Zprávy z tisku
UNDP vyzývá dát chudým zemím 86 miliard na boj se změnami klimatu
Bohaté státy světa musejí poskytnout do roku 2015 chudým zemím 86 miliard dolarů na přizpůsobení se klimatickým změnám, jinak záplavy, sucha a další přírodní katastrofy připraví desítky milionů dětí o stravu a školní docházku. Ve své dnešní zprávě to uvedl Rozvojový program OSN (UNDP).
Bez vynaložení této částky by globální oteplování "mohlo zastavit a zvrátit rozvoj společnosti" v zemích, v nichž 2,6 miliardy lidí žije za méně než dva dolary na den.
Šéf úřadu pro rozvojovou politiku UNDP Olav Kjörven varoval, že kvůli nedostatečně řešené situaci s globálním oteplováním se může v subsaharské Africe zcela zhroutit zemědělství, což vyvolá hladomor u 600 milionů dalších lidí, o 400 milionů lidí víc bude vystaveno malárii a dalším nemocem a nových 200 milionů lidí vyženou z jejich domovů povodně.
"Dopady klimatických změn na rozvojové země zůstávají bez povšimnutí na finančních trzích a při měření světového HDP... Ale katastrofálnější sucha, intenzivnější bouřky, záplavy a další ekologická zátěž brzdí úsilí chudých lidí světa vybudovat sobě a svým dětem lepší život," píše se v textu, jenž konkrétně upozorňuje, že v důsledku změn podnebí budou ženy a dívky v Africkém rohu chodit dál pro vodu, lidé žijící v deltě řeky Gangy budou muset stavět své bambusové přístřešky na kůlech a obyvatelé delty Mekongu budou nuceni vysazovat mangrovové porosty, aby se za bouří uchránili před vysokým příbojem.
Téměř čtyřsetstránková zpráva UNDP přichází týden před konferencí OSN o změnách podnebí, která se uskuteční na indonéském ostrově Bali a na níž by se mělo debatovat o nové dohodě o boji s globálním oteplováním po vypršení platnosti Kjótského protokolu v roce 2012.
Dokument UNDP konstatuje, že do roku 2030 musí svět investovat každoročně 1,6 procenta globálního HDP, aby se stabilizovaly a postupně snižovaly emise skleníkových plynů.
UNDP přitom soudí, že největší finanční odpovědnost spočívá na USA a na dalších bohatých zemích, které jsou také nejvíce zodpovědné za hromadění oxidu uhličitého a jiných plynů způsobujících podle většiny vědců oteplování v atmosféře.
Kupříkladu ve Spojených státech jsou exhalace na jednoho obyvatele více než patnáctkrát vyšší než v Indii. Zatímco v Etiopii je vypouštěno 0,1 tuny oxidu uhličitého na hlavu, v Kanadě je to 20 tun. Francie, Německo, Japonsko a Británie snížily jistým způsobem své emise, ale Evropské unii jako celku se nedaří naplňovat svůj záměr dvacetiprocentního snížení do roku 2020, píše se ve zprávě.
Zdroj: Zpráva ČTK
Datum uveřejnění: 28.11.07
Poslední změna: 28.11.2007
Počet shlédnutí: 169
UNDP vyzývá dát chudým zemím 86 miliard na boj se změnami klimatu
Bohaté státy světa musejí poskytnout do roku 2015 chudým zemím 86 miliard dolarů na přizpůsobení se klimatickým změnám, jinak záplavy, sucha a další přírodní katastrofy připraví desítky milionů dětí o stravu a školní docházku. Ve své dnešní zprávě to uvedl Rozvojový program OSN (UNDP).
Bez vynaložení této částky by globální oteplování "mohlo zastavit a zvrátit rozvoj společnosti" v zemích, v nichž 2,6 miliardy lidí žije za méně než dva dolary na den.
Šéf úřadu pro rozvojovou politiku UNDP Olav Kjörven varoval, že kvůli nedostatečně řešené situaci s globálním oteplováním se může v subsaharské Africe zcela zhroutit zemědělství, což vyvolá hladomor u 600 milionů dalších lidí, o 400 milionů lidí víc bude vystaveno malárii a dalším nemocem a nových 200 milionů lidí vyženou z jejich domovů povodně.
"Dopady klimatických změn na rozvojové země zůstávají bez povšimnutí na finančních trzích a při měření světového HDP... Ale katastrofálnější sucha, intenzivnější bouřky, záplavy a další ekologická zátěž brzdí úsilí chudých lidí světa vybudovat sobě a svým dětem lepší život," píše se v textu, jenž konkrétně upozorňuje, že v důsledku změn podnebí budou ženy a dívky v Africkém rohu chodit dál pro vodu, lidé žijící v deltě řeky Gangy budou muset stavět své bambusové přístřešky na kůlech a obyvatelé delty Mekongu budou nuceni vysazovat mangrovové porosty, aby se za bouří uchránili před vysokým příbojem.
Téměř čtyřsetstránková zpráva UNDP přichází týden před konferencí OSN o změnách podnebí, která se uskuteční na indonéském ostrově Bali a na níž by se mělo debatovat o nové dohodě o boji s globálním oteplováním po vypršení platnosti Kjótského protokolu v roce 2012.
Dokument UNDP konstatuje, že do roku 2030 musí svět investovat každoročně 1,6 procenta globálního HDP, aby se stabilizovaly a postupně snižovaly emise skleníkových plynů.
UNDP přitom soudí, že největší finanční odpovědnost spočívá na USA a na dalších bohatých zemích, které jsou také nejvíce zodpovědné za hromadění oxidu uhličitého a jiných plynů způsobujících podle většiny vědců oteplování v atmosféře.
Kupříkladu ve Spojených státech jsou exhalace na jednoho obyvatele více než patnáctkrát vyšší než v Indii. Zatímco v Etiopii je vypouštěno 0,1 tuny oxidu uhličitého na hlavu, v Kanadě je to 20 tun. Francie, Německo, Japonsko a Británie snížily jistým způsobem své emise, ale Evropské unii jako celku se nedaří naplňovat svůj záměr dvacetiprocentního snížení do roku 2020, píše se ve zprávě.
Zdroj: Zpráva ČTK
Datum uveřejnění: 28.11.07
Poslední změna: 28.11.2007
Počet shlédnutí: 169