Zprávy z tisku

Soud poslal lihovar PLP do konkurzu, mají o něj zájem dvě firmy

Trmický průmyslový lihovar PLP je v konkurzu, rozhodl dnes ústecký krajský soud. Už v pátek vzal jeho majitel zpět návrh na reorganizaci firmy. O koupi lihovaru má zájem několik firem. ČTK to dnes řekl insolvenční správce Aleš Klaudy.

 
 

Trmický průmyslový lihovar PLP je v konkurzu, rozhodl dnes ústecký krajský soud. Už v pátek vzal jeho majitel zpět návrh na reorganizaci firmy. O koupi lihovaru má zájem několik firem. ČTK to dnes řekl insolvenční správce Aleš Klaudy.

"Zatím jsou nám známi dva zájemci. Jedná se o konsorcia zabývající se zemědělstvím, potravinářstvím a chemií," řekl ČTK Klaudy, konkretizovat je ale nechtěl. "Krom nich jsme se zprostředkovaně dozvěděli i o dalších možných zájemcích, především z lihovarnických kruhů v Německu a Rakousku," dodal.

Jedním ze zájemců je i tuzemský holding Agrofert, řekl ČTK pod podmínkou anonymity zdroj blízký chemickému průmyslu. Předseda představenstva Agrofertu Andrej Babiš to ale odmítl. "Není to pravda," sdělil ČTK. Současná účetní hodnota hmotného majetku lihovaru, s níž operuje insolvenční dokumentace, je asi 1,03 miliardy korun.

Kontroverzní lihovar od loňského listopadu nevyrábí a dluží asi 1,5 miliardy Kč. Zhruba třetinu tvoří kumulovaná provozní ztráta, která činila v poslední době asi 15 milionů korun měsíčně, zbytek stál jeho vznik.

Majitelé financovali stavbu ze svých prostředků asi ze 30 procent, zaplatili tedy asi 500 milionů korun, zbytek platily banky, především ČSOB, která má k objektům i zástavní práva. Majoritním akcionářem PLP je původně teplická společnost Vodohospodářské stavby, která měla na začátku pětapadesátiprocentní podíl, zbytek patří další severočeské stavební společnosti ESB.

Lihovar PLP provázely problémy od začátku provozu na podzim 2007. Nikdy nepřekročil rámec zkušebního provozu, není zkolaudovaný a jeho vedení se muselo několikrát rozhodovat, jestli má přerušit provoz, nebo fungovat načerno. Velké plány na produkci 100 milionů litrů biopaliva ročně vzaly za své. Na svou stranu si záměr nikdy nezískal ani místní, kterým vadil jeho zápach. Příčiny krachu byly dvě: nezvládnutá technologie švédské firmy Chematur Engineering AB a příliš turbulentní trh s biopalivy, uvedl v konkurzní dokumentaci správce.

Z původních 99 zaměstnanců dostalo výpověď 78 a zhruba polovina z nich odešla už ke konci ledna. Zbylí zaměstnanci by měli zůstat především kvůli údržbě a ostraze objektu.

Zdroj: Zpráva ČTK

 


Datum uveřejnění: 1.2.11
Poslední změna: 1.2.2011
Počet shlédnutí: 396