Zprávy z tisku
Vláda připravuje rozsáhlé omezení práv českých občanů
Nechte si na hlavu padat popel a mlčte, zní vzkaz české vlády občanům zašifrovaný v návrhu novely stavebního zákona. Změnit se má devatenáct let fungující způsob zapojení veřejnosti do rozhodování o životním prostředí skrze občanská sdružení. Lidé a obce svými připomínkami prý pouze zdržují a komplikují podnikání. O podobě měst, vesnic a krajiny by se měli napříště domlouvat pouze úředníci s podnikateli a developery. Zatímco pokusy vlády o oslabení pozice zaměstnanců vůči podnikům přivádějí do ulic desítky tisíc naštvaných lidí, o snaze vyšachovat lidi ze správních řízení zatím téměř nikdo neví. Omezení práv by přitom postihlo všechny bez rozdílu. Podle nevládních organizací jde o útok na demokratické principy rozhodování. Změny mohou zhoršit stav životního prostředí a způsobit devastaci krajiny. Proti návrhu vystupují také odborníci na právo životního prostředí a ochranu lidského zdraví.
Úpravy se týkají stavebního zákona, procesu posuzování vlivů na životní prostředí
(tzv. EIA), vodního zákona a zákona o ochraně přírody a krajiny.
"Soudní dvůr Evropské unie i mezinárodní organizace kritizují Českou
republiku za nedostatečnou ochranu práv veřejnosti. Ministerstvo pro
místní rozvoj přesto podléhá tlaku průmyslových a stavebních lobby a
chce občany připravit o již téměř dvacet let zaručené právo spolupodílet
se na rozhodování o podobě místa, kde žijí," říká právnička Petra
Humlíčková, koordinátorka Legislativního centra Zeleného kruhu.
"Důvodová zpráva ministerstva mluví jasně - lidé nejsou povolováním
staveb nijak dotčeni, nenesou za ně odpovědnost a nemají proto do
rozhodování co mluvit. Podle představ vlády máme zřejmě mlčky sedět
doma, nechat si padat popel z továren na hlavu, dívat se, jak nás
obkličují silnice, na polích rostou továrny, sklady a satelity a
spoléhat, že nás stát ochrání," dodává Petra Humlíčková.
"Po schválení novely by se nejen lidé, ale ani obce nemohly účastnit
stavebních řízení, kde se povolují dálnice, průmyslové podniky, spalovny
nebo přehrady. U dalších záměrů jako jsou satelitní městečka,
parkoviště a kancelářské komplexy by se veřejnost nesměla účastnit už
vůbec žádných povolovacích procesů," říká právník Lukáš Matějka z
Arniky. Účast občanských sdružení ve správních řízeních je přitom
prakticky jedinou možností, jak může veřejnost rozhodování skutečně
ovlivnit. Občané by měli být vyloučeni také ze stavebních řízení
týkajících se vodních toků, tedy jedná-li se o přehradách, melioracích
nebo betonování říčních koryt. Vláda chce navíc zachovat neomezenou moc
takzvaných autorizovaných inspektorů, kteří mohou povolovat stavby místo
stavebních úřadů bez ohledu na mínění občanů. Na pražské Pankrácké
pláni takto autorizovaný inspektor vydal povolení ke stavbě mrakodrapu a
nelze se proti němu odvolat. (1)
Vláda se při přípravě bezprecedentních škrtů občanských práv ohání
konkurenceschopností českých podniků. Zjednodušeně řečeno, lidé nemají
mluvit do rozhodování, protože to zdržuje úředníky a komplikuje
podnikání. Argument, že ochrana životního prostředí a diskuse s občany
brzdí ekonomický rozvoj, je ale naprosto scestný. Příklady severských
států Švédska, Norska a Finska ukazují, že je tomu spíše právě naopak.
Tyto země jsou známy vysokou úrovní demokracie a přísnou ochranou
životního prostředí. Jejich ekonomiky a společnost patří k nejbohatším
na světě.
"Jistě, pokud přestaneme chránit životní prostředí,
některé podniky a developeři na tom krátkodobě vydělají. Je to však
podobné, jako kdybychom uvažovali o zákazu odborů nebo povolení dětské
práce. V civilizovaném světě je zkrátka potřebné chránit i jiné hodnoty,
než jen ekonomický zisk soukromých firem," říká Martin Skalský, vedoucí
Centra pro podporu občanů sdružení Arnika. (2)
Proti vládním návrhům ostře vystoupila také Právnická fakulta Univerzity
Karlovy v Praze. "Váš návrh, týkající se změny (...) zákona (...) o
ochraně přírody a krajiny, považujeme za zásadní porevoluční zvrat v
demokratickém vývoji českého práva a rezolutně proto požadujeme jeho
vypuštění z předkládané novely a ponechání stávajícího platného znění,"
napsal prof. JUDr. Milan Damohorský, DrSc., vedoucí katedry práva
životního prostředí a proděkan Právnické fakulty UK ministru pro místní
rozvoj Kamilu Jankovskému (3).
"Environmentální legislativa patří mezi velké úspěchy posledních dvaceti
let. Zajistila, aby podstatně (...) kleslo znečištění ovzduší i vod
(...) a podstatně se zlepšila péče o přírodu a krajinu. Dobře připravené
zákony se významně podílejí na tom, že se Češi mohou těšit lepšímu
zdraví a žít příjemnější, kvalitnější život. Ubylo nákladů na zdravotní
péči i zbytečného plýtvání surovinami v průmyslu. Zákonodárci a vládní
exekutiva musí na tyto výsledky navázat (...) - nikoli udělat sérii
velkých kroků nazpět. Schválení (...) legislativních změn by mělo vážné
důsledky pro zdraví statisíců lidí a vedlo by k poškozování kvality
prostředí v českých městech a obcích," uvedl k vládnímu návrhu předseda
Komise pro životní prostředí Akademie věd České republiky MUDr. Radim
Šrám, DrSc. (4).
Současné vládní návrhy jdou paradoxně proti doporučením, která vyplynula
z tzv. ekoauditu legislativy (5). Ten byl zpracován v loňském roce a
měl právě navrhnout cesty k odstranění zbytečné byrokracie a zefektivnit
různé povolovací procesy.
V minulém týdnu schválila poslanecká sněmovna parlamentu návrh novely
zákona o urychlení výstavby dopravní infrastruktury (6). Podle senátního
návrhu mají být jaderné elektrárny, přehrady, jezy nebo elektrická
vedení v České republice "privilegovanými" stavbami, pro které nemusí
platit běžné stavební předpisy. To předpokládá omezení práva občanů na
účast v rozhodovacích procesech a také usnadnění vyvlastňování. Ačkoliv
vláda byla původně proti návrhu, ústy ministra průmyslu Martina Kocourka
své stanovisko přehodnotila a rovněž tento zásah do občanských práv
podporuje.
Poznámky a další informace:
(1) Viz arnika.org
(2) Tři mýty o občanech, kteří dělají potíže
1. Občané zdržují stavby
Častý argument pro vyloučení občanů z rozhodovacích procesů je
naprosto účelový. Občanská sdružení ani vlastníci nemovitostí nemohou
zdržet ani zastavit žádnou stavbu - takovou pravomoc mají pouze úřady.
Sdružení i vlastníci mohou v rámci správních řízení pouze předkládat své
návrhy a argumenty. Problém české praxe je v tom, že ačkoliv úřady mají
zákonem dané termíny na svá rozhodnutí, často je o mnoho měsíců a někdy
i let překračují. Pomalá práce úřadů je pak dávána za vinu právě
vlastníkům nemovitostí a občanským sdružením.
2. Ochrana životního prostředí ničí ekonomiku
Už dvacet let posloucháme, že na ochranu životního prostředí si
nejdříve musíme vydělat. Je prý tak drahá, že některé podniky si ji ani
nemohou dovolit. Ve skutečnosti taková argumentace jen maskuje
bezohledné podnikání a zastaralé továrny. Český průmysl patří v Evropě k
nejvíce energeticky
náročným a nejméně efektivním. Příklady severských států ukazují, že
myslet se dá i jinak. Norsko, Švédsko i Finsko jsou známé vysokou mírou
demokracie, přísnou ochranou životního prostředí a zároveň patří k
nejbohatším státům světa.
3. Námitky občanů paralyzují úřady
Zatímco v zemích západní Evropy je běžné, že úřady samy vyzývají lidi
k vyslovení názoru a organizují různé informační kampaně, v České
republice se rozhoduje zpravidla za zdmi úřadů. Lidé se o věcech
dozvídají často pozdě a podávají pak připomínky v tak pokročilých fázích
rozhodovacího procesu, že je obtížné tyto návrhy zapracovat. Řešením
není omezit právo lidí na účast v rozhodování, ale zveřejňovat všechny
koncepce a plány hned v době, kdy vznikají a ne až těsně před jejich
schválením či realizací.
(3) Stanovisko katedry práva životního prostředí Právnické fakulty UK v
Praze k novele stavebního zákona a předpisů souvisejících:
arnika.org
(4) Stanovisko Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR k návrhům
Ministerstva průmyslu a obchodu na eliminování částí environmentální
legislativy:
arnika.org
(5) Jak se připravuje okleštění občanských práv?
Vláda ČR nechala loni vypracovat takzvaný ekoaudit legislativy, který
měl navrhnout způsob, jak zpřehlednit rozhodovací procesy, odstranit
byrokracii a zjednodušit povolování. Výsledkem rozsáhlé studie je řada
doporučení v různých variantách. Vláda ekoaudit schválila v březnu 2011
(http://kormoran.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/A7860535686823B9C12578460058F9AB/$FILE/157%20uv110302.0157.pdf).
Ministerstvo pro místní rozvoj již v minulosti připravilo návrh na
úpravu stavebního zákona. S odkazem na schválený ekoaudit připojilo
ministerstvo pro místní rozvoj a ministerstvo životního prostředí k
samotné novele stavebního zákona další změny zákonů. Jedná se o návrhy
na změnu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), zákona o
ochraně přírody a krajiny a vodního zákona. Návrhy se nyní dostaly do
tzv. meziresortního připomínkového řízení, kde se k nim vyjadřují další
ministerstva, státní orgány, různé svazy a samosprávy (návrh změn
zákona:
http://arnika.org/soubory/ucast-verejnosti/platne_zakony_s_navrhy_zmen_MMR-30.3.2011.pdf).
Do června 2011 by měla být novela stavebního zákona a dalších předpisů
předložena vládě, která je následně pošle do parlamentu. Zelený kruh
zpracoval k návrhu vlastní připomínky: arnika.org
Změnu zákona o urychlení dopravní infrastruktury navrhla skupina
senátorů již v dubnu 2010. Poslanecká sněmovna novelu schválila 11.
května 2011 - přehled hlasování jednotlivých poslanců naleznete zde: www.psp.cz
Novelu by nyní měl projednat senát. K nebezpečnosti tohoto návrhu pro
demokratické principy a kvalitní životní prostředí viz zpráva z 15.
března 2011 "Zrušení veřejné kontroly usnadní korupci": arnika.org
(6) Návrh novely: www.psp.cz
Stránky věnované účasti veřejnosti v rozhodovacích procesech:
arnika.org
www.ucastverejnosti.cz
Zdroj: Ekolist
Datum uveřejnění: 20.5.11
Poslední změna: 20.5.2011
Počet shlédnutí: 405
Vláda připravuje rozsáhlé omezení práv českých občanů
Nechte si na hlavu padat popel a mlčte, zní vzkaz české vlády občanům zašifrovaný v návrhu novely stavebního zákona. Změnit se má devatenáct let fungující způsob zapojení veřejnosti do rozhodování o životním prostředí skrze občanská sdružení. Lidé a obce svými připomínkami prý pouze zdržují a komplikují podnikání. O podobě měst, vesnic a krajiny by se měli napříště domlouvat pouze úředníci s podnikateli a developery. Zatímco pokusy vlády o oslabení pozice zaměstnanců vůči podnikům přivádějí do ulic desítky tisíc naštvaných lidí, o snaze vyšachovat lidi ze správních řízení zatím téměř nikdo neví. Omezení práv by přitom postihlo všechny bez rozdílu. Podle nevládních organizací jde o útok na demokratické principy rozhodování. Změny mohou zhoršit stav životního prostředí a způsobit devastaci krajiny. Proti návrhu vystupují také odborníci na právo životního prostředí a ochranu lidského zdraví.
Úpravy se týkají stavebního zákona, procesu posuzování vlivů na životní prostředí
(tzv. EIA), vodního zákona a zákona o ochraně přírody a krajiny.
"Soudní dvůr Evropské unie i mezinárodní organizace kritizují Českou
republiku za nedostatečnou ochranu práv veřejnosti. Ministerstvo pro
místní rozvoj přesto podléhá tlaku průmyslových a stavebních lobby a
chce občany připravit o již téměř dvacet let zaručené právo spolupodílet
se na rozhodování o podobě místa, kde žijí," říká právnička Petra
Humlíčková, koordinátorka Legislativního centra Zeleného kruhu.
"Důvodová zpráva ministerstva mluví jasně - lidé nejsou povolováním
staveb nijak dotčeni, nenesou za ně odpovědnost a nemají proto do
rozhodování co mluvit. Podle představ vlády máme zřejmě mlčky sedět
doma, nechat si padat popel z továren na hlavu, dívat se, jak nás
obkličují silnice, na polích rostou továrny, sklady a satelity a
spoléhat, že nás stát ochrání," dodává Petra Humlíčková.
"Po schválení novely by se nejen lidé, ale ani obce nemohly účastnit
stavebních řízení, kde se povolují dálnice, průmyslové podniky, spalovny
nebo přehrady. U dalších záměrů jako jsou satelitní městečka,
parkoviště a kancelářské komplexy by se veřejnost nesměla účastnit už
vůbec žádných povolovacích procesů," říká právník Lukáš Matějka z
Arniky. Účast občanských sdružení ve správních řízeních je přitom
prakticky jedinou možností, jak může veřejnost rozhodování skutečně
ovlivnit. Občané by měli být vyloučeni také ze stavebních řízení
týkajících se vodních toků, tedy jedná-li se o přehradách, melioracích
nebo betonování říčních koryt. Vláda chce navíc zachovat neomezenou moc
takzvaných autorizovaných inspektorů, kteří mohou povolovat stavby místo
stavebních úřadů bez ohledu na mínění občanů. Na pražské Pankrácké
pláni takto autorizovaný inspektor vydal povolení ke stavbě mrakodrapu a
nelze se proti němu odvolat. (1)
Vláda se při přípravě bezprecedentních škrtů občanských práv ohání
konkurenceschopností českých podniků. Zjednodušeně řečeno, lidé nemají
mluvit do rozhodování, protože to zdržuje úředníky a komplikuje
podnikání. Argument, že ochrana životního prostředí a diskuse s občany
brzdí ekonomický rozvoj, je ale naprosto scestný. Příklady severských
států Švédska, Norska a Finska ukazují, že je tomu spíše právě naopak.
Tyto země jsou známy vysokou úrovní demokracie a přísnou ochranou
životního prostředí. Jejich ekonomiky a společnost patří k nejbohatším
na světě.
"Jistě, pokud přestaneme chránit životní prostředí,
některé podniky a developeři na tom krátkodobě vydělají. Je to však
podobné, jako kdybychom uvažovali o zákazu odborů nebo povolení dětské
práce. V civilizovaném světě je zkrátka potřebné chránit i jiné hodnoty,
než jen ekonomický zisk soukromých firem," říká Martin Skalský, vedoucí
Centra pro podporu občanů sdružení Arnika. (2)
Proti vládním návrhům ostře vystoupila také Právnická fakulta Univerzity
Karlovy v Praze. "Váš návrh, týkající se změny (...) zákona (...) o
ochraně přírody a krajiny, považujeme za zásadní porevoluční zvrat v
demokratickém vývoji českého práva a rezolutně proto požadujeme jeho
vypuštění z předkládané novely a ponechání stávajícího platného znění,"
napsal prof. JUDr. Milan Damohorský, DrSc., vedoucí katedry práva
životního prostředí a proděkan Právnické fakulty UK ministru pro místní
rozvoj Kamilu Jankovskému (3).
"Environmentální legislativa patří mezi velké úspěchy posledních dvaceti
let. Zajistila, aby podstatně (...) kleslo znečištění ovzduší i vod
(...) a podstatně se zlepšila péče o přírodu a krajinu. Dobře připravené
zákony se významně podílejí na tom, že se Češi mohou těšit lepšímu
zdraví a žít příjemnější, kvalitnější život. Ubylo nákladů na zdravotní
péči i zbytečného plýtvání surovinami v průmyslu. Zákonodárci a vládní
exekutiva musí na tyto výsledky navázat (...) - nikoli udělat sérii
velkých kroků nazpět. Schválení (...) legislativních změn by mělo vážné
důsledky pro zdraví statisíců lidí a vedlo by k poškozování kvality
prostředí v českých městech a obcích," uvedl k vládnímu návrhu předseda
Komise pro životní prostředí Akademie věd České republiky MUDr. Radim
Šrám, DrSc. (4).
Současné vládní návrhy jdou paradoxně proti doporučením, která vyplynula
z tzv. ekoauditu legislativy (5). Ten byl zpracován v loňském roce a
měl právě navrhnout cesty k odstranění zbytečné byrokracie a zefektivnit
různé povolovací procesy.
V minulém týdnu schválila poslanecká sněmovna parlamentu návrh novely
zákona o urychlení výstavby dopravní infrastruktury (6). Podle senátního
návrhu mají být jaderné elektrárny, přehrady, jezy nebo elektrická
vedení v České republice "privilegovanými" stavbami, pro které nemusí
platit běžné stavební předpisy. To předpokládá omezení práva občanů na
účast v rozhodovacích procesech a také usnadnění vyvlastňování. Ačkoliv
vláda byla původně proti návrhu, ústy ministra průmyslu Martina Kocourka
své stanovisko přehodnotila a rovněž tento zásah do občanských práv
podporuje.
Poznámky a další informace:
(1) Viz arnika.org
(2) Tři mýty o občanech, kteří dělají potíže
1. Občané zdržují stavby
Častý argument pro vyloučení občanů z rozhodovacích procesů je naprosto účelový. Občanská sdružení ani vlastníci nemovitostí nemohou zdržet ani zastavit žádnou stavbu - takovou pravomoc mají pouze úřady. Sdružení i vlastníci mohou v rámci správních řízení pouze předkládat své návrhy a argumenty. Problém české praxe je v tom, že ačkoliv úřady mají zákonem dané termíny na svá rozhodnutí, často je o mnoho měsíců a někdy i let překračují. Pomalá práce úřadů je pak dávána za vinu právě vlastníkům nemovitostí a občanským sdružením.
2. Ochrana životního prostředí ničí ekonomiku
Už dvacet let posloucháme, že na ochranu životního prostředí si nejdříve musíme vydělat. Je prý tak drahá, že některé podniky si ji ani nemohou dovolit. Ve skutečnosti taková argumentace jen maskuje bezohledné podnikání a zastaralé továrny. Český průmysl patří v Evropě k nejvíce energeticky náročným a nejméně efektivním. Příklady severských států ukazují, že myslet se dá i jinak. Norsko, Švédsko i Finsko jsou známé vysokou mírou demokracie, přísnou ochranou životního prostředí a zároveň patří k nejbohatším státům světa.
3. Námitky občanů paralyzují úřady
Zatímco v zemích západní Evropy je běžné, že úřady samy vyzývají lidi k vyslovení názoru a organizují různé informační kampaně, v České republice se rozhoduje zpravidla za zdmi úřadů. Lidé se o věcech dozvídají často pozdě a podávají pak připomínky v tak pokročilých fázích rozhodovacího procesu, že je obtížné tyto návrhy zapracovat. Řešením není omezit právo lidí na účast v rozhodování, ale zveřejňovat všechny koncepce a plány hned v době, kdy vznikají a ne až těsně před jejich schválením či realizací.
(3) Stanovisko katedry práva životního prostředí Právnické fakulty UK v
Praze k novele stavebního zákona a předpisů souvisejících:
arnika.org
(4) Stanovisko Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR k návrhům
Ministerstva průmyslu a obchodu na eliminování částí environmentální
legislativy:
arnika.org
(5) Jak se připravuje okleštění občanských práv?
Vláda ČR nechala loni vypracovat takzvaný ekoaudit legislativy, který měl navrhnout způsob, jak zpřehlednit rozhodovací procesy, odstranit byrokracii a zjednodušit povolování. Výsledkem rozsáhlé studie je řada doporučení v různých variantách. Vláda ekoaudit schválila v březnu 2011 (http://kormoran.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/A7860535686823B9C12578460058F9AB/$FILE/157%20uv110302.0157.pdf).
Ministerstvo pro místní rozvoj již v minulosti připravilo návrh na úpravu stavebního zákona. S odkazem na schválený ekoaudit připojilo ministerstvo pro místní rozvoj a ministerstvo životního prostředí k samotné novele stavebního zákona další změny zákonů. Jedná se o návrhy na změnu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), zákona o ochraně přírody a krajiny a vodního zákona. Návrhy se nyní dostaly do tzv. meziresortního připomínkového řízení, kde se k nim vyjadřují další ministerstva, státní orgány, různé svazy a samosprávy (návrh změn zákona: http://arnika.org/soubory/ucast-verejnosti/platne_zakony_s_navrhy_zmen_MMR-30.3.2011.pdf). Do června 2011 by měla být novela stavebního zákona a dalších předpisů předložena vládě, která je následně pošle do parlamentu. Zelený kruh zpracoval k návrhu vlastní připomínky: arnika.org
Změnu zákona o urychlení dopravní infrastruktury navrhla skupina senátorů již v dubnu 2010. Poslanecká sněmovna novelu schválila 11. května 2011 - přehled hlasování jednotlivých poslanců naleznete zde: www.psp.cz Novelu by nyní měl projednat senát. K nebezpečnosti tohoto návrhu pro demokratické principy a kvalitní životní prostředí viz zpráva z 15. března 2011 "Zrušení veřejné kontroly usnadní korupci": arnika.org
(6) Návrh novely: www.psp.cz
Stránky věnované účasti veřejnosti v rozhodovacích procesech:
arnika.org
www.ucastverejnosti.cz
Zdroj: Ekolist
Datum uveřejnění: 20.5.11
Poslední změna: 20.5.2011
Počet shlédnutí: 405