Vichr se postaral o více palivového dřeva

Poslední vichřice polámala v Plzeňském kraji 100 tisíc m3 dřeva, lesáci prý příliš neprodělají. V Karlovarském kraji jsou na tom hůře. Bude ale dost palivového dřeva.

Vichřice, která se 30. července přehnala nad Plzeňským krajem, způsobila rozsáhlé polomy. Jen státnímu podniku Lesy České republiky (LČR), který v kraji spravuje 150 tisíc hektarů lesa, vichr polámal 100 tisíc metrů krychlových dřeva. "Největší polomy jsou na Tachovsku, v okolí Plané a Přimdy," řekl ředitel krajského inspektorátu Lesů ČR Ivan Klik. S likvidací polomů, které postihly většinou starší porosty, podle něj problémy nebudou.
Přestože vichr polámal osminu plánované roční těžby krajského inspektorátu LČR, ekonomicky by neměly vzniknout velké škody.

"To polomové dříví je jen částečně poškozené, v naprosté většině je naprosto prodejné a ekonomicky využitelné jako úmyslné těžby," řekl Klik. Vichřice totiž podle něj stromy spíše vyvracela, než lámala.

"Poškozeného a nekvalitního dřeva je v polomu kolem deseti, maximálně do dvaceti procent," odhadl Klik. Lesníci by se podle něj měli s polomy vypořádat u Přimdy, kde spadlo 20 tisíc metrů krychlových dřeva, do konce roku. Na Plánsku se bude 60 tisíc metrů krychlových dřeva z polomu zpracovávat asi o něco déle.

Část dřeva z polomu by se dala prodávat jako palivo. Zájem o dřevo na topení lesníci s rostoucími cenami jiných energií evidují. Právě na Tachovsku, kde je ale lesů hodně, je zase poměrně řídké osídlení. Doprava polomového dřeva na palivo do jiných oblastí kraje by se pak prodražila. Lesy proto umožňují zájemcům samovýrobu palivového dřeva v určeném prostoru a rozsahu. Lidé si musí suché stromy sami pokácet a odvézt, cena je ale nižší než u zpracovaného dřeva. Lidé přesto často raději z pohodlnosti kupují už rozřezané palivové dříví na pilách.

Na kalamitě, jež postihla Karlovarský kraj, prodělají tamní lesáci více. Lázeňské lesy Karlovy Vary například přišly po bouři a vichřici zhruba o pět tisíc kubíků dřeva, převážně z jehličnanů. Kolem lázeňského města popadalo asi 600 kubíků, zbytek v lokalitě Odeř a u Staré Role.

"Podle předběžných odhadů se budou pohybovat ztráty při prodeji dřeva z kalamity mezi jedním až dvěma miliony korun," řekl ředitel podniku Evžen Krejčí.

Způsob, jak netradičně využít dřevo z kalamity a získat tak co nejvíce peněz, patrně neexistuje.

"Zásadou je zpracovat co nejvíce popadaných stromů tak, aby se maximálně snížil objem méně hodnotných sortimentů. Tedy palivového dřeva a vlákniny," uvedl ředitel Lesního závodu Kladská Josef Hruška. Odběratele v podstatě nezajímá, odkud dřevo pochází a jak bylo vytěženo. Platí podle dodaného sortimentu.

"Manipulace se dřevem z plánované těžby je samozřejmě mnohem jednodušší. Z poničených lesů prostě nemůžeme dostat tolik suroviny v té nejvyšší kvalitě," řekl Hruška.

Zdroj: Plzeňský deník
Datum: 17.08.2005

Tweet