Zprávy z tisku
Unikátní metoda pomůže přečíst genetickou informaci pšenice
Vědci z Francie, ČR a dalších čtyř zemí přišli na postup, kterým by se dala přečíst kompletní genetická informace pšenice.
Až doposud považovali vědci přečtení kompletní genetické informace pšenice za nemožné. Genom pšenice je totiž obrovský pro „čtení“ současnými technologiemi: je skoro šestkrát větší než lidský! Vědci z Francie, ČR a dalších čtyř zemí přišli na postup, jak by se mohl tento problém vyřešit. Dědičná informace totiž není v buňce uložená vcelku, ale v menších balíčcích – na chromozómech. Docent Doležel z olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky AV ČR, v. v. i. (ÚEB) vypracoval se svými kolegy postup, jak třídit chromozómy pomocí přístroje zvaného průtokový cytometr. V Olomouci nejdříve vytřídili z dělících se buněk pšenice chromozómy 3B. Potom z jejich DNA připravili desítky tisíc kratších úseků, které namnožili v bakteriích. Laboratoř v Clermont-Ferrand potom určila přesnou polohu každého úseku, čímž vznikla genetická mapa. Tento postup umožňuje analýzu velmi složitých genomů rostlin a díky němu se už pracuje i na odhalení genomů jiných rostlin, např. ječmene a žita.
http://www.nasepole.sk/clanok.asp?ArticleID=5
Zdroj: Agronavigátor
Datum uveřejnění: 16.3.09
Poslední změna: 16.3.2009
Počet shlédnutí: 137
Unikátní metoda pomůže přečíst genetickou informaci pšenice
Vědci z Francie, ČR a dalších čtyř zemí přišli na postup, kterým by se dala přečíst kompletní genetická informace pšenice.
Až doposud považovali vědci přečtení kompletní genetické informace pšenice za nemožné. Genom pšenice je totiž obrovský pro „čtení“ současnými technologiemi: je skoro šestkrát větší než lidský! Vědci z Francie, ČR a dalších čtyř zemí přišli na postup, jak by se mohl tento problém vyřešit. Dědičná informace totiž není v buňce uložená vcelku, ale v menších balíčcích – na chromozómech. Docent Doležel z olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky AV ČR, v. v. i. (ÚEB) vypracoval se svými kolegy postup, jak třídit chromozómy pomocí přístroje zvaného průtokový cytometr. V Olomouci nejdříve vytřídili z dělících se buněk pšenice chromozómy 3B. Potom z jejich DNA připravili desítky tisíc kratších úseků, které namnožili v bakteriích. Laboratoř v Clermont-Ferrand potom určila přesnou polohu každého úseku, čímž vznikla genetická mapa. Tento postup umožňuje analýzu velmi složitých genomů rostlin a díky němu se už pracuje i na odhalení genomů jiných rostlin, např. ječmene a žita.
http://www.nasepole.sk/clanok.asp?ArticleID=5
Zdroj: Agronavigátor
Datum uveřejnění: 16.3.09
Poslední změna: 16.3.2009
Počet shlédnutí: 137