Vyhláškou 387/2008 Sb. dochází ke změnám vyhlášky 381/2007 Sb., o stanovení maximálních limitů reziduí pesticidů v potravinách a surovinách, a sice ve všech přílohách:

Příloha č. 1: Názvy a definice reziduí pesticidů

Příloha č. 2: MLR pesticidů v potravinách rostlinného původu

Příloha č. 3: MLR pesticidů v potravinách živočišného původu

Na stránkách veřejné správy jsou přílohy č. 1 až 3 k dispozici ve vyhlášce 387/2008

a pod číslem vyhlášky 381/2007 Sb. je k dispozici aktualizovaný text vlastní vyhlášky bez příloh.

Vyhláška nabývá účinnosti okamžitě, dočasné limity pro deltamethrin platí jen do 1. listopadu 2009, dále bude probíhat jejich přezkoumání.

Portál veřejné správy ČR

Vývoj legislativy o pesticidech v EU

V EU platí směrnice 91/2004/ES o registraci agrochemických látek k ochraně rostlin před škůdci a chorobami. Cíle směrnice jsou zapracovány do národních předpisů. Smějí se používat pouze látky, které jsou obsaženy v pozitivním seznamu (Příloha I). Pro začlenění do tohoto seznamu musí účinná látka projít striktním posouzením, kdy je unijními úřady a nezávislými vědeckými institucemi kontrolována a hodnocena její bezpečnost pro lidské zdraví i životní prostředí. Jakmile je látka zahrnuta do tohoto pozitivního seznamu, členské státy mohou povolovat používání přípravků, které tuto látku obsahují, a to zpravidla na dobu 10 let.

V současné době se projednává návrh nařízení o schvalování pesticidů, které by mělo směrnici nahradit a být přímo platné pro všechny členské státy. V r. 2007 prošel prvním čtením v Evropském Parlamentu návrh, který zemědělství příliš neomezoval ani nepoškozoval. Poté došlo k řadě úprav a v červnu 2008 k schválení Radou. Po projednání Výborem pro životní prostředí má následovat a druhé čtení v EP.

Tento návrh zahrnuje přísná „vylučovací“ kritéria („cut-offs“) pro účinné látky, podle nichž nemohou být do pozitivního seznamu zahrnuty nejen látky klasifikované jako karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci (CMR látky), ale i látky pouze podezřelé, s vědecky neprokázanými účinky, a problematicky stanovitelné endokrinní inhibitory (ED). Před druhým čtením v EP jsou ještě doplňovány další dodatky (již dříve EP odmítnuté) jako plošné snížení pesticidů o 50 % nebo rozsáhlá pásma bez pesticidů.

Důsledkem bude snížení počtu látek použitelných v pesticidech až o 85 %. Tento přístup je pozitivně hodnocen skupinami „zelených“, které bojují proti chemickým látkám, ale nedoceňuje význam dosud používaných pesticidů pro zajištění dostatečné produkce, pro konkurenceschopnost evropského zemědělství a pro přímý dopad na ceny běžných potravin.

V některých zemích byly provedeny tzv. „dopadové studie“ (Nizozemí, Velká Británie, Itálie) zaměřené na tamní plodiny a podmínky pěstování. Výsledky studií ukazují na dramatické následky pro pěstování základních plodin, jako jsou pšenice, brambory, řepka a zelenina. V ČR žádná obdobná „dopadová“ studie neexistuje, není ani plánována. Podobně neexistuje dopadová studie ani pro celou Unii.

Je proto otázkou, jaké následky bude mít snaha o extrémní snížení intenzity používání pesticidů, která měla za cíl prospět obyvatelstvu a životnímu prostředí. Bude Evropa závislá na dovozu mnoha dosud obvyklých plodin? Evropská asociace ochrany rostlin žádá evropské zákonodárce, aby si včas uvědomili, že svým nepromyšleným zásahem do legislativy v ochraně rostlin ovlivní široké spektrum hospodářské produkce a kvalitu a dostupnost potravin pro každého.

Pozitivní jsou v návrhu např. povinná školení uživatelů a osob aplikujících pesticidy.

Dopis České asociace ochrany rostlin (Czech Crop Protection Association)

Seznam "ohrožených látek"