Ústavní soud řeší návrh na zrušení části zákona o ochraně přírody

Ústavní soud (ÚS) nedávno obdržel návrh na zrušení části zákona o ochraně přírody a krajiny. Dva sporné paragrafy omezují podle skupiny senátorů vlastnické právo majitelů pozemků a jsou nejasně formulované. Podnět podepsalo 25 senátorů napříč politickým spektrem, zjistila ČTK z úřední desky. O návrhu musí rozhodnout plénum, tedy sbor všech soudců Ústavního soudu. Může to trvat několik měsíců i let.

Zákon stanovuje, že pokud vlastník na vyzvání úředníků sám nezajistí úpravy ke zlepšení přírodního a krajinného prostředí, mohou je provést bez výslovného souhlasu majitele orgány ochrany přírody. Vlastník musí zásah strpět a umožnit úředníkům a jim pověřeným pracovníkům vstup na pozemek. Podle zákona je ochrana přírody veřejným zájmem.

Senátorům vadí především neurčitost normy. "Z ustanovení nelze odvodit, jakou podobu mohou zásahy na zlepšení životního prostředí mít. Podoba těchto zásahů, ani jejich rozsah, ani meze, v nichž mohou být prováděny, nejsou v tomto ani v jiných ustanoveních zákona byť jen naznačeny," napsali senátoři v návrhu.

Zákon definuje pouze účel zásahů - zachování druhového bohatství a udržení systému ekologické stability. "Není vyloučeno, aby zásah ke zlepšení měl nejen podobu pořádkové úpravy pozemků, například odklizení odpadu, ale i podobu, která se svým faktickým rozsahem bude rovnat vyvlastnění," uvedli senátoři.

Obávají se, že by zásah mohl teoreticky spočívat například ve vymýcení současného lesa a jeho nahrazení jiným typem porostu, popřípadě ve změně luční kultury na lesní. "Výsledný stav bude možná lépe vyhovovat ochraně druhového bohatství přírody, ovšem pro vlastníka bude mít důsledky blízké ztrátě vlastnického práva," tvrdí senátoři.

Norma přesně nestanovuje ani to, jakým způsobem mají orgány ochrany přírody vyzvat majitele k provedení opatření. Chybí v něm také lhůta, po jejímž uplynutí se úředníci mohou sami chopit iniciativy.

Ústavní soud má pravomoc celé zákony nebo jejich části rušit. Důvodem může být jak způsob projednávání a přijetí, tak jejich protiústavní obsah. Zrušení zákona může vstoupit v platnost dnem vyhlášení, v některých případech však soud odsune platnost na pozdější datum, a dá tak zákonodárcům čas na nápravu či přijetí jiné, ústavně přijatelné normy. Podnětu se nyní ujme soudkyně zpravodajka Dagmar Lastovecká, která problém prostuduje a předloží plénu návrh řešení. O výsledku rozhodne hlasování.

Obdobnou problematiku řešil soud před dvěma lety v nálezu, jímž zamítl návrh skupiny zákonodárců na zrušení části zákona o myslivosti. I tehdy bylo argumentem proti zákonu porušení vlastnického práva. Pravici se nelíbilo, že myslivci mohou postavit krmelce či jiná zařízení bez souhlasu majitele pozemku a mohou v zájmu ochrany zvěře omezit vstup do honitby. Podle Ústavního soudu je ale třeba myslivost vnímat jako "cílevědomou regulovanou činnost v zájmu ochrany přírody".

Zdroj: Ekolist

Tweet