V pondělí začíná na Bali zásadní konference ke klimatu

V pondělí 3. prosince začíná na ostrově Bali v Indonésii 13. konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) a 3. zasedání smluvních stran Kjótského protokolu. Jde o zásadní summit, na kterém budou zahájena jednání o dalších krocích k ochraně klimatu po skončení platnosti Kjótského protokolu v roce 2012. Státy Evropské unie, včetně České republiky, chtějí, aby dohoda byla dokončena do konce roku 2009, kdy se v Kodani uskuteční 15. zasedání smluvních stran UNFCCC. Konference je dvoutýdenní, skončí v pátek 14. prosince.

Klíčovým momentem budou jednání o tom, aby se k závazkům snižovat emise skleníkových plynů, z nichž nejvýznamnějším je oxid uhličitý (CO₂), přihlásili všichni jejich významní producenti – Čína, USA, EU, Japonsko, Rusko a další země. Prudce se rozvíjející země jako Čína, Indie či Brazílie zatím žádné závazky z Kjótského protokolu neměly, USA či Austrálie zase Kjótský protokol odmítly ratifikovat. Čína přitom letos pravděpodobně vystřídá USA v pozici největšího světového původce emisí CO₂. Dohodou o budoucích závazcích ekonomicky nejvyspělejších rozvojových zemí podmiňují svou účast na budoucí světové dohodě například USA.


Zdroj: EEA, IEA

Významným podkladem pro delegace bude letošní Čtvrtá hodnotící zpráva Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC), která poukazuje na potřebu udržení růstu globální teploty na hranici 2 ^oC do konce století, což je dosažitelné pouze při koncentraci skleníkových plynů v atmosféře do 450 ppm (částic z milionu). Z toho vyplývá nutnost účinných opatření jak k redukci skleníkových plynů, tak k omezení negativních dopadů změny klimatu.

Na Bali by měla být schválena, tzv. „cestovní mapa“, která by měla ukázat významné úkoly a milníky, kterými je třeba projít cestou ke globální dohodě na podzim 2009. Podobnou cestovní mapu pro klíčové období 2008-2009 na evropské úrovni připravují společně Francie, ČR a Švédsko v rámci přípravy svého předsednictví v Radě EU. Změna klimatu v souvislosti s energetickou politikou je pro tyto země z pohledu předsednictví jednou z nejvýznamnějších priorit, o nichž se bude na půdě EU diskutovat.

EU hraje v celém vyjednávání klíčovou roli. Sama na březnovém summitu Evropské rady přijala vlastní závazek snížit emise skleníkových plynů o 20 % do roku 2020 (oproti roku 1990), který je ochotna zvýšit na 30 %, pokud se do snižování skleníkových emisí zapojí i ostatní „velcí hráči“. Žádný jiný stát se zatím bohužel k podobnému závazku dosud nepřihlásil. EU právě proto vyzývá, aby se ekonomicky vyspělé státy zavázaly k vyšším závazným absolutním emisním redukcím. Panel IPCC ve své hodnotící zprávě doporučuje, že by vyspělé ekonomiky světa měly do roku 2020 snížit své skleníkové emise o 25 % – 40 % oproti roku 1990. Do roku 2050 by pak globální emise měly klesnout o 50 %, emise vyspělých ekonomik dokonce o 70 – 80 %. Jinak je pravděpodobnost udržení koncentrací skleníkových plynů na úrovni 450 ppm a tedy růstu globální teploty do limitu 2 ^oC mizivá.

Evropská Sedmadvacítka se na Bali bude řídit závěry Rady EU pro životního prostředí z 30. října t.r. Ty byly připraveny po diskusi a ve spolupráci jednotlivých členských států EU, včetně ČR. Kromě již zmíněných redukčních závazků evropská pozice upozorňuje na nutnost orientace na adaptace na negativní důsledky, které klimatické změny mají a budou mít. Unie chce vyzvat ke spolupráci také rozvojové země. V evropské pozici se hovoří o „společné, leč diferencované odpovědnosti s ohledem na specifické možnosti jednotlivých smluvních stran“.

EU také navrhla, aby Evropská komise v rámci rozvojové pomoci založila Globální alianci pro klimatické změny mezi Evropou a chudými rozvojovými zeměmi, které jsou změnou klimatu nejvíce ohroženy. Aliance by měla sloužit jednak k transferu nízkouhlíkových technologií do chudších částí světa a jednak k přímé ekonomické pomoci adaptačním opatřením v těchto klimatickou změnou nejohroženějších oblastech (zejména v subsaharské Africe či pobřežních a ostrovních částech Asie a Pacifiku). Pro období 2008 – 2010 vyčlenila na tuto pomoc Komise 50 milionů eur.

Evropská unie s vysokou pravděpodobností splní své vlastní závazky, dané Kjótským protokolem. Jak na tom jsou jednotlivé členské země, ukazují následující dvě tabulky:

Tab. 1: Srovnání evropských zemí, srovnatelných počtem obyvatel s ČR (projekce k roku 2010 zahrnuje všechna přijaté a plánovaná opatření, včetně tzv. „uhlíkových propadů“)

Tweet