Zprávy z tisku
Rychlý vzestup a pád biopaliv
Ještě před několika lety se zdálo, že biopaliva - pohonné hmoty s větším či menším podílem rostlinné složky - přinesou řešení hrozby vyčerpání fosilních paliv a současně odvrátí narůstání skleníkového efektu. Dnes budí obavy, že jejich "přínosem" bude hlad a rychlejší oteplování.
Evropská komise v minulých dnech potvrdila své ambiciózní plány nahradit biopalivy v dopravě deset procent fosilních paliv. Rozhodnutí nepochybně vyvolá bouři nevole - už rok se objevují seriózní varování, že biopaliva nejsou všespasitelným receptem na udržitelný rozvoj, ale naopak hrozí převážení jejich negativních dopadů.
"Ve rvačce o co největší díl z koláče biopaliv pro EU a vyspělý svět hrozí ušlapání chudým zemím," varoval poradce britské humanitární organizace Oxfam Robert Bailey. Poptávka po energetických plodinách povede k enormnímu rozšíření ploch na jejich pěstování.
V Evropě na to není prostor, proto se otevírá - problematická - šance pro rozvojový svět. Velcí hráči tam skupují zemědělskou půdu a zabírají panenské oblasti. Pralesy ustupují lánům cukrové třtiny, sóji a olejových palem.
Aby to bylo ještě horší, vyrobený produkt je transportován na druhý konec světa. Úsporný efekt biopaliv se tak ztrácí v porovnání s náklady na logistiku, ztrátou biodiverzity a rostoucí závislostí produkujících zemí na dovozu potravin.
Všespasitelný lék zklamal
"Je nepřijatelné, aby cenu za pokus o snížení emisí ve vyspělých zemích platili lidé v chudých zemích," řekl Bailey ve zprávě z loňského podzimu.
Už na jaře akcie biopaliv zpochybnila studie expertů OSN, která konstatovala, že faktický přínos spalování bioetanolu a biodieselu je oproti očekávání minimální a v emisích dosahuje úspor jen v řádu jedné desítky procent. V květnu nadnárodní pojišťovací společnosti Co-op uvedla, že efektivita biopaliv je nejvyšší v oblasti výroby energie a ve vytápění, zatímco smysl jejich použití jako pohonných hmot v dopravě je mizivý. Co-op vidí pozitivní budoucnost biopaliv, ale nemohou být chápána jako náhrada vysoké spotřeby fosilních paliv.
Když byla ropa levná
Biopaliva v širším smyslu jsou jakákoliv paliva na organickém základu. Může jít o dřevo a byliny, dřevní štěpky, dřevoplyn, živočišné plyny nebo - a tak jsou dnes chápána především - biomasu zpracovanou na bioetanol nebo biodiesel.
Bioetanol (typ alkoholu) je vyráběn fermentací jako víno či pivo a používá se jako příměs do benzínu, zatímco biodiesel, produkovaný pomocí chemických procesů, může být používán i samostatně.
Už automobiloví pionýři Henry Ford a Rudolph Diesel navrhovali a vyráběli motory na biopaliva. Za druhé světové války se i u nás jezdilo na dřevoplyn. Rozmach těžby levné ropy však v polovině minulého století zatlačil biopaliva do pozadí.
Nejdále v používání biopaliv je Brazílie. V současnosti tam jezdí dvě třetiny aut na směs, obsahující 85 procent etanolu. Brusel chce desetiprocentní podíl biosložky v pohonných hmotách, nová energetická strategie dosluhující administrativy USA sice žádná konkrétní čísla neuvádí, ale biopaliva považuje za jednu z priorit.
Příliš mnoho vedlejších škod
V porovnání s fosilními palivy - ropou, benzínem a zemním plynem - vzniká při spalování biopaliv o 50 až 60 % méně skleníkových emisí. První vědecké studie braly v úvahu oxid uhličitý, který energetické rostliny spotřebují při svém růstu, takže bilance emisní zátěže vycházela záporná; neuvažovaly ale se zátěží při pěstování rostlin, výrobě biopaliv a transportu ke spotřebitelům, a už vůbec ne o nepřímých dopadech jako úbytek zemědělské půdy, monokulturizace zemědělství a sociálních dopadech. Smrtelný zásah dostala biopaliva ve stávající podobě na světové konferenci o klimatu loni v prosinci na Bali.
Uznávaný Mezinárodní svaz ochrany přírody IUCN tam představil výsledky ankety o důvěře v netradiční zdroje energie, kterou provedl ve stovce zemí mezi tisícovkou lidí, zabývajících se životním prostředím: vládními úředníky, představiteli průmyslu a aktivisty nevládních organizací.
Na žebříčku 18 alternativních zdrojů, schopných během 25 let zlepšit bilanci skleníkových emisí, skončila biopaliva na ostudném posledním místě: věří jim jen 21 procent lidí.
Ke zděšení většiny ekologů dvakrát větší důvěru (40 %) budí jaderná energie, vůbec nejúčinnější se jeví sluneční energie, ať už fotovoltaické články nebo přímé využití slunečních paprsků (74 %). Biopaliva však možná dostanou druhou šanci.
Druhá generace nastupuje
Časopis americké akademie věd PNAS v prvním letošním čísle zveřejnil studii o energetickém využití prosa Panicum virgatum. Údaje vycházejí z pětiletých výsledků deseti farem, které tuto plodinu, dorůstající až dvou metrů, pěstovaly na ploše tři až devět hektarů, a zahrnují veškeré vedlejší náklady včetně hnojiv, herbicidů, pohonných hmot i obstarání osiva.
Efektivita výroby etanolu z tohoto prosa činila 540 procent: "úroda" z jednoho hektaru byla v průměru 127 tisíc litrů etanolu. Podstata tak vysoké efektivity je v charakteru zvolené plodiny: zpracovává se celá, nezbývá žádný odpad. Navíc výroba a spalování etanolu z prosa ve srovnání s benzínem zatíží ovzduší pouze dvacetinou skleníkového oxidu uhličitého.
Proso tak lze označit za biopalivo druhé generace.
"Tohle je správná odpověď," říká o druhé generaci biopaliv britský specialista na průmyslové využití nepotravinářských plodin Jeremy Tomkinson. "Lignocelulóza je chytrý, technicky správný výraz pro energeticky využitelnou biomasu."
Místo pěstování nějaké plodiny jen proto, že má olejnatá či škrobnatá semena, která se použijí, a zbytek přijde nazmar, je třeba najít efektivnější cestu: zpracovat naprosto všechno. K tomu je ale zapotřebí objevit patřičné technologie.
Největší výrobci
Biodiesel Vyrábí se z řepky nebo sóji. Použitelný jako příměs nafty nebo jako samostatné palivo. Nevyžaduje úpravy motoru.
Bioetanol Vyrábí se z kukuřice nebo třtiny. Použitelný v běžných motorech, ale ke startu je třeba benzín. Vyžaduje úpravy motoru.
Graf
Výroba v roce 2006 v miliónech tun
Bioetanol 43
Biodiesel 5,4
1 tuna = 1186 litrů
Výroba bioetanolu (všech typů) v miliónech litrů v roce 2006
Ukrajina 269
EU 2984
Čína 3850
Rusko 647
Jižní Korea 61
Japonsko 114
Thajsko 352
Filipíny 83
Indonésie 170
Indie 1900
Pákistán 91
Saúdská Arábie 197
Austrálie 148
Zimbabwe 26
Svazijsko 19
Jižní Afrika 386
Brazílie 17 000
Keňa 19
Kuba 45
Kanada 579
USA 18 378
Mexiko 49
Guatemala 79
Ekvádor 45
Argentina 170
Nikaragua 30
Reuters, PRÁVO - ti
Zdroj: Silvarium
Datum uveřejnění: 31.1.08
Poslední změna: 31.1.2008
Počet shlédnutí: 273
Rychlý vzestup a pád biopaliv
Ještě před několika lety se zdálo, že biopaliva - pohonné hmoty s větším či menším podílem rostlinné složky - přinesou řešení hrozby vyčerpání fosilních paliv a současně odvrátí narůstání skleníkového efektu. Dnes budí obavy, že jejich "přínosem" bude hlad a rychlejší oteplování.
Evropská komise v minulých dnech potvrdila své ambiciózní plány nahradit biopalivy v dopravě deset procent fosilních paliv. Rozhodnutí nepochybně vyvolá bouři nevole - už rok se objevují seriózní varování, že biopaliva nejsou všespasitelným receptem na udržitelný rozvoj, ale naopak hrozí převážení jejich negativních dopadů.
"Ve rvačce o co největší díl z koláče biopaliv pro EU a vyspělý svět hrozí ušlapání chudým zemím," varoval poradce britské humanitární organizace Oxfam Robert Bailey. Poptávka po energetických plodinách povede k enormnímu rozšíření ploch na jejich pěstování.
V Evropě na to není prostor, proto se otevírá - problematická - šance pro rozvojový svět. Velcí hráči tam skupují zemědělskou půdu a zabírají panenské oblasti. Pralesy ustupují lánům cukrové třtiny, sóji a olejových palem.
Aby to bylo ještě horší, vyrobený produkt je transportován na druhý konec světa. Úsporný efekt biopaliv se tak ztrácí v porovnání s náklady na logistiku, ztrátou biodiverzity a rostoucí závislostí produkujících zemí na dovozu potravin.
Všespasitelný lék zklamal
"Je nepřijatelné, aby cenu za pokus o snížení emisí ve vyspělých zemích platili lidé v chudých zemích," řekl Bailey ve zprávě z loňského podzimu.
Už na jaře akcie biopaliv zpochybnila studie expertů OSN, která konstatovala, že faktický přínos spalování bioetanolu a biodieselu je oproti očekávání minimální a v emisích dosahuje úspor jen v řádu jedné desítky procent. V květnu nadnárodní pojišťovací společnosti Co-op uvedla, že efektivita biopaliv je nejvyšší v oblasti výroby energie a ve vytápění, zatímco smysl jejich použití jako pohonných hmot v dopravě je mizivý. Co-op vidí pozitivní budoucnost biopaliv, ale nemohou být chápána jako náhrada vysoké spotřeby fosilních paliv.
Když byla ropa levná
Biopaliva v širším smyslu jsou jakákoliv paliva na organickém základu. Může jít o dřevo a byliny, dřevní štěpky, dřevoplyn, živočišné plyny nebo - a tak jsou dnes chápána především - biomasu zpracovanou na bioetanol nebo biodiesel.
Bioetanol (typ alkoholu) je vyráběn fermentací jako víno či pivo a používá se jako příměs do benzínu, zatímco biodiesel, produkovaný pomocí chemických procesů, může být používán i samostatně.
Už automobiloví pionýři Henry Ford a Rudolph Diesel navrhovali a vyráběli motory na biopaliva. Za druhé světové války se i u nás jezdilo na dřevoplyn. Rozmach těžby levné ropy však v polovině minulého století zatlačil biopaliva do pozadí.
Nejdále v používání biopaliv je Brazílie. V současnosti tam jezdí dvě třetiny aut na směs, obsahující 85 procent etanolu. Brusel chce desetiprocentní podíl biosložky v pohonných hmotách, nová energetická strategie dosluhující administrativy USA sice žádná konkrétní čísla neuvádí, ale biopaliva považuje za jednu z priorit.
Příliš mnoho vedlejších škod
V porovnání s fosilními palivy - ropou, benzínem a zemním plynem - vzniká při spalování biopaliv o 50 až 60 % méně skleníkových emisí. První vědecké studie braly v úvahu oxid uhličitý, který energetické rostliny spotřebují při svém růstu, takže bilance emisní zátěže vycházela záporná; neuvažovaly ale se zátěží při pěstování rostlin, výrobě biopaliv a transportu ke spotřebitelům, a už vůbec ne o nepřímých dopadech jako úbytek zemědělské půdy, monokulturizace zemědělství a sociálních dopadech. Smrtelný zásah dostala biopaliva ve stávající podobě na světové konferenci o klimatu loni v prosinci na Bali.
Uznávaný Mezinárodní svaz ochrany přírody IUCN tam představil výsledky ankety o důvěře v netradiční zdroje energie, kterou provedl ve stovce zemí mezi tisícovkou lidí, zabývajících se životním prostředím: vládními úředníky, představiteli průmyslu a aktivisty nevládních organizací.
Na žebříčku 18 alternativních zdrojů, schopných během 25 let zlepšit bilanci skleníkových emisí, skončila biopaliva na ostudném posledním místě: věří jim jen 21 procent lidí.
Ke zděšení většiny ekologů dvakrát větší důvěru (40 %) budí jaderná energie, vůbec nejúčinnější se jeví sluneční energie, ať už fotovoltaické články nebo přímé využití slunečních paprsků (74 %). Biopaliva však možná dostanou druhou šanci.
Druhá generace nastupuje
Časopis americké akademie věd PNAS v prvním letošním čísle zveřejnil studii o energetickém využití prosa Panicum virgatum. Údaje vycházejí z pětiletých výsledků deseti farem, které tuto plodinu, dorůstající až dvou metrů, pěstovaly na ploše tři až devět hektarů, a zahrnují veškeré vedlejší náklady včetně hnojiv, herbicidů, pohonných hmot i obstarání osiva.
Efektivita výroby etanolu z tohoto prosa činila 540 procent: "úroda" z jednoho hektaru byla v průměru 127 tisíc litrů etanolu. Podstata tak vysoké efektivity je v charakteru zvolené plodiny: zpracovává se celá, nezbývá žádný odpad. Navíc výroba a spalování etanolu z prosa ve srovnání s benzínem zatíží ovzduší pouze dvacetinou skleníkového oxidu uhličitého.
Proso tak lze označit za biopalivo druhé generace.
"Tohle je správná odpověď," říká o druhé generaci biopaliv britský specialista na průmyslové využití nepotravinářských plodin Jeremy Tomkinson. "Lignocelulóza je chytrý, technicky správný výraz pro energeticky využitelnou biomasu."
Místo pěstování nějaké plodiny jen proto, že má olejnatá či škrobnatá semena, která se použijí, a zbytek přijde nazmar, je třeba najít efektivnější cestu: zpracovat naprosto všechno. K tomu je ale zapotřebí objevit patřičné technologie.
Největší výrobci
Biodiesel Vyrábí se z řepky nebo sóji. Použitelný jako příměs nafty nebo jako samostatné palivo. Nevyžaduje úpravy motoru.
Bioetanol Vyrábí se z kukuřice nebo třtiny. Použitelný v běžných motorech, ale ke startu je třeba benzín. Vyžaduje úpravy motoru.
Graf
Výroba v roce 2006 v miliónech tun
Bioetanol 43
Biodiesel 5,4
1 tuna = 1186 litrů
Výroba bioetanolu (všech typů) v miliónech litrů v roce 2006
Ukrajina 269
EU 2984
Čína 3850
Rusko 647
Jižní Korea 61
Japonsko 114
Thajsko 352
Filipíny 83
Indonésie 170
Indie 1900
Pákistán 91
Saúdská Arábie 197
Austrálie 148
Zimbabwe 26
Svazijsko 19
Jižní Afrika 386
Brazílie 17 000
Keňa 19
Kuba 45
Kanada 579
USA 18 378
Mexiko 49
Guatemala 79
Ekvádor 45
Argentina 170
Nikaragua 30
Reuters, PRÁVO - ti
Zdroj: Silvarium
Datum uveřejnění: 31.1.08
Poslední změna: 31.1.2008
Počet shlédnutí: 273