Zprávy z tisku
Ve Starém topí v rodinných domcích levně i ekologicky
V době neustálého zdražování energie a zpřísňování požadavků na ekologii naznačuje jednu z cest výtopna ve Starém na Třebívlicku. Spaluje se zde směs nejlevnějšího uhlí a odpadu z pily. Uživatelé díky tomu zaplatí za teplou vodu a teplo v domku 3+1 ročně necelých patnáct tisíc korun, což je o několik tisícovek méně, než když lidé vytápějí své domky plynem.
Energie z výtopny využívá osmnáct z pětadvaceti rodinných domů v obci. Každý uživatel má vlastní měřič tepla a přívod si reguluje podle potřeby. Tím si může korigovat náklady na vytápění domácnosti. "Výhodou je, že občané s minimálními náklady mají vybudované topení, stačilo jim pouze se napojit na teplovod," říká starosta Třebívlic Josef Seifert.
Provozovatelem výtopny je firma Lenoxa Liberec. Obec se podílela pouze na vybudování zařízení. Podle starosty v současné době požaduje od firmy vytvoření rezervního fondu, aby byly finance na případné opravy. Poplatky za vytápění a ohřev teplé vody jsou 286 korun za gigajoule, což pro rodinný domek velikosti 3+1 obnáší roční výdaj do patnácti tisíc korun. Republikový průměr je přitom 375 korun za gigajoule. Vytápění stejného domku při průměrné ceně pak vychází téměř na devatenáct tisíc korun.
Uživatelé tepla mají takzvané kombinované okruhy. To znamená, že v letních měsících, kdy je provoz výtopny omezen a voda je ohřívána pouze na 45 stupňů, mohou volit variantu ohřevu teplé vody pomocí bojleru. Toho využívají především v době letní odstávky.
Jako paliva se používá směsi uhlí a štěpků, přičemž roční spotřeba uhlí je asi třicet tun, dřevěných štěpků asi šedesát tun. Možnosti kotelny spalování uhlí a dřeva jsou dokonce až v poměru 2:8. Palivo je ekonomické, neboť se používá méně kvalitního, tudíž také levnějšího uhlí -K2, štěpky jsou odpadovým materiálem z chotějovické pily. "Je nutné dodat, že uhlí při spalování tohoto materiálu působí jako katalyzátor a je možné spalovat štěpky i o vlhkosti čtyřicet pět procent," vysvětluje Václav Born, který ve výtopně pracuje jako obsluha.
Základem výtopny jsou dva kotle, hlavní o výkonu 300 kWh a záložní o výkonu 80 kWh. Menší kotel přitom zajišťuje vytápění v předjaří a na podzim. "Výtopna je vysoce ekologická. Díky spalování směsi uhlí a biomasy jde do ovzduší prakticky pouze pára. Dochází tak k dokonalému spalování. Zařízení je navíc opatřeno spalovacími filtry, které nepustí do ovzduší žádné saze," dodává Václav Born.
Podle starosty obce v době neustálého zdražování energie je výtopna ve Starém jednou z alternativ vytápění domů, především na venkově.
Zdroj: Deník Litoměřicka
Datum: 24.08.2005
Autor: JOZEF NÉMETH
Datum uveřejnění: 24.8.05
Poslední změna: 24.8.2005
Počet shlédnutí: 211
Ve Starém topí v rodinných domcích levně i ekologicky
V době neustálého zdražování energie a zpřísňování požadavků na ekologii naznačuje jednu z cest výtopna ve Starém na Třebívlicku. Spaluje se zde směs nejlevnějšího uhlí a odpadu z pily. Uživatelé díky tomu zaplatí za teplou vodu a teplo v domku 3+1 ročně necelých patnáct tisíc korun, což je o několik tisícovek méně, než když lidé vytápějí své domky plynem.
Energie z výtopny využívá osmnáct z pětadvaceti rodinných domů v obci. Každý uživatel má vlastní měřič tepla a přívod si reguluje podle potřeby. Tím si může korigovat náklady na vytápění domácnosti. "Výhodou je, že občané s minimálními náklady mají vybudované topení, stačilo jim pouze se napojit na teplovod," říká starosta Třebívlic Josef Seifert.
Provozovatelem výtopny je firma Lenoxa Liberec. Obec se podílela pouze na vybudování zařízení. Podle starosty v současné době požaduje od firmy vytvoření rezervního fondu, aby byly finance na případné opravy. Poplatky za vytápění a ohřev teplé vody jsou 286 korun za gigajoule, což pro rodinný domek velikosti 3+1 obnáší roční výdaj do patnácti tisíc korun. Republikový průměr je přitom 375 korun za gigajoule. Vytápění stejného domku při průměrné ceně pak vychází téměř na devatenáct tisíc korun.
Uživatelé tepla mají takzvané kombinované okruhy. To znamená, že v letních měsících, kdy je provoz výtopny omezen a voda je ohřívána pouze na 45 stupňů, mohou volit variantu ohřevu teplé vody pomocí bojleru. Toho využívají především v době letní odstávky.
Jako paliva se používá směsi uhlí a štěpků, přičemž roční spotřeba uhlí je asi třicet tun, dřevěných štěpků asi šedesát tun. Možnosti kotelny spalování uhlí a dřeva jsou dokonce až v poměru 2:8. Palivo je ekonomické, neboť se používá méně kvalitního, tudíž také levnějšího uhlí -K2, štěpky jsou odpadovým materiálem z chotějovické pily. "Je nutné dodat, že uhlí při spalování tohoto materiálu působí jako katalyzátor a je možné spalovat štěpky i o vlhkosti čtyřicet pět procent," vysvětluje Václav Born, který ve výtopně pracuje jako obsluha.
Základem výtopny jsou dva kotle, hlavní o výkonu 300 kWh a záložní o výkonu 80 kWh. Menší kotel přitom zajišťuje vytápění v předjaří a na podzim. "Výtopna je vysoce ekologická. Díky spalování směsi uhlí a biomasy jde do ovzduší prakticky pouze pára. Dochází tak k dokonalému spalování. Zařízení je navíc opatřeno spalovacími filtry, které nepustí do ovzduší žádné saze," dodává Václav Born.
Podle starosty obce v době neustálého zdražování energie je výtopna ve Starém jednou z alternativ vytápění domů, především na venkově.
Zdroj: Deník Litoměřicka
Datum: 24.08.2005
Autor: JOZEF NÉMETH
Datum uveřejnění: 24.8.05
Poslední změna: 24.8.2005
Počet shlédnutí: 211