Zprávy z tisku
Tři obce v Ústeckém kraji ušetří až polovinu energie na vytápění
Až polovinu tepla a tisíce korun ročně ušetří do roku 2020 díky zateplení domů a používání biomasy k vytápění obyvatelé tří obcí v Ústeckém kraji - Lkáně na Litoměřicku, Kovářské na Chomutovsku a Postoloprt na Lounsku. ČTK to sdělil předseda Českého sdružení pro biomasu (CZ Biom) Miroslav Šafařík. Tři obce byly zařazeny do projektu Energeticky soběstačná obec (ESO), který vypsal Ústecký kraj a který zpracoval CZ Biom.
Studie předpokládá, že obce začnou v příštích letech používat k vytápění biomasu - dřevěné štěpky, piliny, zbytky ze zemědělské produkce nebo dokonce speciální rostliny pěstované přímo na vytápění. K úsporám přispěje zateplení domů, výměna oken a odizolování základů staveb.
Dopad programu nejvíce pocítí lidé v krušnohorské obci Kovářská. Zdejších 210 bytů v devíti panelových domech, školku, radnici a další budovy vytápí obec lehkým topným olejem. Za gigajoule (GJ) tepla tu lidé zaplatí 680 korun. "Vytápění dvoupokojového bytu stojí ročně 30.000 korun. Lidé se kvůli tomu odsud stěhují, protože nemají peníze na to, aby dojížděli za prací a ještě platili drahé topení. Dvacet bytů v panelácích je proto prázdných," uvedla starostka Kovářské Alena Kepičová. Obec v současnosti dluží dodavatelům topného oleje tři miliony korun.
Miroslav Šafařík z CZ Biom upozorňuje, že po zateplení zbývajících sedmi panelových domů a změně způsobu vytápění na biomasu může cena za GJ poklesnout až na 500 korun. Investice bude stát miliony korun, obec ale může požádat o pomoc stát či EU. S naplňováním nového projektu by v Kovářské chtěli začít již příští rok.
Zatímco Kovářská má podle CZ Biom k vytápění využívat hlavně biomasu z horských lesů, Postoloprty a Lkáň budou topit odpady pocházejícími ze zemědělství a počítá se tu i se stavbou bioplynové jednotky na výrobu elektřiny. Postoloprty nyní vytápějí dvě kotelny na zemní plyn a lidé tu dají za GJ tepla 390 korun, po úsporách to bude 370 korun. Rozdíl se sice podle Šafaříka nyní nezdá velký, ale projeví se až v budoucnosti, kdy cena plynu poroste. S přechodem části jedné kotelny na biomasu by chtěli v Postoloprtech začít v roce 2009. Ve Lkáni se zatím uvažuje o dvou variantách - o stavbě centrální kotelny na biomasu nebo o kotlích na biopaliva pro jednotlivé domácnosti. Průměrnou cenu za GJ tepla není nyní možné podle Šafaříka stanovit, v budoucnu by se u centrálního zdroje mohla pohybovat kolem 340 korun, u individuálních kotlů na 300 korun.
Problematické zkušenosti s kotelnou na biomasu mají v Rybništi na Děčínsku, kde dřevem vytápějí od roku 2002. Obyvatelé obce měli původně platit za GJ tepla 250 korun, po dvou letech se ale cena zvýšila na 290 korun. Osm domácností se kvůli tomu nechalo od kotelny odpojit. Aby obec cenu udržela, přerušila provoz mimo topnou sezonu a lidem v tomto období přestala dodávat teplou vodu.
Výtopna v Rybništi má problémy s kvalitou paliva. "U spalovaných pilin nedokážeme snížit vlhkost na předepsaných 35 procent. Kvůli vlhkému palivu se nám zanášejí dehtem komíny a kotle a musejí se často čistit," uvedl technik kotelny Lubomír Kuffa. Obec uvažovala o vytápění dřevěnou štěpkou, která se může spalovat i při vlhkosti 50 procent. Palivo je ale pro obec příliš drahé. Kuffa ovšem upozorňuje, že cena 290 korun za GJ je ve srovnání s okolními obcemi a městy, kde přesahuje 300 korun, poměrně nízká. Kotelna na biomasu nyní vytápí v Rybništi 28 domů, tedy asi třetinu v obci. Za vytápění tu lidé s třípokojovým bytem o ploše 90 metrů čtverečních podle technika zaplatí 16 až 17.000 korun za sezonu, obyvatelé rodinných domů 24 až 25.000 korun.
Dvacet domů v místní části Staré, která patří k Třebívlicím na Litoměřicku, vytápí již dvě sezony kotel na biomasu a hnědé uhlí. Cena za teplo se podle třebívlického starosty Josefa Seiferta zvýšila o pětinu. Nyní tu lidé zaplatí 315 korun za GJ, roční náklady se podle velikosti domu pohybují mezi 12.000 a 28.000 korunami. "Lidé si to přesto pochvalují, protože se už nemusejí starat o shánění paliva, přikládání, čištění kotlů a vynášení popela," uvedl Seifert. Kotelnu ve Starém Třebívlice vybudovaly, protože se jim do místní části nevyplatilo zavádět plyn.
Podíl biomasy v místní výtopně je až 51 procent s tím, že v zimě se do směsi musí přidávat více uhlí. Jako zdroj biomasy slouží obci rozsáhlé ovocné sady v jejím okolí. Díky přidávání uhlí může kotelna spalovat i vlhčí dřevo. Obec nyní požádala o dotaci na 60 kotlů na brikety z uhlí a biomasy, které by mohli pro individuální vytápění využívat lidé v dalších místních částech.
Průměrná cena tepla dodávaného z centrálních zdrojů byla v roce 2005 v Česku 350 korun za GJ. Vyplývá to z údajů Teplárenského sdružení ČR. Její rozptyl byl od 250 korun u velkých měst zásobovaných z uhelných tepláren či elektráren až po ceny 550 korun u plynových zdrojů. V roce 2006 by se podle odhadů sdružení mohla cena vyšplhat na 380 korun za GJ.
Filip Křivinka
Datum uveřejnění: 30.9.06
Poslední změna: 2.8.2007
Počet shlédnutí: 10
Tři obce v Ústeckém kraji ušetří až polovinu energie na vytápění
Až polovinu tepla a tisíce korun ročně ušetří do roku 2020 díky zateplení domů a používání biomasy k vytápění obyvatelé tří obcí v Ústeckém kraji - Lkáně na Litoměřicku, Kovářské na Chomutovsku a Postoloprt na Lounsku. ČTK to sdělil předseda Českého sdružení pro biomasu (CZ Biom) Miroslav Šafařík. Tři obce byly zařazeny do projektu Energeticky soběstačná obec (ESO), který vypsal Ústecký kraj a který zpracoval CZ Biom.
Studie předpokládá, že obce začnou v příštích letech používat k vytápění biomasu - dřevěné štěpky, piliny, zbytky ze zemědělské produkce nebo dokonce speciální rostliny pěstované přímo na vytápění. K úsporám přispěje zateplení domů, výměna oken a odizolování základů staveb.
Dopad programu nejvíce pocítí lidé v krušnohorské obci Kovářská. Zdejších 210 bytů v devíti panelových domech, školku, radnici a další budovy vytápí obec lehkým topným olejem. Za gigajoule (GJ) tepla tu lidé zaplatí 680 korun. "Vytápění dvoupokojového bytu stojí ročně 30.000 korun. Lidé se kvůli tomu odsud stěhují, protože nemají peníze na to, aby dojížděli za prací a ještě platili drahé topení. Dvacet bytů v panelácích je proto prázdných," uvedla starostka Kovářské Alena Kepičová. Obec v současnosti dluží dodavatelům topného oleje tři miliony korun.
Miroslav Šafařík z CZ Biom upozorňuje, že po zateplení zbývajících sedmi panelových domů a změně způsobu vytápění na biomasu může cena za GJ poklesnout až na 500 korun. Investice bude stát miliony korun, obec ale může požádat o pomoc stát či EU. S naplňováním nového projektu by v Kovářské chtěli začít již příští rok.
Zatímco Kovářská má podle CZ Biom k vytápění využívat hlavně biomasu z horských lesů, Postoloprty a Lkáň budou topit odpady pocházejícími ze zemědělství a počítá se tu i se stavbou bioplynové jednotky na výrobu elektřiny. Postoloprty nyní vytápějí dvě kotelny na zemní plyn a lidé tu dají za GJ tepla 390 korun, po úsporách to bude 370 korun. Rozdíl se sice podle Šafaříka nyní nezdá velký, ale projeví se až v budoucnosti, kdy cena plynu poroste. S přechodem části jedné kotelny na biomasu by chtěli v Postoloprtech začít v roce 2009. Ve Lkáni se zatím uvažuje o dvou variantách - o stavbě centrální kotelny na biomasu nebo o kotlích na biopaliva pro jednotlivé domácnosti. Průměrnou cenu za GJ tepla není nyní možné podle Šafaříka stanovit, v budoucnu by se u centrálního zdroje mohla pohybovat kolem 340 korun, u individuálních kotlů na 300 korun.
Problematické zkušenosti s kotelnou na biomasu mají v Rybništi na Děčínsku, kde dřevem vytápějí od roku 2002. Obyvatelé obce měli původně platit za GJ tepla 250 korun, po dvou letech se ale cena zvýšila na 290 korun. Osm domácností se kvůli tomu nechalo od kotelny odpojit. Aby obec cenu udržela, přerušila provoz mimo topnou sezonu a lidem v tomto období přestala dodávat teplou vodu.
Výtopna v Rybništi má problémy s kvalitou paliva. "U spalovaných pilin nedokážeme snížit vlhkost na předepsaných 35 procent. Kvůli vlhkému palivu se nám zanášejí dehtem komíny a kotle a musejí se často čistit," uvedl technik kotelny Lubomír Kuffa. Obec uvažovala o vytápění dřevěnou štěpkou, která se může spalovat i při vlhkosti 50 procent. Palivo je ale pro obec příliš drahé. Kuffa ovšem upozorňuje, že cena 290 korun za GJ je ve srovnání s okolními obcemi a městy, kde přesahuje 300 korun, poměrně nízká. Kotelna na biomasu nyní vytápí v Rybništi 28 domů, tedy asi třetinu v obci. Za vytápění tu lidé s třípokojovým bytem o ploše 90 metrů čtverečních podle technika zaplatí 16 až 17.000 korun za sezonu, obyvatelé rodinných domů 24 až 25.000 korun.
Dvacet domů v místní části Staré, která patří k Třebívlicím na Litoměřicku, vytápí již dvě sezony kotel na biomasu a hnědé uhlí. Cena za teplo se podle třebívlického starosty Josefa Seiferta zvýšila o pětinu. Nyní tu lidé zaplatí 315 korun za GJ, roční náklady se podle velikosti domu pohybují mezi 12.000 a 28.000 korunami. "Lidé si to přesto pochvalují, protože se už nemusejí starat o shánění paliva, přikládání, čištění kotlů a vynášení popela," uvedl Seifert. Kotelnu ve Starém Třebívlice vybudovaly, protože se jim do místní části nevyplatilo zavádět plyn.
Podíl biomasy v místní výtopně je až 51 procent s tím, že v zimě se do směsi musí přidávat více uhlí. Jako zdroj biomasy slouží obci rozsáhlé ovocné sady v jejím okolí. Díky přidávání uhlí může kotelna spalovat i vlhčí dřevo. Obec nyní požádala o dotaci na 60 kotlů na brikety z uhlí a biomasy, které by mohli pro individuální vytápění využívat lidé v dalších místních částech.
Průměrná cena tepla dodávaného z centrálních zdrojů byla v roce 2005 v Česku 350 korun za GJ. Vyplývá to z údajů Teplárenského sdružení ČR. Její rozptyl byl od 250 korun u velkých měst zásobovaných z uhelných tepláren či elektráren až po ceny 550 korun u plynových zdrojů. V roce 2006 by se podle odhadů sdružení mohla cena vyšplhat na 380 korun za GJ.
Filip Křivinka
Datum uveřejnění: 30.9.06
Poslední změna: 2.8.2007
Počet shlédnutí: 10