V lesích ubývá modřínů i javorů

V lesích Vysočiny ubývá modřínů. Během pěti let lesníci snížili výsadbu téměř o dvě třetiny na loňských necelých třináct hektarů. Požaduje to legislativa, protože modřín není původní dřevinou. Smrků se v kraji ročně sází přes 500 hektarů.

Podle jihlavské pobočky Českého statistického úřadu listnaté stromy loni zabraly třicet procent nového lesa. Z nich se nejvíc prosazuje buk, naopak klesá počet javorů, jasanů a lip.

Ze zhruba dvou set třiceti tisíc hektarů lesů v kraji se loni obnovilo skoro třináct set hektarů. Lesníci na více než tisícovce hektarů vysázeli přes šest milionů sazenic. Na zbylé ploše se les obnovil přirozeně. "Výsadba hektaru lesa stojí i sedmdesát tisíc korun. Porost z přirozeně narostlých sazenic přijde na desetinu, ale jen tam, kde pro to jsou vhodné přírodní podmínky," řekl Miloš Plaňanský, ředitel krajského inspektorátu Lesů ČR.

Smrky zabírají asi tři čtvrtiny procent rozlohy lesů na Vysočině. Loni jich lesníci vysázeli 566 hektarů. Přes 170 hektarů obsadily další jehličnany - především borovice a jedle. Borovice rostou na sušších místech, protože mají hlubší kořeny než smrk. Jedle se podle Plaňanského sází méně než dřív. Ohrožují je klimatické změny i škůdci.

Modříny jako nepůvodní druh omezuje legislativa. Na Vysočině se jich v roce 2000 vysázelo třiatřicet hektarů, loni jen asi třetina. "Nám by modřín vyhovoval. V průběhu minulých století se stal přirozenou součástí lesů, rychle odrůstá a je to i ceněné dříví," podotkl Plaňanský. Modřín se používá při vodních stavbách, na šindele i na výrobu nábytkářských dýh.

"Pokud budeme striktně dodržovat zákon, tak by tu modřín být neměl, ale mimo chráněná území ho plně tolerujeme," řekl Václav Hlaváč, vedoucí havlíčkobrodské Agentury ochrany přírody. Podle něj se nepůvodní druhy dřevin omezují, protože pro les znamenají větší riziko - mohou se na nich množit škůdci. Týká se to třeba americké jedle douglasky nebo borovice vejmutovky. U modřínů, které se v regionu pěstují podstatně déle, se podle něj žádné škodlivé vlivy neobjevily.

Listnaté dřeviny loni zabraly tři sta dvacet hektarů, tedy asi na třiceti procentech obnovovaného lesa Vysočiny. Skoro šedesát procent tvořil buk, pro nějž je Vysočina nejvhodnější. Ve smrkových porostech se vysazují ve skupinách - chrání je proti silnému větru. Za posledních pět let v kraji ubývají duby, javory, jasany, které potřebují proudící spodní vodu, i lípy, po jejichž dřevě na rozdíl od minulých staletí není velká poptávka.

Pěstování listnáčů je ekonomicky méně výhodné než smrk. Buky se mýtí od sto dvaceti let stáří, proti smrkům tedy narůstají o čtyřicet let déle. V kraji navíc nemají příliš kvalitní dřevo. Zlepšují ale stabilitu monokultur. Až třicet procent dřevin s bohatším kořenovým systémem lesním hospodářům ukládá i lesní zákon.

Zdroj: Mladá fronta Dnes
Datum: 23.06.2005
Autor: (ČTK)

Tweet