Zprávy z tisku

Rozšiřování polí s ozimou řepkou po několika letech ustalo

Zemědělci loni na podzim poprvé po několika letech zaseli méně ozimé řepky než o rok dříve. Vyplývá to z výsledků šetření o plochách ozimů, které ČTK poskytlo ministerstvo zemědělství (MZe). Osevní plochy ozimých obilovin stagnují na srovnatelné úrovni s předchozím rokem. Výjimku představuje žito, jehož plochy se meziročně rozšířily takřka o 40 procent.

Zemědělci loni na podzim poprvé po několika letech zaseli méně ozimé řepky než o rok dříve. Vyplývá to z výsledků šetření o plochách ozimů, které ČTK poskytlo ministerstvo zemědělství (MZe). Osevní plochy ozimých obilovin stagnují na srovnatelné úrovni s předchozím rokem. Výjimku představuje žito, jehož plochy se meziročně rozšířily takřka o 40 procent.

"Podíl pšenice ozimé a řepky pravděpodobně dosáhl v loňském roce maxima," komentoval vývoj osevních ploch prezident Agrární komory Jan Veleba. Na zastavení rozšiřování řepkových polí se podle Veleby mohla projevit i změna státní politiky vůči biopalivům.

Celkově zemědělci oseli ozimou řepkou a řepicí 411.000 hektarů plochy, zatímco před rokem to bylo takřka 420.000 hektarů. Následně loni však část úrody poškozenou především holomrazy zaorali, k loňské sklizni bylo určeno 401.000 hektarů. Plochy řepky v posledních letech každoročně rostly zejména kvůli jejímu využití při výrobě biosložek přimíchávaných do pohonných hmot.

Celková plocha ozimých obilovin klesla o 0,2 procenta na 982.000 hektarů. Nejrozšířenější tuzemskou obilovinou zůstává pšenice ozimá. Přesto, že její plocha meziročně snížila o 1,6 procenta na 793.000 hektarů, představuje 80 procent všech ozimých obilovin. Zhruba o pět procent jsou menší osevní plochy ječmene, které dosahují 105.000 hektarů. Tritikale rolníci zaseli o desetinu více než o rok dříve.

Meziroční nárůst u žita dosahuje 38,5 procenta a pěstuje se na 40.000 hektarech. Veleba nárůst ploch vysvětluje velmi dobrými výkupními cenami této plodiny. Předseda Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů Jaromír Dřízal zprávu přivítal. "Před dvěma lety byl žita nedostatek a muselo se dovážet z Polska a pobaltských států," podotkl. Kvůli nedostatku žitné mouky a její vysoké ceně podle něj pekaři omezovali její podíl v chlebu. "To není dobrá věc," poznamenal s tím, že díky rozšíření žitných polí by mohla cena jít dolů a zdraví prospěšné žitné mouky by v pekárenských výrobcích opět mohlo přibýt.

Ze statistiky je patrný také pokračující pokles ploch víceletých pícnin. Ty byly loni zasety na 117.000 hektarech, což bylo o pět procent méně než na podzim 2011. To podle Veleby svědčí o trvajícím poklesu stavu hospodářských zvířat, která jsou pícninami krmena.

Loňská sklizeň obilovin včetně kukuřice na zrno meziročně klesla o pětinu na 6,56 milionu tun. Úroda řepky naopak klesla zhruba o osm procent na 1,127 milionu tun. Obilí se pěstovalo na 1,43 milionu hektarů, řepka na rekordních 401.000 ha.

Zdroj: zpráva ČTK

 

Datum uveřejnění: 24. ledna 2013
Poslední změna: 24. ledna 2013
Počet shlédnutí: 274