Rozkvetlá kořenová čistírna odpadních vod

Šedá voda je odpadní voda z domácnosti, konkrétně z umyvadel, dřezů, vany, sprchy, myčky a pračky (voda z toalety se nazývá černá). Pro ekologicky smýšlejícího zahrádkáře je to zlatý důl.

Stačí si uvědomit, že pitná, pečlivě filtrovaná a chemicky upravovaná voda z přírodního zdroje proteče přes úpravnu a kilometry potrubí naším kohoutkem, dotkne se letmo našich rukou, talířů nebo zeleniny kterou pod ní omýváme a s trochou mýdla odtéká do kanalizace. Je to šetrný způsob?

Příroda čištění vody vymyslela za nás. Bahenní rostliny a rozkládající mikrobi totiž mají schopnost při vzájemné spolupráci a ve vhodných podmínkách takovouto vodu velmi rychle a efektně vyčistit. Vhodné podmínky vytvoříme vybudováním jednoduché a mimochodem velmi hezké kořenové čistírny odpadních vod (KČOV), skrze kterou bude šedá voda procházet dříve, než ji použijeme na zalévání, nebo k plnění zahradního rybníčku. Kromě jezírkové fólie a několika plastových trubek je to čistě přírodní záležitost, která nepotřebuje žádné jiné zařízení ani elektrický proud. Kořenové čistírny odpadních vod se staví zhruba od roku 1990. První čistírny postavené podle parametrů používaných v ostatních zemích Evropy (např. 5m2 na 1 EO) se začaly u nás stavět až okolo roku 1992. V současnosti je v ČR okolo 160 větších kořenových čistíren, tedy čistíren pro obce, řekněme nad 100 EO. Nejvíce "kořenovek" se staví pro obce 300 - 500 obyvatel. Kořenových čistíren nad 1500 obyvatel je pouze několik. Další velké množství čistíren pracuje u rodinných domků, rodinných farem, pensionů atd. Často je také odborníky navrhována celá zahrada a kořenová čistírna se stává již od zahájení projektování součástí zahrady. V podstatě všechny kořenové čistírny v ČR jsou navrhovány jako čistírny s horizontálním průtokem a s mechanickým předčištěním. Některé čistírny mají ještě dočišťovací rybníčky za vlastními kořenovými filtry. Plocha vlastního filtru u navrhovaných čistíren velmi kolísá, od 2 do 10 m2 na jednoho obyvatele. Nejvíce je navrhována plocha okolo 5 m2. Tato plocha zaručuje dobré odbourávání nerozpuštěných a organických látek. Odstraňování fosforu a amoniakálního dusíku je nižší. Kořenové čistírny nejsou vhodné pro čištění koncentrovaných odpadních vod. Jednou z hlavních výhod KČOV je jejich schopnost účinně čistit i silně naředěné odpadní vody a odolnosttěchto čistíren proti kolísavému hydraulickému zatížení. Tato schopnost umožňuje jejich využití právě u objektů jako jsou pensiony, rodinné domky, chaty atd., kde dochází k nepravidelnému využívání těchto objektů.  

Jako názorný příklad funkční kořenové čistírny můžeme uvést zařízení v Kryštofově údolí. Čistírnu v Kryštofově Údolí si dali postavit majitelé kozí farmy. Čistí se zde splaškové vody ze dvou rodinných domků a obtížně likvidovatelné odpadní vody z mléčnice, tedy ze zpracovny mléka a mléčných produktů na této farmě. Čistírna má velikost 36 ekvivalentních obyvatel (to znamená, že likviduje znečištění, jaké by přicházelo od 36 lidí). Zatížení čistírny je silně sezónní - zatímco v létě majitelé chovají 80 koz a výroba mléka běží naplno, v zimě je koz jen pár a mléko se nevyrábí. Jak ukazují měření během více než ročního provozu, dokáže si čistírna velmi dobře poradit s tímto nárazovým znečištěním. Důkladné laboratorní analýzy pak dosvědčují, že "kořenovka" čistí stejně dobře v létě, kdy rostliny vytvářejí husté porosty, jako v zimě, kdy z vysoké sněhové pokrývky jen tu a tam čouhá stébélko rákosu. A jak tedy čistírna vlastně funguje? Odpadní vody nejprve vtékají do kanalizační šachty u domu a odtud do šachty s drticím kalovým čerpadlem, který tento typ kořenovky používá namísto běžnějšího septiku. Čerpadlo rozdrtí pevnou složku v odpadních vodách na třímilimetrové částečky, které se pak tlakovým potrubím vedou do samotného čisticího prostoru. První dvě čisticí pole, vyplněná štěrkem a osázená pouze rákosem, fungují jako předčišťovací prostor. Voda proteče dovnitř, kaly ulpí na povrchu a protože voda se pouští střídavě do každého z polí týden, mineralizuje kal díky periodickému týdennímu vysychání velmi rychle na humus. Ročně se ho vytvoří asi 1 cm. Po třiceti letech, což je doba životnosti jedné náplně předčišťovací nádrže, lze humus vyvézt jako hnojivo na pole. Pak se vede voda do vlastního čisticího prostoru. Tvoří ho filtr, vodotěsně oddělený fólií od okolí, vyplněný štěrkem a osázený různými druhy mokřadních rostlin. Zde se voda zdrží asi 14 dní a během té doby se velmi důkladně vyčistí díky biologickým čisticím procesům. Vyčištěná voda odtéká v případě Kryštofova údolí do blízkého potoka, ale dá se s ní např. i zalévat.

Výběr a vysázení rostlin je důležitou součástí přípravy nové kořenové čističky odpadních vod. Přinášíme Vám informace o nejčastěji používaných rostlinách v našich zeměpisných šířkách.

Rákos obecný (Phragmites Australis)

Jedná se o trávu dorůstající do výšky kolem čtyřech metrů. V jižnějších oblastech světa až šest metrů. Do země zakořeňuje mohutným a dlouhým oddénkem do hloubky 70 cm i hlouběji. Rákos se velice dobře rozmnožuje vegetativně a to pomocí již zmíněných oddénků. Lze ho samozřejmě množit i semeny, ale pro jeho dobrou vegetativní množivost se toto v praxi moc nepoužívá. Rákos je hodně tolerantní vůči výkyvům pH a velmi dobře snáší i vyšší hodnoty znečištění jak tzv. BSK5 tak dusíku. Kvete v srpnu až září.

Chrastice (lesknice) rákosovitá (Phalaris Arundinacea)

Jedná se též o vysokou rostlinu. Kořenový systém chrastice ale nedorůstá do takové hloubky jen 20 – 30 cm. Bazén, kde bude umístěna nemusí mít tedy takovou hloubku. Kořenový systém s oddénky je též mohutný. Dobře se množí vegetativně (výhony, oddénky) i semeny. Stejně jako rákos, i tato rostlina toleruje vyšší koncentraci znečištění a promrzání. Horší to je s tolerancí většího výkyvu pH. Ideální je rozmezí <font face=„Courier New“>6,1 – 7,5. </font>. Ideální je do nížin a pahorkatin.

Zblochan vodní (Glyceria Maxima)

Zblochan vodní – další z hojně rostoucích močálových, vysokých trav. V naších podmínkách mírného pásu může dorůst až tří metrů. Kořeny neprorůstají do takové hloubky jako například u rákosu. Zakořeňuje jen mělce. Podobně jako chrastice. Má dlouhé vegetační období. Kvete hlavně v létě, tedy od června do srpna. Květy tvoří krásnou, ozdobnou, bohatou latu. Ideálně vám poroste v nížinách a nízkých pahorkatinách. Snáší dobře zaplavení až do výšky padesát centimetrů.

Orobinec širokolistý (Typha latifolia)

Další ze statných rostlin vysokých až 4 m. Zakořeňuje mělce 30 – 40 cm. Má silné oddéky, velice rychle se množí. Jedná se o rostlinu, která snadno vytlačí jiné druhy. Je ideální pro čištění velmi kyselé vody s pH i kolem 2. Snese i pH 10. Jedná se o rostlinu tolerantní nejen k vysokým a nízkým hodnotám pH ale i k vysoké koncentraci znečištění. Má ráda půdu s velkým množstvím živin. Kvete v létě – červenec až srpen. Typycký hnědý „doutník“ orobinců je v této době u vodních ploch a bažin nepřehlédnutelný.

Kosatec žlutý (Iris Pseudacorus)

Jedna z krásných, pro KČOV často využívaných, bahenních, dekorativních rostlin. Kosatec žlutý je statnou rostlinu dorůstající až 120 cm. Její krásný velký žlutý květ můžeme obdivovat v květnu až červenci. Má ráda vodu a bahnitou půdu s větším množstvím živin (dusíku a fosforu), proto je vhodná jako dekorativní rostlina do kořenových čistíren. Potřebuje alespoň občasné zaplavení půdy vodou. Patří mezi jedovaté rostliny, přesto byl dříve hojně využíván v lidovém léčitelství.

Blatouch bahenní (Caltha palustris)

Blatouch bahenní – Další z pěkných dekorativních rostlin vhodných na okraj KČOV. Dorůstá většinou do výšky pouhých 40 cm. Může ale dorůst i více. Výška je značně proměnlivá. Kdybychom ji dali doprostřed mezi vysoké porosty, neměla by dostatek světla a nebyla by vidět. Kochat jejím výrazně žlutým květem se můžeme od května do června. Dekorativní jsou ale i její tmavě zelené na okraji jemně pilovité listy. Jde o jedovatou rostlin používanou i v lidovém léčitelství. Má ráda polostín. Snese i podnebí ve vyšších n.m.

Tužebník jilmový (Filipendula ulmaria)

Víceletá bíle kvetoucí dekorativní rostlina dorůstající 60 až 200 centimetrů. Kvete bílými po mandlích vonícími květy v květnu až červnu. Dekorativně působí i jeho pilovité listy. Vyžaduje vlhké jílovité až hlinité půdy. Možno ji použít i ve vyšších nadmořských výškách. Používá se i jako bylinka na léčení některých neduhů. Zajímavostí je, že právě z této rostliny se dříve získávala kyselina acetylsalicylová čili aspirin.

Do dočišťovacích rybníčků lze použít i například lekníny, na břehy třeba vrby nebo další stromy, které rostou na březích vodních ploch a vodotečí (řeky, potoky)

 

Tweet

Datum uveřejnění: 14.8.09
Poslední změna: 13.8.2009
Počet shlédnutí: 911