Zprávy z tisku

Vědci vidí konec uhlí různě, požadují rozvoj nízkoemisních zdrojů

Praha 3. prosince (ČTK) - Podle jaderného fyzika Vladimíra Wagnera není konec uhlí v Česku před rokem 2033 reálný. Ekolog Alexander Ač naopak uvedl, že dle některých analýz je možný do 10 let. V brzké budoucnosti bude zásadní a potřebný rozvoj nízkoemisních zdrojů, shodli se vědci oslovení ČTK. Wagner pracuje v Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR (AV) a na ČVUT, Ač v Ústavu výzkumu globální změny AV. Uhelná komise měla v pátek doporučit termín konce uhlí v Česku.

 
Foto: winterseitler@Pixabay.com
 

Podle středečního vyjádření některých členů však zatím rozhodnutí možná nepadne. Ministr životního prostředí a jeden ze dvou předsedů komise Richard Brabec (ANO) dnes uvedl, že vydání doporučení v pátek očekává. Ministr průmyslu a obchodu a dopravy a druhý předseda Karel Havlíček (za ANO) už dříve řekl, že komise pracuje se scénáři konce uhlí v letech 2033, 2038 a 2043.

"V nedávné době vyšlo několik analýz, které jak z finančního, tak technologického hlediska, dokládají v ČR možnost dosažení konce uhlí už do roku 2030. Musí ale dojít k mnohem výraznějšímu rozvoji a podpoře obnovitelných zdrojů," uvedl Ač. Je ale nutné zařadit konec uhlí mezi priority, dodal. Ač je člen stínové uhelné komise. Neformální skupina v listopadu označila všechny zmíněné scénáře projednávané uhelnou komisí za příliš pozdní.

Wagner je v otázce konce uhlí před rokem 2033 méně optimistický. "Podle mého názoru to při zachování bezpečnosti, fungování průmyslu a životní úrovně nelze," míní vědec. "Do té doby se podaří postavit jen minimum nízkoemisních zdrojů, které by uhelné nahradily. Určitě nebude stát nový jaderný blok. Ale také bude jen velmi málo větrných turbín. Jednotlivé se sice může podařit postavit rychle, ale taková kapacita, která by významněji nahradila zdroje uhelné určitě ne," poznamenal Wagner. Upozornil, že stavba větrných turbín naráží na odpor obyvatelstva, na přelomu 30. a 40. let bude také konec životnosti starých Dukovan i současných fotovoltaik a větrných zdrojů. "Ty je pak třeba nahradit," zdůraznil jaderný fyzik. Podle jeho názoru dřívější scénář útlumu než rok 2038 není možný.

Také Ač zmínil, že odpor vůči výstavbě několika tisíců větrných turbín je problém. Potíž podle něj může být i "ne zcela vydařená" dosavadní podpora solární elektřiny. "Ekonomické překážky by měly být minimální, jelikož cena elektřiny jak pomocí větru, tak pomocí slunka, je již nižší než ostatní alternativy, a to dokonce i bez zpoplatnění fosilních paliv," dodal k budoucím letům vědec. K otázce jádra Ač řekl, že patří mezi stabilní a spolehlivé nízkouhlíkové zdroje, ale s nevýhodami náročného schvalování nových kapacit, vysokých nákladů i nároků na obsluhu. "Určitě bych neprotestoval proti rozšíření Dukovan, pokud se najdou zdroje a vhodný investor, nesmí to však být na úkor rozvoje obnovitelných zdrojů," zdůraznil vědec.

Jako největší úskalí následujících let vidí Wagner "poměrně iracionální přístup nejen k energetice." "Velice často jsou sny a vize vydávány za realitu a energetické koncepce jsou vytvářeny na základě kampaní bez znalosti dané problematiky a reality," řekl fyzik. To podle něj v Evropě na základě kampaní bez znalostí problematiky může vést k nedostatku stabilních a spolehlivých zdrojů, nejen pro dobu zimních inverzí.

Wagner také řekl, že realizace státní energetické koncepce se v Česku nedaří, což se odráží i na způsobu podpory OZE či jednání o novém bloku v Dukovanech. Varoval před odkladem potřebných řešení.

Zdroj: Tisková zpráva ČTK 3. 12. 2020

 


Datum uveřejnění: 3. prosince 2020
Poslední změna: 8. prosince 2020
Počet shlédnutí: 238