Zprávy z tisku
V Báňovicích na Jindřichohradecku se chystá stavba dvou větrníků
V Báňovicích na Jindřichohradecku by v příštích letech mohly vyrůst dvě větrné elektrárny s celkovým výkonem čtyři megawatty. Počítá s tím záměr brněnské společnosti Eldaco, která se v Česku podobnými projekty zabývá. ČTK o tom informovala jednatelka firmy Iva Štastná.
Báňovice (Jindřichohradecko) 17. října (ČTK) - V Báňovicích na Jindřichohradecku by v příštích letech mohly vyrůst dvě větrné elektrárny s celkovým výkonem čtyři megawatty. Počítá s tím záměr brněnské společnosti Eldaco, která se v Česku podobnými projekty zabývá. ČTK o tom informovala jednatelka firmy Iva Štastná. Obec s více než stovkou obyvatel proti stavbě není. Drobné výhrady mají jen ekologové, kteří požadují studie, zda stožáry nezhyzdí krajinu a neovlivní ptactvo a zvěř v okolí.
Dva zhruba stometrové sloupy mají být nejbližších domů asi tři čtvrtě kilometru daleko. Pokud investor získá potřebná povolení, stavět chce už na jaře 2009. Jeho záměr vsak musí nejprve projít posouzením vlivu stavby na životní prostředí.
Z dokumentace vyplývá, že větrníky s technologií dánského výrobce Vestas Wind Systems by poblíž vesnice neměly zůstat natrvalo. V provozu mají být asi 20 let, přičemž za rok by měly vyrobit kolem devíti gigawatthodin. To odpovídá roční spotřebě elektřiny 6200 lidí. "Obrazně řečeno, veškeré obyvatelstvo vzdálené od záměru do šesti kilometrů by mohlo být zásobováno elektřinou jen z těchto větrných elektráren," řekla Šťastná.
Podle investora se navíc ušetří 180.000 tun uhlí, které by se jinak spálily v tepelné elektrárně a do ovzduší neodejde čtvrt milionu tun emisí, nejvíce oxidu uhličitého a prachu.
"Projekt je nyní ve stádiu zpracování roční ornitologické studie, která má vyloučit případný konflikt stavby s avifaunou. Pokud studie bude pro nás pozitivní, budeme pokračovat ve zpracování dokumentace a následně dokončíme celý proces EIA," uvedla Štastná. Ještě letos chce firma na místě postavit padesátimetrový stožár, který by měl po celý příští rok sbírat údaje o síle větru.
Obec ležící na hranicích přírodního parku Česká Kanada s projektem souhlasí. Proti podle místostarosty Jana Habra nejsou ani místní obyvatelé. "Projekt se představoval na veřejné schůzi. Svolali jsme na ní občany a většina je pro," řekl ČTK Habr.
I ekologové energii z větru přejí, ale většinou s výhradami. Elektrárny vítají jako zdroj elektřiny z obnovitelných zdrojů, často však poukazují na necitlivý zásah do krajiny, vliv na ptactvo a další zvěř. Například ochránci přírody z Vysočiny navrhují, aby odborníci báňovický projekt doplnili o průzkum stavu netopýrů v oblasti. Stejně se k němu postavili i Jihočeské matky.
"Podobné záměry vždy vzbudí velký místní odpor, proto jsme požadovali, aby byl vypracován celý proces EIA nezávislými odborníky Lidé pak mají v rukou dostatek informací. Báňovický projekt by se měl posoudit jak z hlediska krajinného rázu, tak i takových cest ptáků," řekla ČTK Jarmila Brožová z Jihočeských matek.
Jihočeši se přitom nemusejí bát, že budou mít v krajině hodně větrníků. Region totiž nepatří k příliš vhodným oblastem pro stavbu těchto elektráren. Objevují se tak jen menší konstrukce, které si staví spíše kutilové pro vlastní potřebu. Drobných větrných elektráren je v kraji asi dvacet.
Podle Šťastné je nyní v ČR okolo 140 záměrů staveb větrných elektráren. Na jihu Čech je báňovický projekt teprve třetí po projektu v Bradáčově u Mladé Vožice na Táborsku, kde záměr neprošel, a po Kalcovém kopci. Firma nyní pracuje na dalších třech projektech.
Větrné elektrárny v Česku budou mít podle odborníků za osm let zhruba stejný výkon jako jeden blok temelínské jaderné elektrárny. Bude to 1057 megawatt, což je asi dvacetkrát tolik co teď. Zároveň je to maximum, které umožňují české povětrnostní podmínky. V ČR je teď okolo 70 větrných elektráren, ty vyprodukují asi půl procenta tuzemské spotřeby. Stojí hlavně v severozápadních Čechách a na severní Moravě.
Česko má podle směrnice Evropského parlamentu od roku 2010 vyrábět z obnovitelných zdrojů osm procent elektřiny. Zatím je to asi 4,4 procenta. Dvoutřetinový podíl na tom mají vodní elektrárny, víc než čtvrtinu zabírá biomasa a bioplyn. Solární panely vyrobí méně než procento spotřeby. Ze všech těchto zdrojů má ale vítr největší rozvojové možnosti, míní odborníci.
Datum: 17.10.2007 10:27
Zdroj: Zpráva ČTK
Datum uveřejnění: 17.10.07
Poslední změna: 17.10.2007
Počet shlédnutí: 173
V Báňovicích na Jindřichohradecku se chystá stavba dvou větrníků
V Báňovicích na Jindřichohradecku by v příštích letech mohly vyrůst dvě větrné elektrárny s celkovým výkonem čtyři megawatty. Počítá s tím záměr brněnské společnosti Eldaco, která se v Česku podobnými projekty zabývá. ČTK o tom informovala jednatelka firmy Iva Štastná.
Báňovice (Jindřichohradecko) 17. října (ČTK) - V Báňovicích na Jindřichohradecku by v příštích letech mohly vyrůst dvě větrné elektrárny s celkovým výkonem čtyři megawatty. Počítá s tím záměr brněnské společnosti Eldaco, která se v Česku podobnými projekty zabývá. ČTK o tom informovala jednatelka firmy Iva Štastná. Obec s více než stovkou obyvatel proti stavbě není. Drobné výhrady mají jen ekologové, kteří požadují studie, zda stožáry nezhyzdí krajinu a neovlivní ptactvo a zvěř v okolí.
Dva zhruba stometrové sloupy mají být nejbližších domů asi tři čtvrtě kilometru daleko. Pokud investor získá potřebná povolení, stavět chce už na jaře 2009. Jeho záměr vsak musí nejprve projít posouzením vlivu stavby na životní prostředí.
Z dokumentace vyplývá, že větrníky s technologií dánského výrobce Vestas Wind Systems by poblíž vesnice neměly zůstat natrvalo. V provozu mají být asi 20 let, přičemž za rok by měly vyrobit kolem devíti gigawatthodin. To odpovídá roční spotřebě elektřiny 6200 lidí. "Obrazně řečeno, veškeré obyvatelstvo vzdálené od záměru do šesti kilometrů by mohlo být zásobováno elektřinou jen z těchto větrných elektráren," řekla Šťastná.
Podle investora se navíc ušetří 180.000 tun uhlí, které by se jinak spálily v tepelné elektrárně a do ovzduší neodejde čtvrt milionu tun emisí, nejvíce oxidu uhličitého a prachu.
"Projekt je nyní ve stádiu zpracování roční ornitologické studie, která má vyloučit případný konflikt stavby s avifaunou. Pokud studie bude pro nás pozitivní, budeme pokračovat ve zpracování dokumentace a následně dokončíme celý proces EIA," uvedla Štastná. Ještě letos chce firma na místě postavit padesátimetrový stožár, který by měl po celý příští rok sbírat údaje o síle větru.
Obec ležící na hranicích přírodního parku Česká Kanada s projektem souhlasí. Proti podle místostarosty Jana Habra nejsou ani místní obyvatelé. "Projekt se představoval na veřejné schůzi. Svolali jsme na ní občany a většina je pro," řekl ČTK Habr.
I ekologové energii z větru přejí, ale většinou s výhradami. Elektrárny vítají jako zdroj elektřiny z obnovitelných zdrojů, často však poukazují na necitlivý zásah do krajiny, vliv na ptactvo a další zvěř. Například ochránci přírody z Vysočiny navrhují, aby odborníci báňovický projekt doplnili o průzkum stavu netopýrů v oblasti. Stejně se k němu postavili i Jihočeské matky.
"Podobné záměry vždy vzbudí velký místní odpor, proto jsme požadovali, aby byl vypracován celý proces EIA nezávislými odborníky Lidé pak mají v rukou dostatek informací. Báňovický projekt by se měl posoudit jak z hlediska krajinného rázu, tak i takových cest ptáků," řekla ČTK Jarmila Brožová z Jihočeských matek.
Jihočeši se přitom nemusejí bát, že budou mít v krajině hodně větrníků. Region totiž nepatří k příliš vhodným oblastem pro stavbu těchto elektráren. Objevují se tak jen menší konstrukce, které si staví spíše kutilové pro vlastní potřebu. Drobných větrných elektráren je v kraji asi dvacet.
Podle Šťastné je nyní v ČR okolo 140 záměrů staveb větrných elektráren. Na jihu Čech je báňovický projekt teprve třetí po projektu v Bradáčově u Mladé Vožice na Táborsku, kde záměr neprošel, a po Kalcovém kopci. Firma nyní pracuje na dalších třech projektech.
Větrné elektrárny v Česku budou mít podle odborníků za osm let zhruba stejný výkon jako jeden blok temelínské jaderné elektrárny. Bude to 1057 megawatt, což je asi dvacetkrát tolik co teď. Zároveň je to maximum, které umožňují české povětrnostní podmínky. V ČR je teď okolo 70 větrných elektráren, ty vyprodukují asi půl procenta tuzemské spotřeby. Stojí hlavně v severozápadních Čechách a na severní Moravě.
Česko má podle směrnice Evropského parlamentu od roku 2010 vyrábět z obnovitelných zdrojů osm procent elektřiny. Zatím je to asi 4,4 procenta. Dvoutřetinový podíl na tom mají vodní elektrárny, víc než čtvrtinu zabírá biomasa a bioplyn. Solární panely vyrobí méně než procento spotřeby. Ze všech těchto zdrojů má ale vítr největší rozvojové možnosti, míní odborníci.
Datum: 17.10.2007 10:27
Zdroj: Zpráva ČTK
Datum uveřejnění: 17.10.07
Poslední změna: 17.10.2007
Počet shlédnutí: 173