V Kodani začala historická konference OSN o klimatu

V Kodani byla dnes oficiálně zahájena konference OSN o klimatických změnách, jejíž delegáti budou v nadcházejících dvou týdnech připravovat novou dohodu o omezování emisí skleníkových plynů. Schůzka, již by mělo navštívit na 15.000 delegátů ze 192 členských zemí OSN, je označována za největší a nejvýznamnější ekologický summit všech dob.

Premiér hostitelského Dánska Lars Lokke Rasmussen v úvodním projevu řekl, že jednání před závěrem summitu chystaným na 18. prosince se zúčastní 110 šéfů států a vlád. Budou mezi nimi i americký prezident Barack Obama, britský premiér Gordon Brown, francouzský prezident Nicolas Sarkozy, předsedové čínské a indické vlády Wen Ťia-pao a Manmóhan Singh i český premiér Jan Fischer.

Plány vůdců světových velmocí přijet na závěr konference podle tiskových agentur napovídají, že je naděje na uzavření silné politické dohody, kterou by měla v roce 2010 následovat právně závazná dohoda nahrazující Kjótský protokol o snižování emisí skleníkových plynů, jehož platnost vyprší v roce 2012.

Přítomnost tolika vůdců "odráží bezprecedentní mobilizaci politického odhodlání bojovat proti změnám klimatu. Představuje obrovskou příležitost. Příležitost, kterou si nemůžeme dovolit promeškat," konstatoval Rasmussen, podle něhož "je dohoda na dosah".

Summit ale musí překonat velké rozpory mezi bohatými a chudými státy ohledně toho, kdo a kolik bude emise snižovat a kdo bude toto snižování financovat. Rozvíjející se země požadují na boj proti globálnímu oteplování ročně až 400 miliard dolarů. Vyspělé země by se podle šéfa sekretariátu OSN pro změny klimatu Yva de Boera mohly dohodnout na celkové sumě k vyplacení do roku 2020, která by odpovídala 100 miliardám dolarů ročně.

Český ministr životního prostředí Jan Dusík dnes v České televizi řekl, že přispěvatelem by se od roku 2013 měla stát i Česká republika, která by ročně vydávala částku v řádech jednotek miliard korun.

De Boer byl před začátkem konference optimistický, když poukázal na to, že v posledních týdnech se nově zavázala k redukcím exhalací řada zemí. "Za 17 let jednání o klimatu neučinilo závazky tolik států," podotkl De Boer.

Koncem listopadu slíbily Spojené státy, které jsou po Číně druhým největším znečišťovatelem světového ovzduší a zároveň nejsou signatáři Kjótského protokolu, že v Kodani nabídnou snížení exhalací skleníkových plynů v USA do roku 2020 o 17 procent proti roku 2005.

Vzápětí po USA si poprvé stanovily konkrétní cíle v omezování růstu emisí i zmíněná Čína a pátý největší globální znečišťovatel Indie. Peking do roku 2020 hodlá zmenšit své exhalace oxidu uhličitého na jednotku HDP o 40 až 45 procent oproti roku 2005, Indie pak o 20 až 25 procent.

Ekologičtí aktivisté plánují uspořádat v sobotu 12. prosince v Kodani i na dalších místech světa demonstrace, jež by měly povzbudit delegáty k uzavření co nejsilnější dohody. Již dnes rozdávali v kodaňských ulicích letáky s textem o globálním oteplování, odznaky vyzývající k většímu využívání veřejné dopravy i zdarma kávu delegátům.

Pro zdůraznění významu summitu dnes otisklo 56 listů ze 45 různých zemí stejný úvodník, který varuje před zpustošením planety v důsledku klimatických změn, pokud se nedospěje k dohodě o konkrétní akci.

Podle posledního celosvětového průzkumu veřejného mínění provedeného agenturou Globescan pro BBC považuje v současné době 64 procent lidí klimatické změny za vážný problém, zatímco v roce 1998 to bylo pouze 20 procent.

Zdroj: Ekolist

Tweet