Sen o levném teple z hlubin se vzdaluje

Před deseti lety zavládlo v severočeských Litoměřicích nadšení. Město vsadilo na geotermální energii. Plán počítal s tím, že dnešní centrální teplárnu spalující uhlí, která zásobuje velká sídliště, nahradí teplo odváděné z hloubky několika kilometrů.

Na papíře vše vypadalo skvěle. Kdo by se nechtěl zbavit hned po dopravě největšího zdroje znečištění ovzduší a kdo by nechtěl teplo, které nezdraží, ani kdyby ceny energetických surovin vylétly do oblak? Podle optimistů mělo být energie z hlubiny tolik, že by to vystačilo i na vyhřívání chodníků.

Co tak zářnou budoucnost mělo zajistit? Stačilo "jen" vyvrtat tři pětikilometrové vrty. V této hloubce se podle předpokladů teplota pohybuje kolem 175 stupňů, což umožňuje ohřívat vháněnou vodu a získanou energii předávat výměníkové stanici. Tepla mělo být dost až pro tři čtvrtiny obyvatel pětadvacetitisícového okresního města i pro generátor s výkonem kolem pěti megawatt.

Jak vypadá projekt dnes? V roce 2008 se povedlo dokončit zkušební vrt, hluboký přes dva kilometry, a naměřit zde teplotu 65 stupňů, o šest stupňů víc, než se čekalo. V této fázi optimismus kulminoval. Představitelé města mluvili o tom, že by se geotermální energie mohla ve velkém využívat už na konci roku 2010. S jednou podmínkou: pokud se podaří zajistit financování.

A právě to se ukázalo jako iluzorní předpoklad. Po zkušebním vrtu už nepřišlo nic. Projekt je totiž zcela závislý na dotacích. Litoměřice sháněly domácí subvence a hodně sázely na Brusel. Dotace však zatím nesehnaly, a termín dokončení se tak začal odsouvat. "Pokud se podaří sehnat peníze, je realizace celého projektu až do jeho dokončení otázkou možná tří let," odhadoval loni šéf geotermálního projektu Litoměřic Antonín Tym.

Radnice spoléhá na evropské dotace, které budou vypsány na nové programovací období. Pokračovat se tak bude nejdřív v roce 2015.

Město na svých webových stránkách uvádí, že geotermální projekt se nachází ve své poslední fázi a že zbývá jen zajistit finance. Rizika přitom zdaleka nezmizela. Jednak je tu stále možnost, že podmínky, především teplota a struktura horniny v pětikilometrové hloubce, nebudou odpovídat očekávání. Navíc se ukazuje, že město potřebuje méně tepla než před deseti lety. Panelové domy jsou již vesměs zatepleny, a snižují tak spotřebu. Znát je i postupující rekonstrukce rozvodné sítě, vedoucí od teplárny ke spotřebitelům a zmenšující tepelné ztráty.

Nápad využít levné teplo měli i na dalších místech. Poměrně daleko se dostal projekt v Semilech. Zde ale stopku velkolepým plánům vystavili sami občané. V referendu, které na konec dubna vyhlásila tamní radnice, naprostá většina hlasujících plán vybudovat vrt odmítla.

Hlavním důvodem byla obava z hlučnosti a vibrací, které podle kritiků mohly ohrozit stav domů v blízkosti vrtu. Obhájci projektu tvrdí, že roli hrály především negativní emoce vyvolané strašením a že obyvatelé nejsou dostatečně informováni. Argumentují také tím, že k urnám nepřišla ani třetina oprávněných voličů, ale to na platnosti verdiktu nic nemění.

AUTOR: Luděk Vainert
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Zdroj: EnviWeb

 

Tweet

Datum uveřejnění: 29.5.13
Poslední změna: 29.5.2013
Počet shlédnutí: 242