Zprávy z tisku

Studie ukázala nároky cesty k energetice a dopravě bez fos. paliv do r. 2050

Praha 26. října (ČTK) - V roce 2050 by energetika a doprava v Česku mohly fungovat bez spalování fosilních paliv. Tento scénář má ale vysoké nároky na obnovitelné zdroje energie (OZE) a využití biomasy pro výrobu elektřiny a tepla. Vyplývá to ze studie, kterou dnes v Praze představili zástupci Hnutí Duha a Greenpeace. Studii pro ně zpracovaly Institute for Sustainable Futures při Univeristy of Technology v Sydney a společnost Aurora Energy Research. Podle ekologů studie zdůraznila potřebu odklonu od uhlí do roku 2030 a velké investice do rozvoje OZE. Zároveň otvírá debatu o hledání řešení konce fosilních paliv slučitelného s ochranou přírody a udržitelným zemědělstvím.

 
Foto: Alexas_Fotos@Pixabay.com
 

Energetický expert Hnutí Duha Karel Polanecký dnes sdělil, že se modely nezaměřují na dosažení klimatické neutrality do roku 2050, neboť chybí dost dat ze sektorů zemědělství i odpadů. "Ale s experty jsme se shodli, že ukončení spalování fosilních paliv v energetice a dopravě je nutnou podmínkou klimatické neutrality," zdůraznil ekolog.

Základními východisky scénářů podle Polaneckého byl právě konec spalování uhlí pro výrobu tepla a elektřiny do roku 2030 a ukončení spalování fosilních paliv v dopravě do roku 2050. Dalšími body jsou konec provozu jaderných elektráren podle plánované životnosti, bez nových jaderních bloků a rychlý rozvoj OZE a akumulace elektřiny.

Zatímco pokročilý dekarbonizační scénář ukazuje bezemisní cestu v energetice a dopravě, základní počítá s využitím zemního plynu v roce 2050 a snížením emisí na 13procentní hodnoty z roku 1990. Jako podmínky pro neutralitu do roku 2050 Polanecký shrnul rychlý rozvoj OZE - větrných elektráren, fotovoltaiky i zařízení na biomasu i posílení přeshraničních kapacit elektrických vedení a dovozu elektřiny. Poznamenal, že Česko by muselo počítat s dovozem elektřiny asi ve výši, který teď sama vyváží. Loni byl export z Česka 10,2 TWh, meziročně zhruba o pětinu nižší. Jako další důležité kroky ekolog zmínil elektrifikaci průmyslu dopravy a rozvoj akumulace elektřiny, včetně sezónní pomoci vodíkových technologií, které jsou v současnosti ve fázi výzkumu.

Jako hlavní potíže pojící se s nejambicióznějším scénářem Polanecký popsal, že potřebné množství větrných elektráren v Česku se blíží technickým možnostem. Podotkl, že by šlo zhruba o 5000 zařízení, což je problematické i proto, že například v národních parcích a u některých komunikací se elektrárny nepostaví. A pokud by vznikaly například v lesích či chráněných lokalitách, byl by tento postup problematický z hlediska ochrany přírody. Jako další potíž zmínil nutnost pěstování energetické biomasy ve velkém objemu - zhruba na milionu hektaru zemědělské půdy, a to při využití postupů intenzivního zemědělství. V případě ekologického by byly nároky na půdu ještě vyšší.

"Jsme si vědomi toho, že nemůžeme tuto studii položit na stůl a říct, že (...) takto se to může udělat. Ta studie ukazuje problémy a je potřeba je řešit," podotkl Polanecký. Možným krokem by podle něj byla například redukce zemědělské půdy potřebné pro chov dobytka. Zástupci ekologů zdůraznili také potřebu investic do technologického rozvoje bezemisní výroby a ukládání energie s cílem snížit tlak na využití biomasy a větru. Podle organizací je také otázkou, zda lze dosáhnout dekarbonizace v roce 2050 při zachování ekonomiky postavené na trvalém růstu. Míní, že by bylo vhodné upravit nynější model tak, aby měl nižší náročnost na využívání zdrojů při zachování současné kvality života.

Zdroj: Tisková zpráva ČTK 26. 10. 2021

 


Datum uveřejnění: 26. října 2021
Poslední změna: 26. října 2021
Počet shlédnutí: 250