Zprávy z tisku

V Číně pěstovali rýži a chránili pole už před 7700 lety

Čínští rolníci pěstovali rýži na východním pobřeží země už před 7700 lety. K ošetření svých polí dokonce už tehdy využívali kontrolovaných záplav a ohně. S poukazem na nové poznatky na to upozornili britští a čínští badatelé v časopise Nature.

Hongkong 3. října (ČTK) - Čínští rolníci pěstovali rýži na východním pobřeží země už před 7700 lety. K ošetření svých polí dokonce už tehdy využívali kontrolovaných záplav a ohně. S poukazem na nové poznatky na to upozornili britští a čínští badatelé v časopise Nature.

Vědci našli ve sladkovodním močále v Kchua-chu-čchiao asi 200 kilometrů jihozápadně od Šanghaje dřevěné a bambusové zemědělské nástroje a také velké množství dřevěných uhlíků.

"Zhruba před 7700 lety začali lidé pálit zalesněné plochy, takže je tam teď vysoká koncentrace dřevěného uhlí a snížené množství pylu ze stromů," vysvětlil Cung Jong-čchiang z Durhamské univerzity ve Velké Británii.

Tyto skutečnosti poskytují jednoznačný důkaz, že lidé využívali ohně ke žďáření, aby získali prostor pro osadu a pole. Nešlo přitom o nárazovou činnost, místní totiž takto udržovali plochu pro rýžová pole po několik desetiletí. Podle Cunga by tak mohlo jít o nejstarší důkaz pěstování rýže na světě.

Místní lidé používali jako rýče zvířecí kosti, například prasečí lopatky, které mají trojúhelníkový tvar, vysvětlil dále.

Archeologové také našli dřevěné pilíře, které pravděpodobně sloužily jako podpěra pro vybudování plošin pro chýše v bažinatých oblastech, jež obývali rolníci se svými rodinami.

Tito raní zemědělci byli rovněž schopni chránit svá rýžová pole před záplavami v nízko položených pobřežních oblastech, kde byla setrvale ohrožována rostoucí hladinou moře.

"Když se podíváme na rozsivku (druh zelené řasy, jíž se daří v mořské vodě), salinita se držela na velmi nízké úrovni, ačkoliv hladina moře stoupala. To nám znovu napovídá, že lidé nějak dokázali najít velmi primitivní způsoby, jak během záplav zastavit příval slané vody," poznamenal Cung.

Oblast však byla před 7500 lety opuštěna, což znovu napovídají nálezy rozsivky datované do téže doby. "Najednou zjišťujeme na řasách prudký růst pozůstatků slaných a poloslaných vod; to znamená, že k jistému bodu lidé nemohli udržovat rýžová pole, jelikož hladina mořské vody stále stoupala a lokalitu zalila."

Obyvatelé odtud odešli po 200 letech na jiná místa, která ovšem byla podobně bažinatá, poznamenal vědec s poukazem na lokalitu Che-mu-tu vzdálenou od Kchua-chu-čchiao asi 120 kilometrů východně nebo lokalitu Ma-ťia-pang ještě dále směrem k Šanghaji. Na obou místech archeologové zjistili, že s pěstováním rýže tu lidé začali asi před 7000 lety.

Pozornost teď badatelé obracejí k jezeru Tchaj-chu, které leží 150 kilometrů severně od Kchua-chu-čchiao. "Před 6000 až 4000 lety tu byla kypící společnost, měla nefritové a keramické předměty a pěstování rýže bylo rozsáhlé. Před 4000 lety pak prostě tato komunita zmizela," vypočítává Cung. Mohlo to být kvůli stoupající hladině moře nebo ochlazování klimatu nebo něčemu jinému. "Bylo snad počasí tak chladné, že škodilo jejich úrodě?" klade vědec otázky, na něž se odpovědi teprve budou hledat.

Datum: 03.10.2007 10:53
Zdroj: Zpráva ČTK

 

Datum uveřejnění: 3. října 2007
Poslední změna: 3. října 2007
Počet shlédnutí: 766