Teyssen: Kvůli plánům EU energetické firmy ruší projekty

Kvůli plánům Evropské komise na omezování emisí skleníkových plynů již evropské energetické společnosti zrušily celou řadu investičních projektů v hodnotě miliard eur. Vadí jim zejména návrh, podle něhož by výrobci elektřiny museli od roku 2013 kupovat emisní povolenky v aukcích, řekl dnes provozní ředitel německého koncernu E.ON Johannes Teyssen. Logickým důsledkem rušení investic bude nedostatek elektřiny, nárůst dovozů a zvyšování cen.

"V posledních několika měsících byla zrušena velká spousta investičních projektů. Nestíháme ani počítat, kolik je jich rušeno," řekl Teyssen při prezentaci zprávy Světové rady pro energii (WEC) o rizicích, jež stojí před evropskou energetikou. Teyssen doporučil komisi, aby byla ve svých plánech obchodování s emisemi flexibilnější.

Teyssen řekl, že sám ví o nejméně čtyřech projektech elektráren v Německu, které byly opuštěny v posledních týdnech. Jedním z hlavních udávaných důvodů byl plán komise prosadit od roku 2013, aby průmyslové podniky musely všechny své povolenky kupovat v aukcích. Dalšími faktory jsou například zvýšené investiční náklady.

Podle zprávy WEC je největší překážkou modernizace a většího propojení evropské energetické infrastruktury příliš pomalé získávání povolení ke stavbám plynovodů a vysokonapěťových sítí. Tyto investice tak v letech 1998 až 2005 zaznamenaly pokles.

WEC doporučila, aby EU vážněji uvažovala o zvýšení kapacit jaderné energetiky, aby snížila závislost na dovozu ropy a plynu a splnila cíle v oblasti ochrany klimatu. Zpráva zjišťuje, že EU je nyní na dovozech energie nejzávislejší a tím i nejzranitelnější od 70. let.

Zprávy o hromadném rušení projektů nových elektráren naznačují oprávněnost obav, podle nichž budou v příštích desetiletích kvůli omezování emisí ceny elektřiny razantně narůstat. Aukce povolenek na vypouštění emisí oxidu uhličitého zvednou cenu elektřiny od roku 2013 až o stovky procent, uvedl minulý měsíc v reakci na plány komise český Svaz průmyslu a dopravy.

Evropská komise minulý měsíc v rámci energeticko-klimatického balíčku navrhla změnu systému obchodování s povolenkami na vypouštění CO2 od roku 2013. Většina povolenek už nemá být podle návrhu mezi podniky rozdělována zdarma jako dosud, ale prostřednictvím aukcí. Podle současného systému rozděluje komise povolenky mezi jednotlivé státy, které je poté zdarma převedou mezi průmyslové podniky. Přitom i tento systém již přispěl k výraznému růstu cen elektřiny.

Návrh komise není definitivní, musejí ho ještě schválit členské státy EU a europoslanci. To, že se náklady na nákup emisí odrazí v cenách elektřiny pro spotřebitele, připouštějí i eurokomisaři. Podle studie Evropské komise by měl růst cen elektřiny činit deset až 15 procent do roku 2020.

Předseda komise José Barroso odhadl celý náklad plánu na tři eura na obyvatele EU týdně, což je asi 4000 korun ročně a pro celou EU asi dva biliony korun. Srovnal to přitom s náklady v případě, kdyby se unie k žádné "akci" neodhodlala, což by stálo údajně až 20 procent unijního HDP, tedy téměř 65 bilionů korun. Neřekl však již, že podle všech klimatologických modelů by dílčí snižování emisí typu Kjóta mělo na růst teploty jen nepatrný vliv, i kdyby se k němu zavázala většina zemí světa; v případě, že EU v tom zůstane téměř osamocena jako dosud, pak by vliv na klima nebyl prakticky žádný, což znamená, že náklady oteplování by zůstaly prakticky v plné výši a EU by za své nákladné kroky nic nezískala.

Zdroj: Ekolist

Tweet