Zprávy z tisku

Výzkum využití tolice dětelové v Kanadě

Kanadští výzkumníci zkoumají vhodnost využívání tolice dětelové jako krací plodiny v pěstebních systémech a rotačních sledech plodin.

 
 

Na farmě Indian Head Research Farm kanadské výzkumné organizace Agriculture and Agri-Food Canada (AAFC) zkoušejí výzkumníci zjistit, zda by se tolice dětelová (Medicago lupulina) mohla hodit do současných pěstebních systémů.  Tolice dětelová (Medicago lupulina) je přirozeně se vysévající jednoletá luskovina, která může být využívána jako krycí plodina do podsevu v rotaci, aby fixovala dusík a potenciálně zvyšovala dostupnost dusíku během pěstební sezóny. Ačkoli je některými považována za plevel, výzkumníci se zajímají o zjištění její hodnoty v bezorebných systémech. Cílem výzkumníků v této studii bylo zhodnotit výhody a problémy tolice dětelové jako leguminózní plodiny s přirozeným výsevem v bezorebném systému. Výzkumníci zahájili projekt v roce 2002 vysetím tolice, aby získali dobře založenou krycí plodinu, která se každoročně sama vysévá.
     V roce 2003 byly zahájeny první pokusy při využití rotace plodin pšenice ozimá – oves – len pěstovaných s tolicí nebo bez ní. Byly porovnávány tři dávky dusíku, při 20 %, 60 % a 100 % doporučené dávky dusíku pro každou plodinu, beroucí v úvahu reziduální zásobu dusíku v půdě.
     Na farmě byly cílové dávky dusíku včetně půdního reziduálního dusíku 135 kg/ha pro pšenici, 110 kg/ha pro len a 100 kg/ha pro oves.
     Po šesti letech a dvou dokončených cyklech studie výzkumníci začínají zaznamenávat některé zajímavé výsledky. V roce 2007 ozimá pšenice vykazovala značné zvýšení výnosu při dávce 20 % dusíku zdvojnásobením z 1023 kg/ha bez tolice na 2085 kg/ha s tolicí. V roce 2008 pěstování s tolicí zvýšilo výnosy lnu o téměř 50 % při dávce dusíku 20 %. V roce 2009 pěstování s tolicí při 20 % dávky dusíku výnosem překonalo výnosy bez tolice o 29 % u ovsa a o 57 % u pšenice.
     Vcelku výzkum ukazuje, že při této nízké dávce dusíku tolice dětelová poskytuje dost dusíku na to, aby zlepšila stabilitu výnosů plodin. 20 % doporučované dávky dusíku pro plodiny pěstované na tolici opravdu zvyšuje a stabilizuje výnosy plodin. Proto tedy pěstitelé dodávající nízké dávky dusíku a organičtí pěstitelé mohou mít výhody z využívání tolice dětelové jako přirozeně se vysévající krycí plodiny ke zvyšování výnosů a zvyšování obsahu půdního reziduálního dusíku.  
     Ale při vyšších dávkách doporučovaného dusíku 60 % a 100 % výnosové výhody nebyly významné. Ve skutečnosti se tolice při vyšších dávkách dusíku rovněž nepředvedla a neovlivnila růst biomasy plodiny. Jak se dávky dusíku zvyšovaly, biomasa tolice se konsistentně snižovala. Tento výzkum také ukazuje významné změny v obsahu reziduálního půdního dusíku. Jak jsou aplikovány vyšší dávky dusíku, je pozorován vyšší obsah reziduálního dusíku. Ukazuje se, že ze tří plodin je oves nejefektivnějším „odklízečem“ nadbytečného reziduálního dusíku.
     Tolice dětelová se může také hodit pro provozy s chovem dobytka, například masného skotu nebo ovcí. Ačkoli výzkumníci nedělali žádný výzkum v této oblasti, zajímá je to a chtěli by o tomto výzkumu uvažovat pro budoucnost. Pro chovatele dobytka může tolice být využívána pro pastvu během vegetační sezóny namísto pěstování jiné plodiny nebo možná  pro podzimní pastvu. Zhodnocení toho, zda má pasení vliv na fixaci dusíku a obsah půdního reziduálního dusíku, by bylo žádoucí.
     Výzkumníci pokračují v projektu a chtějí zjistit, jestli se ukáží výhody při 60 % doporučené dávky dusíku a budou schopni stanovit tolici jako dostatečně produktivní pro dodávání dostatku dusíku pro požadavky následné plodiny. Chtějí také uskutečnit intenzivnější studie o různých půdních faktorech, aby určili jejich vliv na fixaci dusíku a obsah půdního reziduáního dusíku. V roce určeném pro olejninu bude kanola nahrazovat len, aby zjistili, jak tato plodina citlivá na dusík reaguje na tolici a tři dávky dusíku. Výzkumníci doufají, že v budoucnu provedou další experiment, aby ukázali, zda tolice dětelová může být úspěšně zvládána v málo konkurenceschopných plodinách, jako například hrách nebo čočka.  

Více v: Top Crop Manager, vol. 36, 2010, č. 9, s. 28 - 30

Zdroj: Agronavigátor

 


Datum uveřejnění: 2.8.10
Poslední změna: 2.8.2010
Počet shlédnutí: 289