V Olomouckém kraji lidé díky dotacím za 863 milionů vyměnili 7300 kotlů

Olomouc 13. července (ČTK) - V Olomouckém kraji stát od roku 2016 podpořil dotacemi v celkové výše 863,4 milionu korun výměnu bezmála 7300 kotlů za moderní zdroje tepla s nižší emisí škodlivin. Konalo se pět vln dotací, přičemž poptávka v kraji pokaždé výrazně převýšila vyčleněné částky. Díky dotacím na pořízení nových kotů se v hlavně obcích s vysokým podílem lokálních topenišť snížila koncentrace nebezpečných látek v ovzduší, jelikož kleslo množství uhlí a dřeva spalovaného ve starých kotlích. Vyplývá to z údajů Olomouckého kraje, magistrátu Olomouce a ministerstva životního prostředí.

Foto: Archiv CZ Biom

V Olomouckém kraji, který má asi 630.000 obyvatel, bylo první kolo dotací na výměnu kotlů v roce 2016, dotace tehdy podpořily 1553 žádostí. O rok později byla druhá vlna, ve které byly dotace schváleny pro 1581 výměn kotlů. V třetím kole vyhlášeném v roce 2019 bylo 2297 projektů a v dodatečné výzvě dalších 258. Následná vlna dotací byla v roce 2022 a dosud v ní získalo dotace na nový kotel 1207 žadatelů. V předloni zahájeném posledním kole dotací získala zatím podporu výměna 402 kotlů. Například v roce 2022 si lidé v domácnostech pomocí dotací instalovali zejména kotle na biomasu, naopak nejmenší zájem byl v době prudce rostoucích cen fosilních paliv o moderní plynové kotle.

Ministerstvo životního prostředí vypočítalo, že výměnou jednoho kotle lze snížit množství prachu vypuštěného do ovzduší zhruba o 40 kilogramů, v některých případech to může být až 180 kg nebezpečných prachových částic. Data Českého hydrometeorologického ústavu ukazují, že v době kotlíkových dotací mezi lety 2016 a 2021 se v Česku zmenšilo území zasažené nadlimitními koncentracemi karcinogenního benzoapyrenu, který produkuje především lokální vytápění. V roce 2016 činil jeho podíl 25,9 procenta a v roce 2021 6,1 procenta. Zároveň klesl i podíl populace zasažené nadlimitním znečištěním z 55,7 procenta na 20 procent.

Podobný trend zaznamenali odborníci v obcích v okolí Olomouce, kde v posledních letech výrazně kleslo množství nebezpečného benzoapyrenu produkovaného lokáními topeništi. Například v centru Lošova, což je městská část Olomouce, činila v roce 2013 podle interaktivní mapy ovzduší průměrná roční koncentrace benzoapyrenu 3,38 nanogramu na metr krychlový vzduchu, přičemž 3,37 nanogramu pocházelo z lokálních topenišť. Do roku 2022 průměrná roční koncentrace benzoapyrenu v Lošově klesla na 1,31 nanogramu, z toho na kotle připadlo 1,20 nanogramu .

V Náměšti na Hané na Olomoucku byla v roce 2013 zaznamenána průměrná roční koncentrace benzoapyrenu 3,10 nanogramu a v roce 2022 činila 1,18 nanogramu. Také v Náměšti na Hané většina benzoapyrenu pochází z lokálních topenišť.

Dotace pokryly značnou část nákladů na výměnu kotlů. Například loni mohli žadatelé na pořízení kotle na biomasu získat až 130.000 korun a na tepelné čerpadlo až 180.000 korun. Velký zájem o dotace na výměnu kotů souvisel i s tím, že od září 2022 měl v Česku platit zákaz vytápět rodinné domy starými kotli na uhlí nebo dřevo, které nedosahují alespoň třetí emisní třídy. Platnost tohoto omezení se nakonec posunula na loňské září, lidem za vytápění starými kotly budou hrozit pokuty.

Dotace na výměnu kotlů v Olomouckém kraji v letech 2016 až 2025

* Doposud probíhající administrace

** Údaje k 30. 6 .2025

Zdroj: krajský úřad

Zdroj: Tisková zpráva ČTK 13. 7. 2025

Tweet