Vláda schválila novelu zákona o povolování velkých průmyslových provozů

Vláda schválila změnu pravidel pro povolování velkých průmyslových provozů znečišťujících prostředí, ČTK to potvrdil mluvčí ministerstva životního prostředí Matyáš Vitík. Aktualizaci vyžadovala novelizovaná směrnice EU, jejímž cílem je zajistit v souvislosti s provozem průmyslových podniků vysokou úroveň ochrany životního prostředí.

Vláda schválila změnu pravidel pro povolování velkých průmyslových provozů znečišťujících prostředí, ČTK to potvrdil mluvčí ministerstva životního prostředí Matyáš Vitík. Aktualizaci vyžadovala novelizovaná směrnice EU, jejímž cílem je zajistit v souvislosti s provozem průmyslových podniků vysokou úroveň ochrany životního prostředí.

Zákon o takzvané integrované prevenci přijalo Česko před vstupem do unie, na jeho základě od té doby krajské úřady vydaly oprávnění k provozu 1538 zařízení. Celkem se v EU principy integrované prevence musí řídit na 52 000 zařízení, jedná se o velké průmyslové podniky, elektrárny a třeba také chovy hospodářských zvířat a zařízení na likvidaci odpadů.

Podniky na základě normy žádají o povolení k provozu krajské úřady, které posuzují míru emisí, a to do všech složek životního prostředí. Nemělo by se tak stát, že firma sice splní limity pro znečišťování ovzduší, o to víc emisí ale pošle do řek či na skládky v podobě nebezpečných odpadů.

Při jednáních o povolení mají úřady žádat po firmách použití nejlepší dostupné techniky (BAT). Pro tento účel existují seznamy informací o technologiích v nejúčinnějším a nejpokročilejším stadiu vývoje, které předcházejí vzniku emisí. Novela zákona o integrované prevenci má podle ministerstva životního prostředí posílit při rozhodování roli nejlepších dostupných technik, zavést stanovování emisních limitů v povolovacích řízeních podle závěrů o BAT, zavést zvláštní podmínky pro ochranu půdy a podzemních vod, vymezit kontrolu zařízení, nově nastavit systém výměny informací o BAT, zjednodušit odvolací řízení a ošetřit zrušení a zánik integrovaného povolení.

Mediálně nejznámějším sporem ohledně použití nejlepší dostupné techniky v Česku bylo přetahování se ministerstva životního prostředí se společností ČEZ za vlád Mirka Topolánka a Jana Fischera o podobu rekonstrukce uhelné elektrárny Prunéřov II v procesu posuzování vlivů na životní prostředí. MŽP chtělo, aby modernizovaná uhelná elektrárna měla účinnost 42 procent, projekt ČEZ počítal s účinností o čtyři procenta nižší. Nakonec potvrzení EIA elektrárenský gigant dostal s tím, že nedostatečnou účinnost slíbil kompenzovat jinými opatřeními, například zvýšením energetické efektivnosti v jiných svých provozech.

Nově má platit, že úřad zajistí, aby skutečné emise vypouštěné ze zařízení nepřekračovaly úroveň emisí spojenou s nejlepšími dostupnými technikami. Kritéria, za kterých může provozovatel výjimku pro vyšší množství emisí získat, budou tři: zeměpisná poloha zařízení, technická charakteristika zařízení a také odborným posudkem podložený argument, že by náklady na pořízení nejlepší technologie byly nepřiměřené přínosům pro životní prostředí. O výjimku budou moct firmy žádat pouze tehdy, pokud její oprávněnost podloží odbornými posudky.

Zdroj: ČTK

Tweet