Uhelná komise bude mít 19 členů, její vznik schválila vláda

Praha 30. července (ČTK) - Uhelná komise, která má řešit útlum těžby uhlí, ale také celkový energetický mix ČR, bude mít 19 členů. Její vznik dnes schválila vláda, informovalo v tiskové zprávě ministerstvo životního prostředí. Hlavním úkolem nového poradního orgánu vlády bude zhodnotit budoucí potřebu hnědého uhlí a zpracovat odborná doporučení, jak Českou republiku přizpůsobit útlumu využívání energie z fosilních paliv. První zásadní postupy komise by vláda měla dostat do konce roku 2020. Komisi, jež se bude scházet každý měsíc, předsedají ministři životního prostředí Richard Brabec (ANO) a průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Loni se v hnědouhelných elektrárnách podle dat Energetického regulačního úřadu vyrobilo nejvíce elektřiny (43 procent), následovaly jaderné elektrárny (zhruba třetina) a obnovitelné zdroje (11 procent). Vytěžilo se 43,7 milionu tun uhlí, z toho 4,5 milionu černého a 39,2 milionu hnědého.

Dalšími členy uhelné komise jsou zástupci ministerstev pro místní rozvoj, financí a práce a sociálních věcí, Českého báňského úřadu, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, Svazu průmyslu a dopravy, Hospodářské komory, Českomoravské konfederace odborových svazů, nevládních neziskových organizací s hospodářským, environmentálním a sociálním zaměřením, zástupci Ústeckého, Karlovarského a Moravskoslezského kraje, Poslanecké sněmovny a akademické sféry.

"Hlavní ambice je, abychom si rozebrali jednotlivé spotřebiče uhlí, především velkou energetiku, to znamená elektrárny, teplárny. Podívali se na zdroje, podívali se na naše závazky, které vyplývají z pařížské dohody, z klimaticko-energetického balíčku Evropské unie, a udělali si určitý harmonogram, jakým způsobem by Česká republika měla postupně odstoupit od uhlí, to znamená, kdy bude ten konec doby uhelné," řekl dnes před jednáním vlády Brabec. Uvedl také, že první výstupy komise by měly být do konci roku 2020, první část už možná 30. září téhož roku.

V aktualizované Státní energetické koncepci jsou podle Brabce jednotlivé scénáře, podle kterých by podíl energetiky založené na uhlí měl být v roce 2040 mezi deseti až 15 procenty. "Ale děje se řada věcí. Zvyšuje se výrazně cena emisních povolenek. Samozřejmě vnímáme větší tlak z hlediska Evropské unie na omezování emisí, zvyšování závazků členských zemí," uvedl.

Havlíček na tiskové konferenci po jednání vlády řekl, že odstup od uhlí je závislý na tom, jak se bude dařit aktivovat ostatní zdroje. "Není to úplně jednoduché i s ohledem na jádro. Nejde jen o to, že předpokládáme, že se naplní jízdní řád a že se postaví další blok v Dukovanech. Přibližně v letech 2045 až 2047 by měly dojet prodloužené čtyři stávající dukovanské bloky," uvedl.

"Prostě nebude stačit pouze zvyšovat jádro. Jednoznačně to míří k tomu, že se musí posilovat obnovitelné zdroje, V současné době jsou na přibližně 14 procentech, přičemž naší ambicí je dostat se v roce 2030 do rozhraní 22 až 24 procent," doplnil Havlíček.

Z aktuálních údajů Mezinárodní asociace pro obchodování s emisemi (IETA) vyplývá, že uhelné elektrárny už nemá deset evropských států. Další země jejich odstavení plánují nebo o něm uvažují. Největší výrobce elektřiny v Česku, společnost ČEZ, zopakoval, že chce být uhlíkově neutrální do roku 2050. To znamená, že množství oxidu uhličitého (CO₂), které vyprodukuje, firma zároveň spotřebuje nebo zlikviduje. ČEZ zároveň tvrdí, že v roce 2050 nebude mít už v provozu žádnou uhelnou elektrárnu.

Analytici oslovení ČTK se shodli, že o budoucnosti uhlí v Evropě se už dávno nerozhoduje z ekonomického hlediska, ale jde převážně o politické rozhodnutí.

Zdroj: Tisková zpráva ČTK 1.8.2019

Tweet