Zprávy z tisku
Rostlina tisíce a jedné moci
Konopí jím, v konopí spím, v konopí se oblékám, konopím zatápím. A můj Diesel taky jezdí na kanabis.
První motor Rudolfa Diesela poháněl rostlinný olej. Arašídový. Dnes je bionafta oceňována také proto, že může prodloužit životnost motorů, neboť má lepší mazací vlastnosti než nafta vyráběná z ropy. A hlavně je
to palivo obnovitelné, tedy ekologické, bezpečné při manipulaci i transportu, odbouratelné v přírodě stejně jako cukr, s toxicitou nižší než kuchyňská sůl a se zápalnou teplotou ke sto padesáti stupňům Celsia
(narozdíl od nebezpečných padesáti stupňů v případě nafty ropné). Na výrobu bionafty se konopí se svými olejnatými semeny hodí výborně. A podobně z něj lze vyrobit dřevěné uhlí či methanol.
Tepelný komfort snadno doplní konopné textilie. Vždyť i první džíny Leviho Strausse byly vyrobeny z konopí, než je později vytlačila levnější bavlna. Kalhoty musely vydržet zátěž kalifornských zlatokopů, kteří často celý den stáli po kolena ve vodě a právě jen konopné vlákno vydrželo delší dobu tolik vlhka a nerozpadlo se. Lze je utkat hrubé a drsné na batožiny a pytle, ale také jemné na košile nebo kapesníky. Až čtyřmetrová pružná vlákna mají až osminásobně vyšší pevnost v tahu oproti bavlně, a čtyřikrát ji předčí v trvanlivosti. Mají přirozený lesk, jsou teplejší, lépe vstřebávají a dobře se barví. Jsou proto vhodná pro výrobu ručníků, plen a oblečení pro kojence. Z konopných tkanin se vyrábí i obuv a různé průmyslové textilie.
Bydlet v konopí
Tuzemským populárním budovatelem konopného domu je v poslední době Petr Žáček. Staví ve vesnici blízko Litoměřic už několik let – vždycky z rostlin, které na políčku vypěstuje. Není to ale snadný úkol. Jedni sousedé jej udávají policii v obavách z drogového nebezpečí, druzí se plíží nocí lačni polního pichu, obojí mylně předpokládajíce omamné účinky výpěstků. Technické konopí však psychogenního THC obsahuje pouze pár desetin procenta, zatímco marihuana určená k „hulení“ má procent kolem patnácti. Petr Žáček však měl tu smůlu, že u něj kontrola naměřila v rostlinách o pět setin procenta překročený limit – namísto
povolených 0,3 procenta mělo jeho konopí 0,35 procent THC. Soud ho za to odsoudil na dva roky podmíněně.
Ale staví neúnavně, byť pomalu, dál. Velmi improvizovaně, bez zvláštních technologií, jen svazuje konopí do snopů. V České republice jde o velký experiment. V zemích západně od nás, s Francií v čele, už ovšem umějí z konopí vyrobit kdejaký stavební materiál: izolace, pevné lisované desky na nábytek, z nadrcené dřevité hmoty sypké směsi na omítky nebo tvárnice. Takové domy mají neobyčejnou schopnost pohlcovat páru i vodu, akumulovat teplo, zdivo navíc lépe dýchá.
Obecně jsou stavební materiály z konopí stejně pevné jako beton, ale sedmkrát lehčí. Konopné lýko je v kombinaci s pryskyřičnými pojidly výjimečně pevné, vyrábí se z něj řada průmyslových materiálů o velké hustotě (třebas karoserie u dopravních prostředků). Konopí je vynikající alternativou dřeva pro stavební
materiály (od stavebního řeziva po překližku a dřevotřísku).
Esenciální pochutnání
Semena konopí mají podobně univerzální použití jako sojové boby a obsahují aminokyseliny a esenciální mastné kyseliny (linolová a linolenová) v množství porovnatelném se sójou, ba dokonce ještě v poměru příznivějším pro lidský organismus. Tyto kyseliny zlepšují metabolické funkce, podporují proces spalování tuků, „čistí“ krevní oběh od toxických látek a podporují tvorbu protilátek v imunitním systému. Není proto překvapivé, že prakticky všichni producenti konopných potravin spolu s mnoha odborníky na výživu tvrdí, že žádná jiná rostlina nemůže soutěžit s nutriční hodnotou konopných semen.
Jedna hrst konopných semen kryje potřebu proteinů a mastných kyselin dospělého člověka na jeden den. Z konopných semen se dnes vyrábí množství potravin jako například mouka, pečivo, pomazánky, müsli tyčinky, těstoviny, ingredience do salátů, stejně jako jedlý olej a margarín. A i zvířatům semena chutnají – například jako ptačí zob. Jako plnohodnotnou potravinu přijala konopí konečně před deseti lety i
Evropská unie.
Z listů a květů konopí lze připravovat nápoje a jídla na stovky způsobů. Při výrobě piva se konopný květ používal v Evropě zcela běžně až do roku 1512, kdy tuto praxi zakázal pravděpodobně historicky první protidrogový zákon – německý Zákon o čistotě piva.
Univerzální léčivka
Konopný olej se používá i při výrobě kosmetiky. Už v antickém Římě doporučovali lékaři při onemocnění kůže, vyrážkách nebo oparech mastičky z konopného oleje. Má stejně příznivé účinky na kůži a vlasy jako oleje z avokáda, mandlí nebo jojoby. Má na kůži regenerační, zvlhčovací, uklidňující a protizánětlivé účinky.
Díky výrazným antibakteriálním účinkům má velmi široké využití, počínaje hojivými mastmi, přes příznivý účinek při arterioskleróze, až po léčbu astmatu a dalších bronchiálních onemocnění. Dále konopí zmírňuje epilepsii, pomáhá pacientům s roztroušenou sklerózou i Parkinsonovou nemocí. I nespavosti, migrénám a stresu lze s marihuanou vzdorovat – intoxikace navozuje relaxaci a snižuje krevní tlak. Jako bonus dodejme, že tento bylinný lék prakticky nemá vedlejší účinky, zvláště porovnáme-li jej s klasickými léky, jichž se při léčbě jmenovaných nemocí používá.
Dlouhý by byl také výčet kultur, v jejichž medicíně hrálo konopí významnou roli. Nevyhne se Číně ani Tibetu, arabskému ani antickému lékařství, svaté Hildegardě ani ruskému lidovému léčitelství, faraonům ani
ayurvédě. I u nás se ikona marihuanového listu množí, asi se jí ani my nevyhneme. Zbývá ještě naočkovat lékařům myšlenku, že i hole Asklépiova je dost možná původně stonkem konopným.
Autorka: Lenka Sedláková
Zdroj: Literarky.cz
Datum uveřejnění: 9.10.06
Poslední změna: 2.8.2007
Počet shlédnutí: 15
Rostlina tisíce a jedné moci
Konopí jím, v konopí spím, v konopí se oblékám, konopím zatápím. A můj Diesel taky jezdí na kanabis.
První motor Rudolfa Diesela poháněl rostlinný olej. Arašídový. Dnes je bionafta oceňována také proto, že může prodloužit životnost motorů, neboť má lepší mazací vlastnosti než nafta vyráběná z ropy. A hlavně je
to palivo obnovitelné, tedy ekologické, bezpečné při manipulaci i transportu, odbouratelné v přírodě stejně jako cukr, s toxicitou nižší než kuchyňská sůl a se zápalnou teplotou ke sto padesáti stupňům Celsia
(narozdíl od nebezpečných padesáti stupňů v případě nafty ropné). Na výrobu bionafty se konopí se svými olejnatými semeny hodí výborně. A podobně z něj lze vyrobit dřevěné uhlí či methanol.
Tepelný komfort snadno doplní konopné textilie. Vždyť i první džíny Leviho Strausse byly vyrobeny z konopí, než je později vytlačila levnější bavlna. Kalhoty musely vydržet zátěž kalifornských zlatokopů, kteří často celý den stáli po kolena ve vodě a právě jen konopné vlákno vydrželo delší dobu tolik vlhka a nerozpadlo se. Lze je utkat hrubé a drsné na batožiny a pytle, ale také jemné na košile nebo kapesníky. Až čtyřmetrová pružná vlákna mají až osminásobně vyšší pevnost v tahu oproti bavlně, a čtyřikrát ji předčí v trvanlivosti. Mají přirozený lesk, jsou teplejší, lépe vstřebávají a dobře se barví. Jsou proto vhodná pro výrobu ručníků, plen a oblečení pro kojence. Z konopných tkanin se vyrábí i obuv a různé průmyslové textilie.
Bydlet v konopí
Tuzemským populárním budovatelem konopného domu je v poslední době Petr Žáček. Staví ve vesnici blízko Litoměřic už několik let – vždycky z rostlin, které na políčku vypěstuje. Není to ale snadný úkol. Jedni sousedé jej udávají policii v obavách z drogového nebezpečí, druzí se plíží nocí lačni polního pichu, obojí mylně předpokládajíce omamné účinky výpěstků. Technické konopí však psychogenního THC obsahuje pouze pár desetin procenta, zatímco marihuana určená k „hulení“ má procent kolem patnácti. Petr Žáček však měl tu smůlu, že u něj kontrola naměřila v rostlinách o pět setin procenta překročený limit – namísto
povolených 0,3 procenta mělo jeho konopí 0,35 procent THC. Soud ho za to odsoudil na dva roky podmíněně.
Ale staví neúnavně, byť pomalu, dál. Velmi improvizovaně, bez zvláštních technologií, jen svazuje konopí do snopů. V České republice jde o velký experiment. V zemích západně od nás, s Francií v čele, už ovšem umějí z konopí vyrobit kdejaký stavební materiál: izolace, pevné lisované desky na nábytek, z nadrcené dřevité hmoty sypké směsi na omítky nebo tvárnice. Takové domy mají neobyčejnou schopnost pohlcovat páru i vodu, akumulovat teplo, zdivo navíc lépe dýchá.
Obecně jsou stavební materiály z konopí stejně pevné jako beton, ale sedmkrát lehčí. Konopné lýko je v kombinaci s pryskyřičnými pojidly výjimečně pevné, vyrábí se z něj řada průmyslových materiálů o velké hustotě (třebas karoserie u dopravních prostředků). Konopí je vynikající alternativou dřeva pro stavební
materiály (od stavebního řeziva po překližku a dřevotřísku).
Esenciální pochutnání
Semena konopí mají podobně univerzální použití jako sojové boby a obsahují aminokyseliny a esenciální mastné kyseliny (linolová a linolenová) v množství porovnatelném se sójou, ba dokonce ještě v poměru příznivějším pro lidský organismus. Tyto kyseliny zlepšují metabolické funkce, podporují proces spalování tuků, „čistí“ krevní oběh od toxických látek a podporují tvorbu protilátek v imunitním systému. Není proto překvapivé, že prakticky všichni producenti konopných potravin spolu s mnoha odborníky na výživu tvrdí, že žádná jiná rostlina nemůže soutěžit s nutriční hodnotou konopných semen.
Jedna hrst konopných semen kryje potřebu proteinů a mastných kyselin dospělého člověka na jeden den. Z konopných semen se dnes vyrábí množství potravin jako například mouka, pečivo, pomazánky, müsli tyčinky, těstoviny, ingredience do salátů, stejně jako jedlý olej a margarín. A i zvířatům semena chutnají – například jako ptačí zob. Jako plnohodnotnou potravinu přijala konopí konečně před deseti lety i
Evropská unie.
Z listů a květů konopí lze připravovat nápoje a jídla na stovky způsobů. Při výrobě piva se konopný květ používal v Evropě zcela běžně až do roku 1512, kdy tuto praxi zakázal pravděpodobně historicky první protidrogový zákon – německý Zákon o čistotě piva.
Univerzální léčivka
Konopný olej se používá i při výrobě kosmetiky. Už v antickém Římě doporučovali lékaři při onemocnění kůže, vyrážkách nebo oparech mastičky z konopného oleje. Má stejně příznivé účinky na kůži a vlasy jako oleje z avokáda, mandlí nebo jojoby. Má na kůži regenerační, zvlhčovací, uklidňující a protizánětlivé účinky.
Díky výrazným antibakteriálním účinkům má velmi široké využití, počínaje hojivými mastmi, přes příznivý účinek při arterioskleróze, až po léčbu astmatu a dalších bronchiálních onemocnění. Dále konopí zmírňuje epilepsii, pomáhá pacientům s roztroušenou sklerózou i Parkinsonovou nemocí. I nespavosti, migrénám a stresu lze s marihuanou vzdorovat – intoxikace navozuje relaxaci a snižuje krevní tlak. Jako bonus dodejme, že tento bylinný lék prakticky nemá vedlejší účinky, zvláště porovnáme-li jej s klasickými léky, jichž se při léčbě jmenovaných nemocí používá.
Dlouhý by byl také výčet kultur, v jejichž medicíně hrálo konopí významnou roli. Nevyhne se Číně ani Tibetu, arabskému ani antickému lékařství, svaté Hildegardě ani ruskému lidovému léčitelství, faraonům ani
ayurvédě. I u nás se ikona marihuanového listu množí, asi se jí ani my nevyhneme. Zbývá ještě naočkovat lékařům myšlenku, že i hole Asklépiova je dost možná původně stonkem konopným.
Autorka: Lenka Sedláková
Zdroj: Literarky.cz
Datum uveřejnění: 9.10.06
Poslední změna: 2.8.2007
Počet shlédnutí: 15