Zprávy z tisku
SSHR: Strategické rezervy ropy by měli držet i petrolejáři
Dovozci a výrobci ropy a ropných produktů by měli v budoucnu držet až čtvrtinu svých strategických zásob v Česku. Uvažují o tom představitelé Správy státních hmotných rezerv (SSHR). Veškeré strategické rezervy, které nyní spravuje výhradně právě SSHR, jsou financovány ze státního rozpočtu. Dotčené firmy ale z uvažované změny nadšeny nejsou. Odhadem by jim zvedla náklady ročně o půl miliardy korun, řekl ČTK člen představenstva Unipetrolu a generální ředitel rafinerie Paramo Ivan Ottis. Může to i zdražit pohonné hmoty.
Praha 24. června (ČTK) - Dovozci a výrobci ropy a ropných produktů by měli v budoucnu držet až čtvrtinu svých strategických zásob v Česku. Uvažují o tom představitelé Správy státních hmotných rezerv (SSHR). Veškeré strategické rezervy, které nyní spravuje výhradně právě SSHR, jsou financovány ze státního rozpočtu. Dotčené firmy ale z uvažované změny nadšeny nejsou. Odhadem by jim zvedla náklady ročně o půl miliardy korun, řekl ČTK člen představenstva Unipetrolu a generální ředitel rafinerie Paramo Ivan Ottis. Může to i zdražit pohonné hmoty.
Vláda začátkem roku rozhodla, že pro lepší zajištění ropné bezpečnosti v Česku bude vhodné rezervy ropy a ropných produktů zvýšit až na 120 dní ze současných zhruba 90 dní. Může to pomoci například při řešení nenadálých situací, jako bylo například neočekávané prodloužení odstávky v rafinerii Unipetrolu loni na podzim. V západní Evropě se strategické zásoby udržují zhruba na 150 dní, někde dokonce i na 200 dní.
Stát by podle plánů SSHR - pokud bude zákon schválen - udržoval zásoby jako dosud na zhruba 90 až 100 dní; podnikatelská sféra pak na dalších 20 až 30 dní. Povinnost udržovat strategické zásoby by padla na všechny dovozce ropy a ropných produktů i na jejich výrobce, stát by pouze kontroloval její dodržování. V případě krize by o uvolnění rezerv rozhodovala vláda, rozpouštěny by byly nejprve průmyslové zásoby, až pak státní.
"Po biopalivech by šlo o další povinnost, kterou by na nás stát uvalil," řekl Ottis. Nová povinnost podle něj přinese dovozcům a výrobcům finanční zátěž, kterou se firmy budou snažit promítnout do konečných cen. SSHR by podle něj měla vyčíslit všechny dopady, které plánovaná změna vyvolá.
"Vidíme to jako státní pomoc (podnikům vlastněným státem) MERO a ČEPRO, které mají dostatek skladovacích prostor," řekl Ottis. "Málokterý jiný subjekt totiž vlastní dostatek dalších vhodných skladovacích prostor. Bude si je muset najímat, což stojí peníze," řekl Ottis.
Řada nadnárodních firem je na obdobný způsob zvyklá z okolních zemí, tvrdí náměstek předsedy SSHR Dušan Makovec. Povinnost držet strategické zásoby jen v podnicích je například v Rakousku, Švýcarsku, Řecku nebo Itálii. V Polsku podle něj dostačují státem držené rezervy jen na 14 dní, zbytek zajišťuje soukromý sektor.
Stejná situace jako v Česku - tedy strategické zásoby držené ze 100 procent státem - je jen asi v šesti zemích, například ve Spojených státech nebo Japonsku.
"Rozhodně nepočítáme, že by povinnost držet třicetidenní zásoby platila ihned od začátku platnosti zákona. Počítáme s postupným náběhem," řekl Makovec. Věcný návrh zákona, který SSHR nyní připravuje, chce dát nejprve k připomínkám petrolejářům. Do vlády by měl návrh zákona předložit do konce roku ministr průmyslu a obchodu.
Povinnost držet devadesátidenní zásoby se vztahuje na ropu a ropné produkty, tedy automobilové benziny, motorovou naftu a těžké topné oleje, dohromady. Podíl mezi ropou a jejími produkty je nyní zhruba půl na půl, do budoucna by ale kvůli operativnosti chtěla SSHR držet vyšší podíl již zpracovaných produktů.
Ještě letos v posledním čtvrtletí koupí SSHR kvůli rostoucí spotřebě i cenám 100.000 tun ropy navíc, ačkoliv to nebylo původně v plánu. Její nákup chce platit mj. i z prodeje ostatních rezerv.
"Dramaticky snižujeme zásoby ostatních komodit ve prospěch energetických surovin," řekl předseda SSHR Ladislav Zabo. SSHR tak bude prodávat například obilí, maso, masové konzervy, bavlnu, drahé kovy a další výrobky a komodity. Za ně chce během dvou až tří let utržit až šest miliard korun. "Chceme dosáhnout maximální cenu. Záleží na trhu, nebudeme prodávat za každou cenu," uvedl Zabo.
Hlavním úkolem SSHR je zajišťování materiálních rezerv pro všechny druhy bezpečnostních hrozeb. Vedle ropných produktů jsou to dále například zásoby prostředků na ochranu před povodněmi nebo od roku 2001 také nástroje protichemické ochrany. Proti situaci před rokem 1989 je v současnosti položený důraz na zásoby určené pro řešení krizí nevojenského charakteru. Například objem zásob vojenského charakteru se snížil na 60 milionů korun z předchozích pěti miliard.
SSRH nyní spravuje desítku skladových základen na území celé republiky, řadu produktů má rovněž uskladněnu u smluvních partnerů.
Datum: 24.06.2008 17:18
Zdroj: Zpráva ČTK
Datum uveřejnění: 24.6.08
Poslední změna: 24.6.2008
Počet shlédnutí: 419
SSHR: Strategické rezervy ropy by měli držet i petrolejáři
Dovozci a výrobci ropy a ropných produktů by měli v budoucnu držet až čtvrtinu svých strategických zásob v Česku. Uvažují o tom představitelé Správy státních hmotných rezerv (SSHR). Veškeré strategické rezervy, které nyní spravuje výhradně právě SSHR, jsou financovány ze státního rozpočtu. Dotčené firmy ale z uvažované změny nadšeny nejsou. Odhadem by jim zvedla náklady ročně o půl miliardy korun, řekl ČTK člen představenstva Unipetrolu a generální ředitel rafinerie Paramo Ivan Ottis. Může to i zdražit pohonné hmoty.
Praha 24. června (ČTK) - Dovozci a výrobci ropy a ropných produktů by měli v budoucnu držet až čtvrtinu svých strategických zásob v Česku. Uvažují o tom představitelé Správy státních hmotných rezerv (SSHR). Veškeré strategické rezervy, které nyní spravuje výhradně právě SSHR, jsou financovány ze státního rozpočtu. Dotčené firmy ale z uvažované změny nadšeny nejsou. Odhadem by jim zvedla náklady ročně o půl miliardy korun, řekl ČTK člen představenstva Unipetrolu a generální ředitel rafinerie Paramo Ivan Ottis. Může to i zdražit pohonné hmoty.
Vláda začátkem roku rozhodla, že pro lepší zajištění ropné bezpečnosti v Česku bude vhodné rezervy ropy a ropných produktů zvýšit až na 120 dní ze současných zhruba 90 dní. Může to pomoci například při řešení nenadálých situací, jako bylo například neočekávané prodloužení odstávky v rafinerii Unipetrolu loni na podzim. V západní Evropě se strategické zásoby udržují zhruba na 150 dní, někde dokonce i na 200 dní.
Stát by podle plánů SSHR - pokud bude zákon schválen - udržoval zásoby jako dosud na zhruba 90 až 100 dní; podnikatelská sféra pak na dalších 20 až 30 dní. Povinnost udržovat strategické zásoby by padla na všechny dovozce ropy a ropných produktů i na jejich výrobce, stát by pouze kontroloval její dodržování. V případě krize by o uvolnění rezerv rozhodovala vláda, rozpouštěny by byly nejprve průmyslové zásoby, až pak státní.
"Po biopalivech by šlo o další povinnost, kterou by na nás stát uvalil," řekl Ottis. Nová povinnost podle něj přinese dovozcům a výrobcům finanční zátěž, kterou se firmy budou snažit promítnout do konečných cen. SSHR by podle něj měla vyčíslit všechny dopady, které plánovaná změna vyvolá.
"Vidíme to jako státní pomoc (podnikům vlastněným státem) MERO a ČEPRO, které mají dostatek skladovacích prostor," řekl Ottis. "Málokterý jiný subjekt totiž vlastní dostatek dalších vhodných skladovacích prostor. Bude si je muset najímat, což stojí peníze," řekl Ottis.
Řada nadnárodních firem je na obdobný způsob zvyklá z okolních zemí, tvrdí náměstek předsedy SSHR Dušan Makovec. Povinnost držet strategické zásoby jen v podnicích je například v Rakousku, Švýcarsku, Řecku nebo Itálii. V Polsku podle něj dostačují státem držené rezervy jen na 14 dní, zbytek zajišťuje soukromý sektor.
Stejná situace jako v Česku - tedy strategické zásoby držené ze 100 procent státem - je jen asi v šesti zemích, například ve Spojených státech nebo Japonsku.
"Rozhodně nepočítáme, že by povinnost držet třicetidenní zásoby platila ihned od začátku platnosti zákona. Počítáme s postupným náběhem," řekl Makovec. Věcný návrh zákona, který SSHR nyní připravuje, chce dát nejprve k připomínkám petrolejářům. Do vlády by měl návrh zákona předložit do konce roku ministr průmyslu a obchodu.
Povinnost držet devadesátidenní zásoby se vztahuje na ropu a ropné produkty, tedy automobilové benziny, motorovou naftu a těžké topné oleje, dohromady. Podíl mezi ropou a jejími produkty je nyní zhruba půl na půl, do budoucna by ale kvůli operativnosti chtěla SSHR držet vyšší podíl již zpracovaných produktů.
Ještě letos v posledním čtvrtletí koupí SSHR kvůli rostoucí spotřebě i cenám 100.000 tun ropy navíc, ačkoliv to nebylo původně v plánu. Její nákup chce platit mj. i z prodeje ostatních rezerv.
"Dramaticky snižujeme zásoby ostatních komodit ve prospěch energetických surovin," řekl předseda SSHR Ladislav Zabo. SSHR tak bude prodávat například obilí, maso, masové konzervy, bavlnu, drahé kovy a další výrobky a komodity. Za ně chce během dvou až tří let utržit až šest miliard korun. "Chceme dosáhnout maximální cenu. Záleží na trhu, nebudeme prodávat za každou cenu," uvedl Zabo.
Hlavním úkolem SSHR je zajišťování materiálních rezerv pro všechny druhy bezpečnostních hrozeb. Vedle ropných produktů jsou to dále například zásoby prostředků na ochranu před povodněmi nebo od roku 2001 také nástroje protichemické ochrany. Proti situaci před rokem 1989 je v současnosti položený důraz na zásoby určené pro řešení krizí nevojenského charakteru. Například objem zásob vojenského charakteru se snížil na 60 milionů korun z předchozích pěti miliard.
SSRH nyní spravuje desítku skladových základen na území celé republiky, řadu produktů má rovněž uskladněnu u smluvních partnerů.
Datum: 24.06.2008 17:18
Zdroj: Zpráva ČTK
Datum uveřejnění: 24.6.08
Poslední změna: 24.6.2008
Počet shlédnutí: 419