely negarantuje jakoukoliv finanční podporu pro OZE přímo v zákoně, ale předpokládá mechanismus nařízení vlády, která bude potvrzovat a pravděpodobně jen na tři roky dopředu, rozsah podpořených projektů a to včetně druhu podporovaných OZE. To pro zájemce o provozování OZE vytváří horší předvídatelnost a nejistotu. Navíc tak bude vždy existovat i riziko nevypsání žádné podpory. Ještě víc než pro podnikatele, je tento mechanismus demotivující pro obce, které na rozdíl od komerčních projektů, potřebují na přípravu projektu více času, protože jsou zatížené daleko složitějšími procesy, než podnikatelé (každé významné rozhodnutí musí podstupovat schvalování na zastupitelstvu) a mají také ve srovnání s podnikateli v oboru méně odbornosti v přípravě projektu OZE atd.
    Hrozí proto, že nevýhodné podmínky pro obce ve spojení s nejistotou podporovaných projektů bude zájemce o projekty obecních a komunitních obnovitelných zdrojů odrazovat.

  • Česko ve výrobě čisté energie už několik let stagnuje, což je nejpatrnější u zdrojů pro výrobu elektřiny: tedy u větrných, fotovoltaických, vodních a biomasových elektráren a bioplynových stanic. Ty už od roku 2013 zajišťují prakticky neměnných 13 % spotřebované elektřiny a nové zdroje se až na řídké výjimky nestavějí. [1] Pro srovnání: ve státech EU narostla od roku 2013 do 2017 výroba elektřiny z větru z 85 na 120 terawatthodin (TWh) ročně (+41 %), u solární elektřiny dokonce z 231 na 355 TWh ročně (+54 %). Celosvětová čísla jsou ještě větší: výroba elektřiny z větru se od roku 2013 téměř zdvojnásobila (z 646 na 1 123 TWh) a ze slunce ztrojnásobila (ze 150 na 443 TWh). [3]

    Čerstvé výpočty tuzemského potenciálu OZE ukazují, že v roce 2030 můžeme z domácích čistých zdrojů vyrábět 20 terawatthodin (TWh) elektřiny [2]. Společně s potenciálem ve výrobě obnovitelného tepla to odpovídá zhruba 22 až 28 % očekávané spotřeby energie v roce 2030 a to i bez započtení očekávaného nástupu pokročilých biopaliv a dalších čistých technologií v dopravě. Komora OZE a Hnutí DUHA proto považují za důležité, aby Národní integrovaný plán (NIP) svými hodnotami směřoval k cíli vyrábět v roce 2030 nejméně 24 % energie. Národní cíl na úrovni 20,8 %, se kterým počítá předložený návrh, není relevantní, protože je stanoven metodou použitou pro cíl roku 2020 a pro rok 2030 je výpočet jiný.

Po vypořádání připomínek z Meziresortního připomínkového řízení (skončilo 7. 12.) zákon projedná patrně do konce prvního kvartálu 2019 vláda. Začátek projednávání v poslanecké sněmovně předpokládáme nejdříve ve 2. kvartálu 2019. Platit by novela měla nejpozději od roku 2021.

Milan Kazda, starosta Kněžic, řekl:

“Když před deseti lety Rusko v zimě omezilo dodávky zemního plynu, tak byly energeticky soběstačné Kněžice asi nejpopulárnější českou vesnicí. Již tehdy bylo jasné, že naše kombinace bioplynové stanice a kotelny na biomasu je funkčním řešením a další roky provozu to potvrdily. Kolegové s podobnými záměry potřebují podobný systém podpory, který umožnil vznik našeho projektu. Naše obec má taky další plány, bylo by škoda třeba nevyužít střechy obecních budov. Pokud má stát znovu začít podporovat OZE, tak nejlepší investice je do obcí a tím pádem do jejich obyvatel. Doufám, že schvalování nové legislativy v příštích měsících otevře další možnosti.”

Eduard Kavala, místopředseda Spolku pro obnovu venkova (SPOV) a starosta obce Bělotín, řekl:

“Obnovitelné zdroje znamenají pro český venkov velkou příležitost. Když se shodneme, že chceme energii raději od našich obecních dodavatelů nebo zemědělců než od Gazpromu, tak ji budeme mít. Stejně jako zemědělské podniky zvládly výstavbu a provoz smysluplných bioplynových stanic, tak venkov zvládne rozvíjet i ostatní obnovitelné zdroje. Nastavení schůdných podmínek v legislativě je nezbytnou podmínkou.”

Karel Polanecký, Hnutí DUHA, řekl:

“V horizontu do roku 2030 nemá Česká republika jinou možnost, jak zvýšit produkci nizkoemisní elektřiny, než rozvíjet obnovitelné zdroje. Bez větru, fotovoltaiky a biomasy svoji fosilní závislost nesnížíme. Projekty provozované obcemi a sloužící k jejich užitku posouvají obnovitelné zdroje tam, odkud v úspěšných zemích odvětví vyrostlo a kde má stále významný potenciál.”  

Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:

“Návrh zákona se nezdráhám označit za nový plán A pro českou energetiku, poté co se ukazuje, že nové reaktory nemá kdo zaplatit ani postavit. Pravda, dost nesmělý a opatrný, nicméně zásadní je, že přichází včas, aby byl prostor o něm diskutovat a aby se na rozvoj OZE mohl stát, obce i občané vč. podnikatelů připravit.”

Prameny:

[1] Obnovitelné zdroje energie v roce 2017. MPO. Říjen 2018. Dostupné zde.

[2] Viz zde.

[3] The World Nuclear Industry Status Report 2018, dostupné tady (viz s. 194 a 198)

Zdroj: Tisková zpráva Hnutí DUHA, Spolku pro obnovu venkova, první energeticky soběstačné obce Kněžice a Komory OZE 18.12.2018

 

Datum uveřejnění: 18. prosince 2018
Poslední změna: 18. prosince 2018
Počet shlédnutí: 705