Výroben bioplynu v Pardubickém kraji přibývá, zájem mají i obce

V Pardubickém kraji přibývá plánů na výstavbu bioplynových stanic. Nejčastěji zařízení na výrobu elektřiny a tepla z produktů či zbytků agrární činnosti chtějí budovat zemědělská družstva, mezi investory jsou však i obce. Ekologická energetika má pro ně zároveň komerční rozměr, řekl ČTK Martin Novák, starosta Proseče na Chrudimsku, kde by jedna bioplynová stanice měla stát.

Proseč (Chrudimsko) 19. března (ČTK) - V Pardubickém kraji přibývá plánů na výstavbu bioplynových stanic. Nejčastěji zařízení na výrobu elektřiny a tepla z produktů či zbytků agrární činnosti chtějí budovat zemědělská družstva, mezi investory jsou však i obce. Ekologická energetika má pro ně zároveň komerční rozměr, řekl ČTK Martin Novák, starosta Proseče na Chrudimsku, kde by jedna bioplynová stanice měla stát.

"Vidíme to jako podnikatelský záměr, který by mohl obci přinést zisk na financování našich dalších projektů. Zároveň by nám to ušetřilo náklady na energie a v neposlední řadě je bioplyn obnovitelný zdroj," uvedl Novák.

Bioplyn vzniklý v naprosté většině ze senáže a siláže by se u Proseče měl spalovat v kogenerační jednotce, tedy spalovacím motoru s připojeným generátorem. Vyrobený proud by obec prodávala do veřejné sítě, vzniklé teplo by jednak využívala při produkci bioplynu, jednak by se jím mohla vytápět základní škola, později možná i byty. Instalovaný elektrický výkon bude asi 500 kilowattů (kW), tepelný po snížení o teplo spotřebované ve stanici o něco nižší. Zbylý substrát z výroby by mohl posloužit jako hnojivo.

Náklady na vybudování zařízení odhadl starosta na 60 až 70 milionů korun, pokud by obec získala přibližně 30 procent ze státní dotace, návratnost investice by měla být do deseti let. "Celá výstavba by se financovala z úvěru," uvedl Novák. Letošní rok chce věnovat přípravě projektu, příští by se mohlo začít stavět.

Velkou fermentační bioplynovou stanici chce letos dokončit radnice ve Vysokém Mýtě na Orlickoústecku. Vyroste vedle městské čistírny odpadních vod a bude zpracovávat odpady z domácností i městské zeleně, jatek, firem z potravinářského průmyslu, zemědělských družstev, kuchyní, restaurací či jídelen. Zároveň bude vyrábět energii. Elektrický výkon by měl dosáhnout 300 kilowattů. Na výstavbu stanice i systém sběru a svozu bioodpadu z domácností i z firem získalo Vysoké Mýto dotaci téměř 50 milionů korun z EU, dalších zhruba 15 milionů korun přidá stát a Pardubický kraj. Do budoucna by měla být fermentační stanice zisková.

Další velkou bioplynovou stanici plánuje postavit v návaznosti na areál živočišné výroby v nevyužívaných zemědělských budovách v Moravské Třebové na Svitavsku místní soukromá společnost. Instalovaný elektrický výkon by měl přesáhnout jeden megawatt (MW), tepelný bude zhruba o polovinu vyšší. Jiné menší zařízení ve Svitavách by zpracovávalo odpady z jatek, statková hnojiva a siláž z městské zeleně. U Vysokého Mýta by měla stát ještě jedna bioplynová stanice v zemědělském areálu v Sedlci, části obce Vraclav. Ročně zpracuje asi 27.500 tun kukuřičné siláže, zbytků rostlinné výroby, statkových hnojiv a některých odpadů. Plánovaný elektrický výkon by měl být asi 800 kW, tepelný zhruba 850 kW.

Od podzimu 2004 je již v provozu bioplynová stanice zemědělské společnosti Bocus Letohrad. Spaluje plyn vznikající z odpadů z jatek, z výkalů hospodářských zvířat a ze zbytků úrody na poli. Minulý rok požádaly o vyjádření k výstavbě obdobných zařízení zemědělské firmy z Litomyšle a Dolního Újezda na Svitavsku, Ostřetína na Pardubicku a Liboměřic na Chrudimsku.

Z bioplynu vznikajícího při čištění odpadních vod také již několik let vyrábějí energii některé vodárenské společnosti. Kogenerační jednotky jsou osazeny na čistírně v Chrudimi či Ústí nad Orlicí.

Datum: 19.03.2008 13:37
Zdroj: Zpráva ČTK

Tweet