Severoněmečtí farmáři se naučili krotit vítr

Šlesvicko-Holštýnsko chce zásobovat přebytky zelené energie ostatní spolkové země i Skandinávii...

Dirk Ketelsen z pobřežní vísky Reussenköge je farmář, v současné době mu ale nejvíce vydělává krocení větru. Obyvatelé německého pobřeží Severního moře, kde se po polích prohání čerstvý mořský vítr, umí štědrého vládního systému na podporu obnovitelných zdrojů plně využít, a větrné elektrárny tu tak rostou jako houby po dešti.

Ketelsen využívá větrné energie na své organické farmě od roku 1990. Právě začátkem devadesátých let začala německá vláda obnovitelné zdroje podporovat a v platnost tehdy vstoupil i zákon garantující fixní tarify na odkup takto produkované energie. To odstartovalo prudký nárůst stavby větrných, solárních a dalších elektráren na obnovitelné zdroje, které dnes tvoří celých 23 procent energetického trhu Německa.

Vládní podpora se farmářům, jako je Ketelsen, vyplatí. Zákon o obnovitelné energii, známý jako EEG, zaručuje zelené energii, oproti té produkované tradičními metodami, zvýhodněný přístup na trh s energetikou. A majitelé elektráren navíc mohou počítat s garantovaným dvacetiprocentním návratem investic po dvaceti letech. "Než byl EEG přijat, chtěli jsme do obnovitelných zdrojů investovat kvůli životnímu prostředí i v případě, že by výnos nebyl příliš oslnivý. S tímto zákonem se nám to však vyplatí i ekonomicky," pochvaloval si Ketelsen reportérovi Financial Times.

Osud štědré vládní podpory je ale čím dál nejasnější. V zemi roste počet kritiků, kteří poukazují na to, že se z podpory ochrany životního prostředí zákon EEG stal jakousi formou sociální podpory pro farmáře a statkáře, kvůli kterým však německé domácnosti zároveň platí jedny z nejvyšších účtů za energie v celé Evropě.

A připojují se i provozovatelé elektráren závislých na plynu, kteří je kvůli EEG musí hromadně zavírat. "Chováme se k obrovi jak k malému děcku a přitom nevidíme, že se už dávno umí o sebe postarat sám," stěžuje si ředitel plynárenské společnosti E.ON Johannes Teyssen.

Nově vznikající vládní koalice jejich nářky slyší a slibuje rozsáhlou podporu zelené energie omezit. Tím si ovšem nejspíš znepřátelí řadu občanů z oblastí, jako je právě Reussenköge, kterým rozvoj obnovitelné energie doslova změnil život. Do tamějších sto dvaceti domácností dnes energii dodává na sedmdesát větrných turbín. "Podívejme se na to takto: Velká skupina místních se řadí k největším plátcům daní, přičemž polovině z nich k jejich vysokému příjmu pomohly právě obnovitelné zdroje," komentuje situaci Johannes Rabe, který žije v sousedství Ketelsena.

Lidí pracujících pouze v zemědělství naproti tomu ubývá. "Zatímco před sedmdesáti lety měl každý farmář okolo sebe tak osm pomocníků, dnes se zemědělstvím bez jakékoli další pomoci živí jen každý čtvrtý z nich," vysvětluje Rabe.

To ilustruje i případ farmáře Ketelsena. Stále sice pěstuje mrkev a fazole, devadesát pět procent jeho příjmů však pochází ze zelených elektráren. Působí tak nyní především ve své firmě zaměřené na poradenství pro rozvoj větrných elektráren. Ovce i krávy už prodal, stáje nechal přeměnit na kanceláře pro čtrnáct zaměstnanců a bývalá sýpka dnes slouží jako zasedací místnost.

Podpora plynoucí z EEG, včetně vyplácení garantovaných cen provozovatelům zelených elektráren, je financována z příplatků k základním sazbám za energii, které v Německu patří v rámci Evropy k jedněm z nejvyšších. Celkové náklady na podporu obnovitelné energie by se podle odhadů měly příští rok vyšplhat až na 23,6 miliardy eur.

Spolková země Šlesvicko-Holštýnsko, do které spadá i Reussenköge, se řadí mezi největší příjemce této vládní podpory. Například v roce 2012 od státu dostala 1,5 miliardy eur, přičemž po odvodech státu ze strany zákazníků i podniků její čistý zisk činil 400 milionů eur. Ambice regionu jdou však mnohem dál: do roku 2020 chce produkovat čtyřikrát více obnovitelné energie, než sama spotřebuje. A přebytkem hodlá zásobovat ostatní spolkové země i Skandinávii.

Kritici systému podpory obnovitelné energie ale poukazují na to, že vysoké výdělky šlesvicko-holštýnských farmářů jdou na úkor nejchudších obyvatel země, kteří musí za energie platit zbytečně vysokou částku.

"Z hledisko politické ekonomie ten systém pracuje skvěle. Ekologicky založení občané z měst bývají obecně bohatší, a proto jim vysoké účty nevadí. Tuto politiku přitom podporují i farmáři, kterým se vyplácí. Není časté, aby vyšší střední městská třída a konzervativní farmáři podporovali to samé," vysvětluje Mark Hallerberg z Hertie School of Governance v Berlíně. Z ekonomického hlediska však systém považuje za velmi špatný.

Nově představená koaliční smlouva slibuje zahájení úsporných reforem, které zahrnují i omezení podpůrných fondů na obnovitelné zdroje a revizi opatření, která brání rozvoji těžkého průmyslu. Lidé jako Ketelson se však připravují změnám bránit.

Minulý víkend se provozovatelé zelených elektráren a ekologové sešli k protestu před sídlem německé kancléřky Angely Merkelové v Berlíně. Organizátoři akci nazvali "záchranou" německého plánu energetické proměny známého pod pojmem Energiewende. "Energiewende nesmí skončit. A pokud si to politici nemyslí, přesvědčíme je. Předvedeme jim to," uzavírá Ketelsen.

23 %

německého energetického trhu dnes tvoří zelená energie.

23,6 MILIARDY EUR

V přepočtu na 649 miliard korun by se měly v příštím roce vyšplhat celkové náklady na podporu obnovitelných zdrojů v Německu.

AUTOR: Jeevan Vasagar

Zdroj: EnviWeb

 

Tweet

Datum uveřejnění: 6.2.14
Poslední změna: 6.2.2014
Počet shlédnutí: 208