Zprávy z tisku
Vláda dnes projedná návrh plánu na rozvoj čisté energetiky s nesprávně stanoveným cílem pro obnovitelné zdroje
Statisícům domácností, firem a obcí by stát neměl umožnit pořídit si vlastní fotovoltaické panely, tepelné čerpadlo nebo větrnou turbínu. Naopak velké teplárny by měly z lesů a polí vysávat nezdravě velké množství biomasy. Tak by vypadal rozvoj obnovitelných zdrojů v příští dekádě, pakliže Vláda dnes schválí návrh Národního energeticko klimatického plánu ministryně Novákové (ANO). Ministerstvo průmyslu a obchodu totiž použilo pro výpočet zastaralou metodiku. Komora obnovitelných zdrojů energie přináší detailní analýzu ministerského návrhu.
Přibližně 600 až 800 tisícům domácností a firem stát plánuje neumožnit nainstalovat si na střechu fotovoltaické panely. Dalších asi 25 tisíc domácností si bude muset vybrat jiný zdroj vytápění než tepelné čerpadlo a stovky obcí a energetických společenství zůstanou bez možnosti postavit si a provozovat další z nejlevnějších zdrojů elektřiny - větrnou elektrárnu. Tak by zhruba vypadala situace mezi léty 2021 a 2030, pakliže by se rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE) řídil předkládaným návrhem ministerstva a nikoliv platnou metodikou a opatrným scénářem potenciálu rozvoje OZE v ČR, spočítala Komora OZE. [1]
Zhruba 12 tisíc tepelných čerpadel se každoročně instaluje v posledních letech do nových i rekonstruovaných budov. [2] MPO ale navrhuje, aby to v příští dekádě bylo o asi čtvrtinu méně. [3] Podobně malé fotovoltaiky určené pro vlastní spotřebu by se podle představ ministerstva měly rozvíjet asi desetkrát [3] pomaleji, než jak ve svých opatrných předpovědích predikují instalační firmy [4]. A další nejlevnější zdroj elektřiny v současnosti - větrné elektrárny - by měly přibývat tempem jen asi dvojnásobným [3] oproti dnešku, kdy se dokončují jen připravené projekty z minula (tzv. reziduální projekty) [2].
Velmi lichá je zároveň představa o tom, kolik energie lze v Česku vyrábět z biomasy v teplárnách a elektrárnách. Navržená čísla nezohledňují velmi omezený potenciál slámy a jiné zemědělské biomasy a také nejistotu v dostupnosti štěpky, které je závislá na těžbě v lesích. Nyní je sice z důvodů kůrovcové kalamity těžba násobně nad dlouhodobým průměrem, ale po jejím odeznění lze předpokládat, že se těžba výrazně omezí a tím také výrazně klesne dostupnost štěpky.
Plán by měl počítat rovněž s maximálním využitím zbylého potenciálu tradičních malých vodních elektráren. Předpokládáme, že předložená čísla obsahující snižování objemu energie z vodních elektráren je způsobena tzv. normalizačním přepočtem zohledňujícím i dlouhodobý vliv počasí. Je však potřeba analyzovat, jestli tento přístup (předepsaný pro statistické vyhodnocování skutečné výroby) není třeba korigovat.
Návrh, který ministryně Nováková předkládá dnes na jednání vlády, je totiž spočítaný podle metodiky, která se používala před deseti lety. Ta aktuální je ale jiná. [5] Ministerský návrh plánu proto chybně počítá s cílem pokrýt v roce 2030 jen 20,8 % tuzemské spotřeby energie z obnovitelných zdrojů. Přitom Evropská Komise od nás očekává návrh na nejméně 24 %. Podle Komory OZE je proto dost pravděpodobné, že nám Komise návrh Plánu vrátí k přepracování. Pokud rozdíl nenápadných tří procentních bodů rozložíme výpočtem na jednotlivé druhy OZE, je vidět, že statisícům domácností a firem by tak stát neumožnil pořídit si vlastní čistý zdroj levnější energie.
Návrh Národního energeticko klimatického plánu budou po dnešním projednání na Vládě odesílat nejpozději ve čtvrtek úředníci Ministerstva průmyslu a obchodu na Evropskou komisi. Česko patří k šestici členských zemí EU, které dosud plán nepředložily a nestihly tak původní termín konec loňského roku.
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
“Z jedné strany vydrancované lesy a pole od biomasy, z druhé statisíce domácností a firem, kterým stát neumožní pořídit si vlastní zdroj levnější energie. S takto špatně stanoveným plánem promarníme šanci na demokratizaci energetiky, na využití domácích čistých zdrojů provozovaných širokou občanskou i podnikatelskou společností.”
Prameny:
[1] Viz porovnání hodnot v podrobných tabulkách níže. Kritická čísla komentovaná výše jsou značena červeně.
[2] Statistiky Ministerstva průmyslu a obchodu
[3] Návrh vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu České republiky (dostupný zde)
[4] Výpočty potenciálu jednotlivých druhů OZE: střední scénář. Komora obnovitelných zdrojů energie 2018. Podrobněji viz níže v tabulkách.
[5] Aktuální metodika pro výpočet cíle podílu OZE v roce 2030 je založená na čtyřfaktorovém benchmarkingu. Návrh vytvořila akademická pracoviště, se kterými je Komora OZE v kontaktu
Tabulka 1: Vývoj podílu OZE na hrubé konečné spotřebě dle odvětví - porovnání výpočtů Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a Komory OZE
Podíl OZE na konečné spotřebě energie
2016
2020
2030
Energie (TJ)
Podíl (%)
Energie (TJ)
Podíl (%)
Terajouly (TJ)
Podíl (%)
Elektřina - MPO
33 248
13,60
36 906
14,00
38 268
14,20
Elektřina - Komora OZE
76 081
28,23
Doprava - MPO
14 197
6,40
18 558
8,80
29 421
14,00
Doprava - Komora OZE
29 421
14,00
Vytápění a chlazení - MPO
117 221
19,90
127 351
22,00
164 483
30,00
Vytápění a chlazení - Komora OZE
166 669
30,40
Celkem - MPO
164 666
14,90
182 815
16,30
232 172
20,80
Celkem - Komora OZE
272 171
24,38
Tabulka 2: Očekávaný rozvoj OZE v sektoru výroby elektřiny - v terajoulech (TJ). Porovnání výpočtů Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a Komory OZE
Spotřeba OZE – elektřina
2016 (TJ)
2020 (TJ)
2030 (TJ)
7 443,9
8 431,2
8 988,4
Komora OZE
8 988,4
Vodní elektrárny - MPO
8 205,5
7 944,5
7 106,7
Komora OZE
9 126,0
Biologicky rozlož. část TKO - MPO
354,8
432,8
1 479,1
Komora OZE
1 479,1
Bioplynové stanice - MPO
9 320,5
9 469,5
5 683,0
Komora OZE
7 800,0
Geotermální energie - MPO
0,0
152,1
404,1
Komora OZE
1 260,0
Větrné elektrárny - MPO
1 867,1
2 424,8
5 115,7
Komora OZE
21 621,6
Fotovoltaické elektrárny - MPO
7 673,2
8 050,8
9 490,8
Komora OZE
25 805,7
Celkem - MPO
34 865,0
36 905,7
38 267,8
Celkem - Komora OZE
76 080,8
Tabulka 3: Očekávaný rozvoj OZE v sektoru vytápění a chlazení - v terajoulech (TJ). Porovnání výpočtů Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a Komory OZE
Spotřeba OZE – vytápění a chlazení
2016 (TJ)
2020 (TJ)
2030 (TJ)
75 545,0
79 669,9
92 434,1
Komora OZE
92 434,1
26 631,0
29 415,5
36 723,2
Komora OZE
31 000,0
Biologicky roz. část TKO - MPO
2 418,0
2 690,9
6 457,7
Komora OZE
6 457,7
Bioplynové stanice - MPO
7 489,0
7 595,0
13 582,8
Komora OZE
13 582,8
4 441,8
6 621,2
12 069,5
Komora OZE
14 055,6
Geotermální energie - MPO
0,0
310,0
1 610,0
Komora OZE
6 500,0
Solární termální kolektory - MPO
787,0
1 048,6
1 606,1
Komora OZE
2 639,0
Celkem - MPO
117 221,0
127 351,1
164 483,4
Celkem - Komora OZE
166 669,2
Tabulka 4: Průměrné roční přírůstky v letech 2021 až 2030 (vyrobená energie, instalované MW, počty instalovaných kusů). Porovnání výpočtů Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a Komory OZE
Větrné elektrárny
Jednotek / rok
Vyrobená energie (GWh / rok) - MPO
74,7
Komora OZE
533,2
Instalovaná kapacita - MPO (MW / rok)
32,8
Komora OZE
234,1
Fotovoltaické elektrárny
Vyrobená energie (GWh) - MPO
40,0
Komora OZE
493,2
Instalovaná kapacita - MPO (MW / rok)
38,0
Komora OZE
468,5
Tepelná čerpadla
Vyrobená energie (TJ) - MPO
544,8
Komora OZE
743,4
Počet kusů / rok - MPO (ks)
9 574,4
Počet kusů / rok - Komora OZE (ks)
13 064,6
Zdroj: Tisková zpráva Komory Obnovitelných Zdrojů Energie 28.1.2019
Datum uveřejnění: 28.1.19
Poslední změna: 28.1.2019
Počet shlédnutí: 1012
Vláda dnes projedná návrh plánu na rozvoj čisté energetiky s nesprávně stanoveným cílem pro obnovitelné zdroje
Statisícům domácností, firem a obcí by stát neměl umožnit pořídit si vlastní fotovoltaické panely, tepelné čerpadlo nebo větrnou turbínu. Naopak velké teplárny by měly z lesů a polí vysávat nezdravě velké množství biomasy. Tak by vypadal rozvoj obnovitelných zdrojů v příští dekádě, pakliže Vláda dnes schválí návrh Národního energeticko klimatického plánu ministryně Novákové (ANO). Ministerstvo průmyslu a obchodu totiž použilo pro výpočet zastaralou metodiku. Komora obnovitelných zdrojů energie přináší detailní analýzu ministerského návrhu.
Přibližně 600 až 800 tisícům domácností a firem stát plánuje neumožnit nainstalovat si na střechu fotovoltaické panely. Dalších asi 25 tisíc domácností si bude muset vybrat jiný zdroj vytápění než tepelné čerpadlo a stovky obcí a energetických společenství zůstanou bez možnosti postavit si a provozovat další z nejlevnějších zdrojů elektřiny - větrnou elektrárnu. Tak by zhruba vypadala situace mezi léty 2021 a 2030, pakliže by se rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE) řídil předkládaným návrhem ministerstva a nikoliv platnou metodikou a opatrným scénářem potenciálu rozvoje OZE v ČR, spočítala Komora OZE. [1]
Zhruba 12 tisíc tepelných čerpadel se každoročně instaluje v posledních letech do nových i rekonstruovaných budov. [2] MPO ale navrhuje, aby to v příští dekádě bylo o asi čtvrtinu méně. [3] Podobně malé fotovoltaiky určené pro vlastní spotřebu by se podle představ ministerstva měly rozvíjet asi desetkrát [3] pomaleji, než jak ve svých opatrných předpovědích predikují instalační firmy [4]. A další nejlevnější zdroj elektřiny v současnosti - větrné elektrárny - by měly přibývat tempem jen asi dvojnásobným [3] oproti dnešku, kdy se dokončují jen připravené projekty z minula (tzv. reziduální projekty) [2].
Velmi lichá je zároveň představa o tom, kolik energie lze v Česku vyrábět z biomasy v teplárnách a elektrárnách. Navržená čísla nezohledňují velmi omezený potenciál slámy a jiné zemědělské biomasy a také nejistotu v dostupnosti štěpky, které je závislá na těžbě v lesích. Nyní je sice z důvodů kůrovcové kalamity těžba násobně nad dlouhodobým průměrem, ale po jejím odeznění lze předpokládat, že se těžba výrazně omezí a tím také výrazně klesne dostupnost štěpky.
Plán by měl počítat rovněž s maximálním využitím zbylého potenciálu tradičních malých vodních elektráren. Předpokládáme, že předložená čísla obsahující snižování objemu energie z vodních elektráren je způsobena tzv. normalizačním přepočtem zohledňujícím i dlouhodobý vliv počasí. Je však potřeba analyzovat, jestli tento přístup (předepsaný pro statistické vyhodnocování skutečné výroby) není třeba korigovat.
Návrh, který ministryně Nováková předkládá dnes na jednání vlády, je totiž spočítaný podle metodiky, která se používala před deseti lety. Ta aktuální je ale jiná. [5] Ministerský návrh plánu proto chybně počítá s cílem pokrýt v roce 2030 jen 20,8 % tuzemské spotřeby energie z obnovitelných zdrojů. Přitom Evropská Komise od nás očekává návrh na nejméně 24 %. Podle Komory OZE je proto dost pravděpodobné, že nám Komise návrh Plánu vrátí k přepracování. Pokud rozdíl nenápadných tří procentních bodů rozložíme výpočtem na jednotlivé druhy OZE, je vidět, že statisícům domácností a firem by tak stát neumožnil pořídit si vlastní čistý zdroj levnější energie.
Návrh Národního energeticko klimatického plánu budou po dnešním projednání na Vládě odesílat nejpozději ve čtvrtek úředníci Ministerstva průmyslu a obchodu na Evropskou komisi. Česko patří k šestici členských zemí EU, které dosud plán nepředložily a nestihly tak původní termín konec loňského roku.
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
“Z jedné strany vydrancované lesy a pole od biomasy, z druhé statisíce domácností a firem, kterým stát neumožní pořídit si vlastní zdroj levnější energie. S takto špatně stanoveným plánem promarníme šanci na demokratizaci energetiky, na využití domácích čistých zdrojů provozovaných širokou občanskou i podnikatelskou společností.”
Prameny:
[1] Viz porovnání hodnot v podrobných tabulkách níže. Kritická čísla komentovaná výše jsou značena červeně.
[2] Statistiky Ministerstva průmyslu a obchodu
[3] Návrh vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu České republiky (dostupný zde)
[4] Výpočty potenciálu jednotlivých druhů OZE: střední scénář. Komora obnovitelných zdrojů energie 2018. Podrobněji viz níže v tabulkách.
[5] Aktuální metodika pro výpočet cíle podílu OZE v roce 2030 je založená na čtyřfaktorovém benchmarkingu. Návrh vytvořila akademická pracoviště, se kterými je Komora OZE v kontaktu
Tabulka 1: Vývoj podílu OZE na hrubé konečné spotřebě dle odvětví - porovnání výpočtů Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a Komory OZE
|
Podíl OZE na konečné spotřebě energie |
2016 |
2020 |
2030 |
|||
|
Energie (TJ) |
Podíl (%) |
Energie (TJ) |
Podíl (%) |
Terajouly (TJ) |
Podíl (%) |
|
|
Elektřina - MPO |
33 248 |
13,60 |
36 906 |
14,00 |
38 268 |
14,20 |
|
Elektřina - Komora OZE |
|
|
|
|
76 081 |
28,23 |
|
Doprava - MPO |
14 197 |
6,40 |
18 558 |
8,80 |
29 421 |
14,00 |
|
Doprava - Komora OZE |
|
|
|
|
29 421 |
14,00 |
|
Vytápění a chlazení - MPO |
117 221 |
19,90 |
127 351 |
22,00 |
164 483 |
30,00 |
|
Vytápění a chlazení - Komora OZE |
|
|
|
|
166 669 |
30,40 |
|
Celkem - MPO |
164 666 |
14,90 |
182 815 |
16,30 |
232 172 |
20,80 |
|
Celkem - Komora OZE |
|
|
|
|
272 171 |
24,38 |
Tabulka 2: Očekávaný rozvoj OZE v sektoru výroby elektřiny - v terajoulech (TJ). Porovnání výpočtů Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a Komory OZE
|
Spotřeba OZE – elektřina |
2016 (TJ) |
2020 (TJ) |
2030 (TJ) |
|
7 443,9 |
8 431,2 |
8 988,4 |
|
|
Komora OZE |
|
|
8 988,4 |
|
Vodní elektrárny - MPO |
8 205,5 |
7 944,5 |
7 106,7 |
|
Komora OZE |
|
|
9 126,0 |
|
Biologicky rozlož. část TKO - MPO |
354,8 |
432,8 |
1 479,1 |
|
Komora OZE |
|
|
1 479,1 |
|
Bioplynové stanice - MPO |
9 320,5 |
9 469,5 |
5 683,0 |
|
Komora OZE |
|
|
7 800,0 |
|
Geotermální energie - MPO |
0,0 |
152,1 |
404,1 |
|
Komora OZE |
|
|
1 260,0 |
|
Větrné elektrárny - MPO |
1 867,1 |
2 424,8 |
5 115,7 |
|
Komora OZE |
|
|
21 621,6 |
|
Fotovoltaické elektrárny - MPO |
7 673,2 |
8 050,8 |
9 490,8 |
|
Komora OZE |
|
|
25 805,7 |
|
Celkem - MPO |
34 865,0 |
36 905,7 |
38 267,8 |
|
Celkem - Komora OZE |
|
|
76 080,8 |
Tabulka 3: Očekávaný rozvoj OZE v sektoru vytápění a chlazení - v terajoulech (TJ). Porovnání výpočtů Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a Komory OZE
|
Spotřeba OZE – vytápění a chlazení |
2016 (TJ) |
2020 (TJ) |
2030 (TJ) |
|
75 545,0 |
79 669,9 |
92 434,1 |
|
|
Komora OZE |
|
|
92 434,1 |
|
26 631,0 |
29 415,5 |
36 723,2 |
|
|
Komora OZE |
|
|
31 000,0 |
|
Biologicky roz. část TKO - MPO |
2 418,0 |
2 690,9 |
6 457,7 |
|
Komora OZE |
|
|
6 457,7 |
|
Bioplynové stanice - MPO |
7 489,0 |
7 595,0 |
13 582,8 |
|
Komora OZE |
|
|
13 582,8 |
|
4 441,8 |
6 621,2 |
12 069,5 |
|
|
Komora OZE |
|
|
14 055,6 |
|
Geotermální energie - MPO |
0,0 |
310,0 |
1 610,0 |
|
Komora OZE |
|
|
6 500,0 |
|
Solární termální kolektory - MPO |
787,0 |
1 048,6 |
1 606,1 |
|
Komora OZE |
|
|
2 639,0 |
|
Celkem - MPO |
117 221,0 |
127 351,1 |
164 483,4 |
|
Celkem - Komora OZE |
|
|
166 669,2 |
Tabulka 4: Průměrné roční přírůstky v letech 2021 až 2030 (vyrobená energie, instalované MW, počty instalovaných kusů). Porovnání výpočtů Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a Komory OZE
|
Větrné elektrárny |
Jednotek / rok |
|
Vyrobená energie (GWh / rok) - MPO |
74,7 |
|
Komora OZE |
533,2 |
|
Instalovaná kapacita - MPO (MW / rok) |
32,8 |
|
Komora OZE |
234,1 |
|
Fotovoltaické elektrárny |
|
|
Vyrobená energie (GWh) - MPO |
40,0 |
|
Komora OZE |
493,2 |
|
Instalovaná kapacita - MPO (MW / rok) |
38,0 |
|
Komora OZE |
468,5 |
|
Tepelná čerpadla |
|
|
Vyrobená energie (TJ) - MPO |
544,8 |
|
Komora OZE |
743,4 |
|
Počet kusů / rok - MPO (ks) |
9 574,4 |
|
Počet kusů / rok - Komora OZE (ks) |
13 064,6 |
Zdroj: Tisková zpráva Komory Obnovitelných Zdrojů Energie 28.1.2019
Datum uveřejnění: 28.1.19
Poslední změna: 28.1.2019
Počet shlédnutí: 1012