V Tatrách vládne dva roky po kalamitě zklamání a chaos

VYSOKÉ TATRY/BRATISLAVA (zpravodaj ČTK Ladislav
Kerekeš) - Dva roky promarněných šancí, tak hodnotí období po ničivé vichřici, která 19. listopadu 2004 zničila 12.600 hektarů tatranských lesů a způsobila smrt dvou lidí, ochránci přírody, ale i tamní podnikatelé a investoři. Následky vichřice se sice podařilo odstranit, více než 90 procent popadaných stromů odvézt a prodat, okolí osad uvést do pořádku, avšak v Tatrách je stále cítit, že tu cosi není v pořádku.

Investoři a vedení radnice ve Starém Smokovci chtějí rozšiřovat sjezdovky a služby cestovního ruchu. Lesníci tvrdí, že chtějí těžbou dřeva chránit les před přemnožením hmyzu žijícího pod kůrou stromů. A ochránci přírody chtějí zase zachovat Tatry takové, jaké jsou, i s vyvrácenými stromy.

Ochrana přírody by měla být podle ředitele Správy Tatranského národního parku (TANAP) Tomáše Vančury na prvním místě. "Měli bychom mít odvahu říci, zda tu chceme mít národní park, nebo rekreační území" řekl.

Spory mezi lesníky a ochránci vyvolalo zejména to, že lesníci žádají, aby se dřevo mohlo těžit na větším území, než navrhuje Správa TANAPu. Ta chce rozšířit chráněné území ze současných 51 procent rozlohy národního parku na 55 procent plochy. Lesníci naopak chtějí jeho redukci na 39 procent plochy parku.

V Tatrách se od kalamity před dvěma lety podařilo uměle zalesnit 582 hektarů; přirozeně se obnovilo dalších 97 hektarů území. "Považujeme to za výrazný úspěch," uvedl ministr zemědělství Miroslav Jureňa. Lesníci podle něho vysazují hlavně stromy, které jsou odolnější vůči větru, tedy například víc borovic a pamodřínů a méně smrků.

Největší letošní hrozbou pro slovenské velehory se podle Jureni stal lýkožrout. Rozšíření tohoto škůdce překonává všechny odhady lesníků. K jeho rozmnožení přispělo i velmi teplé počasí letos v létě.

Všechny strany však mají i něco společného. Žádná z nich není s dosavadním vývojem spokojená. Všichni též volají po jasných pravidlech hry. Takzvané zónování, tedy rozdělení území podle stupně ochrany přírody, však vláda ve slibovaném termínu do 1. listopadu neschválila.

Ministerstvo životního prostředí má podle jeho mluvčího Petra Višvádera návrh na rozdělení zón připravený. "Při jeho projednávání s nestátními vlastníky lesů však narazilo na tvrdý odpor vyvolaný především obavami, že ministerstvo nebude mít dost peněz na náhrady za omezení běžného hospodaření," řekl mluvčí. Prohlásil, že tento způsob navíc není dosud legislativně upraven, a proto bude třeba přijmout novelu zákona o ochraně přírody a krajiny.

Město však tvrdí, že dál čekat nelze. Územní plán, který měl být původně už hotový, brzdí právě spor o zónování. "Nové zastupitelstvo ho přijme nejdříve v polovině příštího roku. Pro město není únosné déle čekat," tvrdí primátor Vysokých Tater Ján Mokoš.

Nespokojení jsou i zástupci společnosti J&T, největšího investora v Tatrách. "Hodně se toho namluvilo, ale dosavadním vývojem jsme zklamáni. Takový stav je naprosto nepřijatelný," řekla ČTK Danka Velecká ze společnosti Tatranské lanové dráhy (TLD). TLD chce modernizovat středisko v Tatranské Lomnici za asi dvě miliardy korun. Nemůže ale začít, protože většina sjezdovek je v nejpřísněji chráněném území. "Asi není vůle změnit tento stav. Někomu to zřejmě takhle vyhovuje," soudí Velecká.

Rovněž ředitel Sdružení cestovního ruchu Vysoké Tatry Peter Chudý konstatoval, že Tatry ztratily přinejmenším rok. "Vichřice sice lidi probrala z určité letargie, odstartovala investice do rekonstrukce a modernizace, ale jsme trochu nešťastní z toho, že se vše musí řešit výjimkami a celý proces se tím neúměrně prodlužuje," dodal. Návštěvnost Tater se sice podle něho pomalu dostává na úroveň před kalamitou, jestliže se však nevyřeší základní problémy, cestovní ruch v Tatrách může začít upadat.

Tweet