Za 50 let porostou smrky rychleji

Vědci Akademie věd ČR ukončili sedmiletý pokus prováděný ve speciální laboratoři Bílý Kříž v Beskydech.

Výsledkem zkoumání je zjištění, že smrky za padesát let porostou rychleji a jejich dřevo bude kvalitnější. Záporem však je, že budou daleko více ohroženy suchem a dřevokazným hmyzem. Na vině bude zhoršení atmosféry, v níž by v té době mělo být dvojnásobné množství oxidu uhličitého (CO2) než je tomu nyní.

Experimentální smrkový les pod dvěma obřími skleněnými kopulemi vědci pěstovali od roku 1997. V jedné kultivační sféře udržovali stávající atmosféru, ve druhé simulovali ovzduší roku 2050, ve kterém by mělo být 0,06 procent CO2 oproti současným 0,03 procentům. Nyní les vykáceli, odebrali vzorky stromů z jedné i druhé atmosféry a budou je porovnávat.

„Pokus potvrdil, že přísun CO2 urychluje fotosyntetický proces," konstatoval výsledky pokusu vedoucí vědecký pracovník Akademie věd ČR Michal Marek. "Smrky porostou rychleji a mohutněji, jejich dřevo bude kvalitnější. Se zvýšenou koncentrací CO2 přijde ale i nestabilita klimatického systému v podobě dlouhodobějšího sucha, které budou střídat krátkodobé, ale velmi vydatné srážky. Takové klima přinese větší riziko lesních požárů i vyšší výskyt kůrovce," konstatoval vědec.

Stromy se však umějí připravit na nepravidelnost srážek a dlouhá sucha. "Když rostliny přijmou větší koncentraci CO2, přivírají průduchy na listech, kterými vypařují vod, čímž minimalizují její spotřebu. Stromy budou umět touto biologickou reakcí nerovnoměrné srážky kompenzovat," doplnil Marek.

Pokusem se nepotvrdily obavy vědců, že smrky za padesát let porostou nerovnoměrně. Kdyby přibývaly jen v korunách a na kmeni, stávající kořenový systém by je neudržel a stromy by se ve větru častěji vyvracely. Potvrdilo se naopak, že kořenový systém se bude rozvíjet ještě intenzivněji než nadzemní část stromů a stromy tak budou stabilnější.

„Experiment byl velmi náročný, každé tři týdny jsme spotřebovali patnáctitunovou cisternu CO2, roční náklady na pokus byly pět milionů korun," informoval Marek. Výzkum byl financován z peněz Evropské unie, Ministerstva životního prostředí ČR i Grantové agentury ČR.

Vzdušné kopule na Bílém Kříži projdou nyní generální opravou, která bude stát dva miliony korun. Skleněné poklopy připomínající skleníky jsou tvořeny systémem oken, která se automaticky otevírají a zavírají tak, aby se uvnitř udržovala požadovaná teplota. Systém přitom zaručuje, že se při ochlazování neporuší uměle navozená atmosféra.

Pracovníci Akademie věd připravují další pokus, kdy v září v kopulích vysadí experimentální smíšený smrkovo-dubový les a budou na něm několik let opět zkoumat působení dvojnásobného množství CO2.

AV ČR, 21. 5. 2005

Tweet