Ve Varšavě začíná konference OSN o změnách klimatu

V polské metropoli Varšavě začíná devatenácté zasedání Rámcové konference OSN o změnách klimatu (UNFCCC). Úkolem vedoucích představitelů, expertů a vyjednávačů z 192 zemí, včetně České republiky, bude příprava základů pro novou globální a závaznou dohodu o ochraně klimatu. Klimatickou konferenci bude hostit varšavský Národní stadion do 22. listopadu.

Fórum má stanovit základní cíle a harmonogram prací na globální klimatické dohodě, která má nahradit Kjótský protokol o snížení emisí plynů, který byl podepsán před téměř 16 lety a v platnost vstoupil v únoru 2005. Jeho platnost měla vypršet už loni.

Předloni v prosinci se ale účastnické země v Durbanu dohodly, že platnost protokolu se posune do roku 2017 a že do roku 2015 bude uzavřena nová klimatická dohoda, jež by měla platit nejpozději od roku 2020 a na rozdíl od Kjótského protokolu by měla postavit všechny země pod stejný právní rámec k prosazování emisních závazků.

Nástupce Kjótského protokolu by tak měl vzejít z pařížského summitu v roce 2015. Podle pozorovatelů se nedá očekávat, že už ve Varšavě se delegace dohodnou na cílech snižování emisí. Na konkrétních závazcích by se státy měly předběžně dohodnout až příští rok.

Paradoxně právě hostitelská země varšavské konference je známá tím, že se při výrobě elektřiny z 90 procent spoléhá na spalování uhlí a není nakloněna nabídce Evropské unie, že ještě zpřísní své závazky ohledně emisí oxidu uhličitého.

Hnutí Duha upozorňuje, že Polsko tradičně nejvíce blokuje evropskou energetickou politiku a Česko se k němu často přidává. "Obě země tíží vysoká závislost na fosilních palivech, ale jejich energetika je řízena velkými energetickými firmami, které bohatnou na vysokých účtech svých odběratelů," soudí česká ekologická organizace. Snížit emise však znamená fakticky snížit spotřebu uhlí, ropy a zemního plynu.

Nová dohoda bude muset stanovit cíl snížení úrovně emisí plynů způsobujících takzvaný skleníkový efekt (oxid uhličitý, metan, oxid dusný, hydrogenovanové fluorovodíky, polyfluorovodíky a fluorid sírový) do roku 2030 pod úroveň z roku 1990 a měla by zahrnovat plán postupného snižování emisí oxidu uhličitého do roku 2050.

Kjótský protokol svého hlavního cíle - snížení emisí v průměru o pět procent v porovnání s rokem 1990 - nedosáhl. Koncentrace skleníkových plynů od roku 2000 se naopak zvýšila asi o 20 procent.

Závazné cíle si totiž stanovily jen některé země, jiné si vymohly zachování stávající produkce emisí, či dokonce zvýšení. Například Spojené státy Kjótský protokol podepsaly, ale odmítly ho ratifikovat s tím, že by poškodil jejich hospodářství. K závazku snižování emisí se nepřipojila ani Čína a Indie. Příští globální dohoda už by měla zahrnovat i tyto průmyslové mocnosti.

Zdroj: Ekolist

Tweet