Zprávy z tisku
Silážování vlhkého krmného obilí
První zkušenosti s konzervováním mačkaného, vlhkého obilí ve fóliových zásobnících.
Stoupající energetická náročnost sušení krmného obilí (nárůst cen topného oleje) přiměla odborníky hledat alternativní řešení, jedním z nich je konzervace vlhkého obilí. Tato metoda dokáže zabránit zkažení obilí a naopak zachovat jeho kvalitu. O metodě konzervace vlhkého obilí se vedou již nějakou dobu kontroverzní diskuse. Špatné klimatické podmínky, které nastaly v srpnu loňského roku (četné srážky trvající více než dva týdny) vedly ke zhoršení výnosů i kvality sklízené pšenice, žita a tritikale. Protože bylo nutné plochy uvolnit pro následný výsev řepky, muselo se obilí sklidit i přesto, že jeho vlhkost byla velmi vysoká. Kolektiv vědců z Ústavu zemědělské techniky University Friedricha-Wilhelma v Bonnu se rozhodl prověřit metodu konzervace vlhkého obilí ve fóliových rukávech ve dvouletém výzkumném projektu. Dosud byly testovány různé metody konzervace vlhkého obilí využívající principu přerušení biologických procesů (dýchání) zchlazením materiálu, přídavkem CO2 nebo snížením pH. Výhody a nevýhody metody konzervace vlhkého obilí spočívají v:
Přednosti:
• vyšší výnos díky sklizni v okamžiku zralosti zrna,
• žádné náklady na sušení,
• vyšší flexibilita při sklizni žací mlátičkou,
• vyšší krmná hodnota v porovnání se sušeným obilím,
• redukce tvorby prachu,
• dřívější uvolnění sklizených ploch pro následující plodiny.
Nevýhody:
• značné investiční náklady na skladování,
• nepatrně vyšší ztráty při skladování,
• vyšší požadavky na výkonnost žací mlátičky,
• ztráta flexibility při ztržňování obilí,
• místo skladování je fixní,
• při nesprávně provedeném skladování vysoké riziko.
Z pohledu zajištění kvality výsledného produktu může být o dřívější sklizeň obilovin velký zájem. Nejnovější výzkumy, ve kterých byly porosty pšenice na počátku kvetení uměle infikovány plísní a následně byla prováděna měření koncentrace mykotoxinů v týdenním odstupu prokázaly, že sklizeň v dřívějším termínu má pozitivní vliv na zatížení rostlin mykotoxiny. Při nepříznivých klimatických podmínkách v období od kvetení až do zralosti dochází ke zpoždění sklizně a v rostlinách může dojít k enormnímu nárůstu hladiny mykotoxinů.
Výzkum konzervace vlhkého obilí je teprve na začátku. První hodnocení laboratorních pokusů s ozimou pšenicí splnilo očekávání. Předpokladem pro úspěšné silážování je dostatečný obsah vlhkosti výchozího materiálu.
U pšenice o vlhkosti pod 20 % neprobíhá žádný silážní proces s tvorbou kyseliny mléčné. Následkem toho nemůže dojít k poklesu hodnoty pH. Nízká dávka silážního prostředku – do 6 litrů není schopna zajistit dostatečný pokles pH. Při sledování aerobní stability bylo ale možné zjistit, že již malé množství silážního prostředku může výrazně oddálit proce zahřívání pšenice následkem přívodu vzduchu. Účinnost proti kvasinkám a plísním je patrná a je nezávislá na hodnotě pH krmiva.
Obsah vlhkosti ve výši cca 30 % jednoznačně ovlivňuje průběh silážního procesu. Odráží se to v obsahu kyseliny mléčné a octové, který se na první pohled jeví jako nízký (méně než 2 % sušiny) v porovnání s jinými silážemi. Protože substrát je tvořen pouze zrny obilovin, scházejí pufry, takže již nízký obsah kvasných kyselin dokáže snížit hodnotu pH na 4. Nežádoucí kyselina máslová se nevyskytla v žádné variantě siláže. Také přítomnost etanolu byla prokázána pouze ve stopovém množství, přičemž byl pozorován pokles obsahu etanolu v závislosti na nárůstu množství silážního prostředku. To svědčí o brzdícím účinku proti kvasinkám produkujícím etanol. Aerobní stabilitu je možné dosáhnout snadněji u vlhkého než u suchého obilí, protože se stoupající vlhkostí obilí je možná vedle výraznějšího prokvašení také lepší komprese ve fóliovém rukávu. To omezuje přístup vzduchu v případě otevření zásobníku.
První výsledky výzkumu prokázaly, že vyšší obsah vlhkosti v uskladněném, mačkaném obilí přináší výhody a použití silážního prostředku je účinnější. Na fundovanější závěry je však třeba ještě získat mnohem více poznatků z dalších výzkumů.
Neue Landwirtschaft, 2006, č. 1, s. 67 – 69
Agronavigátor.cz
Datum uveřejnění: 1.3.06
Poslední změna: 1.3.2006
Počet shlédnutí: 262
Silážování vlhkého krmného obilí
První zkušenosti s konzervováním mačkaného, vlhkého obilí ve fóliových zásobnících.
Stoupající energetická náročnost sušení krmného obilí (nárůst cen topného oleje) přiměla odborníky hledat alternativní řešení, jedním z nich je konzervace vlhkého obilí. Tato metoda dokáže zabránit zkažení obilí a naopak zachovat jeho kvalitu. O metodě konzervace vlhkého obilí se vedou již nějakou dobu kontroverzní diskuse. Špatné klimatické podmínky, které nastaly v srpnu loňského roku (četné srážky trvající více než dva týdny) vedly ke zhoršení výnosů i kvality sklízené pšenice, žita a tritikale. Protože bylo nutné plochy uvolnit pro následný výsev řepky, muselo se obilí sklidit i přesto, že jeho vlhkost byla velmi vysoká. Kolektiv vědců z Ústavu zemědělské techniky University Friedricha-Wilhelma v Bonnu se rozhodl prověřit metodu konzervace vlhkého obilí ve fóliových rukávech ve dvouletém výzkumném projektu. Dosud byly testovány různé metody konzervace vlhkého obilí využívající principu přerušení biologických procesů (dýchání) zchlazením materiálu, přídavkem CO2 nebo snížením pH. Výhody a nevýhody metody konzervace vlhkého obilí spočívají v:
Přednosti:
• vyšší výnos díky sklizni v okamžiku zralosti zrna,
• žádné náklady na sušení,
• vyšší flexibilita při sklizni žací mlátičkou,
• vyšší krmná hodnota v porovnání se sušeným obilím,
• redukce tvorby prachu,
• dřívější uvolnění sklizených ploch pro následující plodiny.
Nevýhody:
• značné investiční náklady na skladování,
• nepatrně vyšší ztráty při skladování,
• vyšší požadavky na výkonnost žací mlátičky,
• ztráta flexibility při ztržňování obilí,
• místo skladování je fixní,
• při nesprávně provedeném skladování vysoké riziko.
Z pohledu zajištění kvality výsledného produktu může být o dřívější sklizeň obilovin velký zájem. Nejnovější výzkumy, ve kterých byly porosty pšenice na počátku kvetení uměle infikovány plísní a následně byla prováděna měření koncentrace mykotoxinů v týdenním odstupu prokázaly, že sklizeň v dřívějším termínu má pozitivní vliv na zatížení rostlin mykotoxiny. Při nepříznivých klimatických podmínkách v období od kvetení až do zralosti dochází ke zpoždění sklizně a v rostlinách může dojít k enormnímu nárůstu hladiny mykotoxinů.
Výzkum konzervace vlhkého obilí je teprve na začátku. První hodnocení laboratorních pokusů s ozimou pšenicí splnilo očekávání. Předpokladem pro úspěšné silážování je dostatečný obsah vlhkosti výchozího materiálu.
U pšenice o vlhkosti pod 20 % neprobíhá žádný silážní proces s tvorbou kyseliny mléčné. Následkem toho nemůže dojít k poklesu hodnoty pH. Nízká dávka silážního prostředku – do 6 litrů není schopna zajistit dostatečný pokles pH. Při sledování aerobní stability bylo ale možné zjistit, že již malé množství silážního prostředku může výrazně oddálit proce zahřívání pšenice následkem přívodu vzduchu. Účinnost proti kvasinkám a plísním je patrná a je nezávislá na hodnotě pH krmiva.
Obsah vlhkosti ve výši cca 30 % jednoznačně ovlivňuje průběh silážního procesu. Odráží se to v obsahu kyseliny mléčné a octové, který se na první pohled jeví jako nízký (méně než 2 % sušiny) v porovnání s jinými silážemi. Protože substrát je tvořen pouze zrny obilovin, scházejí pufry, takže již nízký obsah kvasných kyselin dokáže snížit hodnotu pH na 4. Nežádoucí kyselina máslová se nevyskytla v žádné variantě siláže. Také přítomnost etanolu byla prokázána pouze ve stopovém množství, přičemž byl pozorován pokles obsahu etanolu v závislosti na nárůstu množství silážního prostředku. To svědčí o brzdícím účinku proti kvasinkám produkujícím etanol. Aerobní stabilitu je možné dosáhnout snadněji u vlhkého než u suchého obilí, protože se stoupající vlhkostí obilí je možná vedle výraznějšího prokvašení také lepší komprese ve fóliovém rukávu. To omezuje přístup vzduchu v případě otevření zásobníku.
První výsledky výzkumu prokázaly, že vyšší obsah vlhkosti v uskladněném, mačkaném obilí přináší výhody a použití silážního prostředku je účinnější. Na fundovanější závěry je však třeba ještě získat mnohem více poznatků z dalších výzkumů.
Neue Landwirtschaft, 2006, č. 1, s. 67 – 69
Agronavigátor.cz
Datum uveřejnění: 1.3.06
Poslední změna: 1.3.2006
Počet shlédnutí: 262