Úniky rtuti mohou snížit špičkové technologie, shodují se experti

Tým asi čtyřiceti odborníků na toxické znečištění rtutí zahájil v kanadské metropoli Ottawě práci na směrnici, která má zajistit, aby do životního prostředí tento těžký kov neunikal. Po technické stránce mohou úniky rtuti snížit špičkové technologie.

Experti začali připravovat směrnici o snižování emisí toxické rtuti z elektráren, kotlů na uhlí, hutí neželezných kovů, cementáren a spaloven odpadů. Cílem je najít nejlepší dostupné technologie a postupy k prevenci úniků toxické rtuti do životního prostředí.

Odborníci se zabývali i otázkou, jaké jsou souvislosti mezi globálními změnami klimatu a znečištěním toxickou rtutí. "Elektrárny spalující uhlí zatěžují životní prostředí jak skleníkovými plyny tak vysokým množstvím rtuti. Některé technologie ke snižování emisí skleníkových plynů přispívají i ke snížení úniků rtuti a jejich instalace může pomoci hned na dvou pomyslných frontách," vysvětlil Jindřich Petrlík, zástupce ekologického sdružení Arnika, který se mezinárodního jednání rovněž účastní.

Problémy s rtutí přitom má podle Arniky i Česká republika. "Pohled do dat v českém integrovaném registru znečišťování ukazuje, že také české elektrárny vypouštějí do ovzduší velká množství rtuti. Hodně rtuti v odpadech produkují také například české spalovny odpadů," uvedl Petrlík.

Dokument, který má odborný panel dokončit v roce 2015, tak podle českého experta bude užitečný i pro českou vládu, průmysl a nevládní organizace při snižování úniků toxického kovu a jeho sloučenin.

Jednání pořádá Program OSN pro životní prostředí (UNEP) a sekretariát mezinárodní úmluvy o rtuti. Jednatřicet expertů do Ottawy jmenovaly vlády států z Afriky, Severní i Latinské Ameriky, Asie, Austrálie a Evropy. Dalších osm nominovaly nevládní organizace i průmyslové svazy. Petrlíka nominovala mezinárodní síť IPEN (International POPs Elimination Network). Zástupci Arniky už se sítí IPEN pracovali na globálním monitoringu rtuti v rybách a lidských vlasech.

Rtuť je vysoce jedovatá. Pokud se dostane do lidského organismu, poškozuje imunitní systém a způsobuje psychické problémy a poruchy trávícího, dýchacího a oběhového systému.

Podle údajů UNEP jsou vody ve světových jezerech a řekách zamořeny až 260 tunami rtuťového odpadu. V horní stometrové vrstvě světového oceánu se množství rtuti za posledních sto let zdvojnásobilo, v hlubších vrstvách se zvýšilo o 25 procent.

Před rokem se zástupci více než 140 států světa v Ženevě dohodli na textu smlouvy, která emise jedovaté rtuti omezuje.

Zdroj: ČTK

Tweet