Zprávy z tisku
Rok a půl se strukturálními fondy - čerpáme dost rychle?
Za více než rok a půl, kdy bylo možno v Česku žádat o podporu ze strukturálních fondů, není naše vysvědčení zatím příliš pozitivní. Jak ukazuje analýza, reálně bylo vyčerpáno pouze 5,52 % prostředků, které byly v ČR na období 2004-2005 alokovány. S ohledem na dynamický trend nastartovaný ke konci roku 2005 lze však předpokládat obrat k lepšímu, takže nebude hrozit vracení prostředků do Bruselu.
ERDF - Evropský fond regionálního rozvoje
ESF- Evropský sociální fond
EAGGF - Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond (část orientační)
FIFG - Finanční nástroj pro usměrňování rybolovu
Čerpání strukturálních fondů (SF) Evropské unie v České republice je vhodné sledovat na úrovni celého Rámce podpory Společenství, což zahrnuje všech pět operačních programů (OP) i oba jednotné programové dokumenty (JPD).
Z hlediska reálného čerpání je hlavním ukazatelem objem skutečně vyčerpaných prostředků, nicméně důležitými položkami jsou i výdaje uskutečněné konečnými příjemci podpory. Z pohledu administrativního pokroku je přitom překvapivý zejména nesoulad mezi objemem prostředků připadajících na již schválené projekty a akce, který už převýšil alokaci na období 2004-2005, a objemem prostředků krytých smlouvou, který tvoří pouze 56 % ze schválených prostředků (graf 1).
KTERÝ FOND JE PREMIANTEM?
Čeští žadatelé mohou čerpat na své projekty ze čtyř fondů. Největší podíl má Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF), jehož alokace na období 2004-2005 činí 17,6 mld. Kč, přičemž u ostatních tří představuje celková alokace 10,5 mld.
Z hlediska objemu vyčerpaných prostředků je na prvním místě ERDF, který díky schvalování projektů i v rámci alokace na rok 2006 vykazuje více než 100% podíl schválených prostředků. Z tohoto fondu čerpá OP Průmysl a podnikání (OPPP), Společný regionální operační program (SROP) a OP Infrastruktura. Největší pokrok v čerpání vykazuje EAGGF, a to díky velkému množství projektů realizovaných a také dokončených v rámci OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství - OPRVMZ (tab. 1, graf 2).
JAK JSOU NA TOM OP A JPD?
Stejně jako u fondů je poměrně výrazný rozdíl také mezi jednotlivými OP i JPD. Celkově významný pokrok u objemu i podílu prostředků připadajících na schválené projekty a akce (o 3 % více než alokace) byl dosažen pouze díky tomu, že u OP Infrastruktura byly výzvy v podstatě ukončeny už v roce 2005 a u SROP probíhá schvalování projektů, které budou financovány již i z alokace 2006.
Analýza ukázala, že největšího pokroku bylo dosaženo u OPPP a OPRVMZ, a to díky množství menších projektů. Naopak u JPD2 a JPD3 je čerpání v podstatě minimální, až by se dalo říci na úrovni statistické chyby (tab. 2).
DŮVODY ROZDÍLŮ V ČERPÁNÍ
Pokud se zamyslíme nad důvody odlišné úrovně čerpání v jednotlivých programech, jako nejvýznamnější lze identifikovat tyto:
- u OPPP, který vykazuje nejvyšší stupeň čerpání, je tohoto úspěchu dosaženo díky průběžnému vyhodnocování projektů v rámci kontinuálních i omezených výzev a také díky proplácení spíše menších projektů,
á u OPRVMZ je 11procentní čerpání dáno zejména velkým množstvím menších, jednoduše administrovatelných projektů,
á velmi nízký stupeň čerpání, který je zřejmý jak u JPD2, tak i JPD3 (u obou je výrazně nižší než 1 % ), je dán jak pomalou administrací, tak i nízkým zájmem žadatelů o některá opatření obou JPD,
á nízký stupeň čerpání SROP a OPRLZ má odlišné hlavní příčiny - u OPRLZ je důvodem zejména zpoždění výzev, u SROPu vysoká průměrná délka realizace projektů.
Pomyslný žebříček TOP 10 opatření, která jsou v čerpání nejúspěšnější všech OP i JPD v Česku, zahrnuje zejména opatření OPPP a OPRVMZ. Dosti významný je ale i podíl opatření technické pomoci (tab. 3). Dotační titul, ve kterých ke konci roku 2005 ještě vůbec neproběhlo čerpání, ukazuje tab. 4.
AKTIVITY REGIONŮ SE LIŠÍ
Různorodý je i zájem o podporu ze SROP, který se v jednotlivých krajích značně liší. Ne vždy přitom platí, že v krajích s největším zájmem žadatelů (Moravskoslezsko a Severozápad) vykazují současně také nejvyšší podíl projektů a akcí, které jsou buď již ve stadiu schválení, uzavřené smlouvy, nebo již byly dokončeny (tab. 5) .
Poměrně významné rozdíly jsou způsobeny jak tím, že v krajích s velkým objemem požadavků je velká část žádostí dosud nerozhodnutých, popřípadě se zde vyskytuje i významnější podíl vyřazených žádostí. Tuto skutečnost potvrzuje i kartogram zachycující strukturu finančních objemů dotace v jednotlivých krajích ve všech významných fázích administrace, kterými projekty a akce procházejí (jak názorně ukazuje kartogram).
Nejvyšší pomyslnou úspěšnost tak zatím vykazuje Karlovarský kraj, nejnižší kraj Liberecký. U mnoha krajů - zejména jde o Ústecký, Středočeský, Olomoucký, Plzeňský a Moravskoslezský - je však zatím řada nerozhodnutých žádostí, na které připadá dosti významný objem dotace.
NA ČÍ STRANĚ HŘIŠTĚ JE MÍČ?
Kromě důvodů, které ovlivňují tempo čerpání v jednotlivých OP a JPD a závisí na jejich specifických charakteristikách, je třeba zamyslet se i nad obecnějšími příčinami opožďujícího se čerpání prostředků ze SF v Česku.
Jednou z nich je fakt, že v případě OP s velkým podílem víceetapových investičních projektů (OPPP, OP Infrastruktura i SROP) je stále určité zpoždění v administraci žádostí, zejména při uzavírání smluv, a tak se posunuje i následná realizace projektů a s ní logicky i jejich proplacení. Zpožďování může významným způsobem ovlivnit také délka trvání velkých projektů, z nichž mnohé jsou i víceleté - např. v programu SROP představuje průměrná délka infrastrukturních projektů 18,4 měsíce. Oprávněně lze předpokládat i další důvod, totiž že velká část schválených projektů a akcí je směřována na období 2006 a dále. Proces schvalování žádostí a uzavírání smluv se však opět zlepšil, a to zejména z pohledu objemu nasmlouvaných prostředků.
Ovšem velký prostor pro pokrok v čerpání je i na straně úspěšných žadatelů - stává se, že úspěšný žadatel změní délku trvání projektu (vesměs ve smyslu jeho prodloužení či celkového posunu termínu realizace), popřípadě svou žádost stáhne či projekt nedokončí.
Lze tedy jen doufat, že se společnými silami obou stran procesu podaří překonat všechny obtíže v čerpání SF a ČR nebude muset vracet "do Bruselu" ani jedno nevyužité euro.
Lze tedy jen doufat, že se společnými silami obou stran procesu podaří překonat všechny obtíže v čerpání SF a ČR nebude muset vracet "do Bruselu" ani jedno nevyužité euro.
tabulka 1
Charakteristika jednotlivých strukturálních fondů a pokrok v jejich čerpání
Alokace 04+05 Schválené prostředky Vyčerpané prostředky Poměr schválených Poměr vyčerpaných prostředků k alokaci prostředků k alokaci prostředků k alokaci
ERDF 17 633,56 21 087,55 1 126,05 119,59 % 6,39 %
ESF 7 525,55 5 397,41 87,57 71,72 % 1,16 %
EAGGF 2 872,20 2 505,07 333,89 87,22 % 11,63 %
FIFG 125,00 29,24 6,12 23,39 % 4,90 %
Celkem 28 156,31 29 019,27 1 553,64 103,06 % 5,52 %
tabulka 2
Pokrok v čerpání u jednotlivých OP a JPD v mil. Kč (k 31. 12. 2005)
OP/JPD Alokace 2004+2005 Schválené Vyčerpané % schválených prostředků % vyčerpaných prostředků projekty prostředky k alokaci 04+05 k alokaci 04+05
SROP 8 182,30 11 415,99 93,70 139,52 % 1,15 %
OPRLZ 5 494,45 3 852,11 85,71 70,11% 1,56 %
OPPP 4 436,41 3 455,15 843,88 77,88% 19,02 %
OPI 4 437,15 5 894,06 187,31 132,83% 4,22 %
OPRVMZ 2 997,20 2 534,31 340,02 84,56% 11,34 %
JPD2 1 428,90 935,26 1,17 65,45% 0,08 %
JPD3 1 179,90 932,39 1,86 79,02% 0,16 %
Celkem 28 156,31 29 019,27 1 553,64 103,06% 5,52 %
Zdroj: Průběh čerpání strukturálních fondů ( ), MMR
tabulka 3
TOP 10 opatření s největším stupněm čerpání mezi OP i JPD v mil. Kč (k 31. 12. 2005)
OP/JPD (Pod)opatření Alokace Vyčerpáno Stupeň 04+05 čerpání (%)
OPPP 2.1 Kredit 351,0 488,5 139,16
OPPP 2.1 Start 202,5 125,4 61,94
OPPP 2.1 Rozvoj 496,2 190,7 38,43
OPRVMZ 1.1 Investice do zemědělského majetku/zemědělských podniků 1 351,3 270,5 20,02
OPRVMZ 1.2 Zlepšení zpracování zemědělských výrobků a jejich marketing 172,6 30,2 17,51
OPPP 3.2 Ostatní TP 88,7 11,2 12,58
SROP 5.2 Technická pomoc pro CSF 91,6 9,3 10,17
JPD2 3.2 Technická pomoc II - Výdaje na technickou podporu 11,3 1,1 9,65
OPRVMZ 1.3 Lesní hospodářství 156,2 12,9 8,28
Zdroj: Průběh čerpání strukturálních fondů ( ), MMR
tabulka 4
Počet opatření OP a JPD s nulovým čerpáním SF (k 31. 12. 2005)
Program/JPD Počet opatření
OP Infrastruktura 8
JPD pro Prahu - Cíl 3 8
OPPP 6
JPD pro Prahu - Cíl 2 6
SROP 4
OPRVMZ 3
OPRLZ 2
Celkem 37
Zdroj: Průběh čerpání strukturálních fondů ( ), MMR
tabulka 5
Finanční objemy dotace EU v programu SROP v jednotlivých fázích realizace k 31. 12. 2005 (dle krajů , v mil. Kč)
Kraj Předložené Schválené Nasmlouvané V realizaci Dokončené
Středočeský kraj 1 989,2 690,2 89,4 4,0
Jihočeský kraj 1 775,6 407,9 78,2 173,9 12,8
Plzeňský kraj 1 383,9 425,5 0,0 110,3
Ústecký kraj 2 592,3 502,4 119,6 249,5 68,3
Karlovarský kraj 1 131,4 272,8 54,6 360,9 7,9
Liberecký kraj 1 042,0 284,2 60,2 18,5 1,8
Královéhradecký kraj 796,2 306,2 34,7 79,4 2,4
Pardubický kraj 1 037,3 376,2 57,4 63,9
Jihomoravský kraj 1 746,9 433,4 360,7 10,2 0,3
Vysočina 1 235,4 434,1 67,6 5,4
Olomoucký kraj 1 823,6 509,0 78,2 156,6 3,3
Zlínský kraj 1 556,6 706,8 32,2 140,0
Moravskoslezský kraj 3 593,7 1 496,2 37,7 252,5 3,3
Celkem 21 704,2 6 844,9 981,2 1 710,5 104,1
Zdroj: MMR
Martin Krištof
Masarykova univerzita v Brně Ekonomicko-správní fakulta
Rostislav Mazal
Ministerstvo pro místní rozvoj
Zdroj: Dotační věstník
Datum: 13.03.2006
Datum uveřejnění: 13.3.06
Poslední změna: 13.3.2006
Počet shlédnutí: 222
Rok a půl se strukturálními fondy - čerpáme dost rychle?
Za více než rok a půl, kdy bylo možno v Česku žádat o podporu ze strukturálních fondů, není naše vysvědčení zatím příliš pozitivní. Jak ukazuje analýza, reálně bylo vyčerpáno pouze 5,52 % prostředků, které byly v ČR na období 2004-2005 alokovány. S ohledem na dynamický trend nastartovaný ke konci roku 2005 lze však předpokládat obrat k lepšímu, takže nebude hrozit vracení prostředků do Bruselu.
ERDF - Evropský fond regionálního rozvoje
ESF- Evropský sociální fond
EAGGF - Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond (část orientační)
FIFG - Finanční nástroj pro usměrňování rybolovu
Čerpání strukturálních fondů (SF) Evropské unie v České republice je vhodné sledovat na úrovni celého Rámce podpory Společenství, což zahrnuje všech pět operačních programů (OP) i oba jednotné programové dokumenty (JPD).
Z hlediska reálného čerpání je hlavním ukazatelem objem skutečně vyčerpaných prostředků, nicméně důležitými položkami jsou i výdaje uskutečněné konečnými příjemci podpory. Z pohledu administrativního pokroku je přitom překvapivý zejména nesoulad mezi objemem prostředků připadajících na již schválené projekty a akce, který už převýšil alokaci na období 2004-2005, a objemem prostředků krytých smlouvou, který tvoří pouze 56 % ze schválených prostředků (graf 1).
KTERÝ FOND JE PREMIANTEM?
Čeští žadatelé mohou čerpat na své projekty ze čtyř fondů. Největší podíl má Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF), jehož alokace na období 2004-2005 činí 17,6 mld. Kč, přičemž u ostatních tří představuje celková alokace 10,5 mld.
Z hlediska objemu vyčerpaných prostředků je na prvním místě ERDF, který díky schvalování projektů i v rámci alokace na rok 2006 vykazuje více než 100% podíl schválených prostředků. Z tohoto fondu čerpá OP Průmysl a podnikání (OPPP), Společný regionální operační program (SROP) a OP Infrastruktura. Největší pokrok v čerpání vykazuje EAGGF, a to díky velkému množství projektů realizovaných a také dokončených v rámci OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství - OPRVMZ (tab. 1, graf 2).
JAK JSOU NA TOM OP A JPD?
Stejně jako u fondů je poměrně výrazný rozdíl také mezi jednotlivými OP i JPD. Celkově významný pokrok u objemu i podílu prostředků připadajících na schválené projekty a akce (o 3 % více než alokace) byl dosažen pouze díky tomu, že u OP Infrastruktura byly výzvy v podstatě ukončeny už v roce 2005 a u SROP probíhá schvalování projektů, které budou financovány již i z alokace 2006.
Analýza ukázala, že největšího pokroku bylo dosaženo u OPPP a OPRVMZ, a to díky množství menších projektů. Naopak u JPD2 a JPD3 je čerpání v podstatě minimální, až by se dalo říci na úrovni statistické chyby (tab. 2).
DŮVODY ROZDÍLŮ V ČERPÁNÍ
Pokud se zamyslíme nad důvody odlišné úrovně čerpání v jednotlivých programech, jako nejvýznamnější lze identifikovat tyto:
- u OPPP, který vykazuje nejvyšší stupeň čerpání, je tohoto úspěchu dosaženo díky průběžnému vyhodnocování projektů v rámci kontinuálních i omezených výzev a také díky proplácení spíše menších projektů,
á u OPRVMZ je 11procentní čerpání dáno zejména velkým množstvím menších, jednoduše administrovatelných projektů,
á velmi nízký stupeň čerpání, který je zřejmý jak u JPD2, tak i JPD3 (u obou je výrazně nižší než 1 % ), je dán jak pomalou administrací, tak i nízkým zájmem žadatelů o některá opatření obou JPD,
á nízký stupeň čerpání SROP a OPRLZ má odlišné hlavní příčiny - u OPRLZ je důvodem zejména zpoždění výzev, u SROPu vysoká průměrná délka realizace projektů.
Pomyslný žebříček TOP 10 opatření, která jsou v čerpání nejúspěšnější všech OP i JPD v Česku, zahrnuje zejména opatření OPPP a OPRVMZ. Dosti významný je ale i podíl opatření technické pomoci (tab. 3). Dotační titul, ve kterých ke konci roku 2005 ještě vůbec neproběhlo čerpání, ukazuje tab. 4.
AKTIVITY REGIONŮ SE LIŠÍ
Různorodý je i zájem o podporu ze SROP, který se v jednotlivých krajích značně liší. Ne vždy přitom platí, že v krajích s největším zájmem žadatelů (Moravskoslezsko a Severozápad) vykazují současně také nejvyšší podíl projektů a akcí, které jsou buď již ve stadiu schválení, uzavřené smlouvy, nebo již byly dokončeny (tab. 5) .
Poměrně významné rozdíly jsou způsobeny jak tím, že v krajích s velkým objemem požadavků je velká část žádostí dosud nerozhodnutých, popřípadě se zde vyskytuje i významnější podíl vyřazených žádostí. Tuto skutečnost potvrzuje i kartogram zachycující strukturu finančních objemů dotace v jednotlivých krajích ve všech významných fázích administrace, kterými projekty a akce procházejí (jak názorně ukazuje kartogram).
Nejvyšší pomyslnou úspěšnost tak zatím vykazuje Karlovarský kraj, nejnižší kraj Liberecký. U mnoha krajů - zejména jde o Ústecký, Středočeský, Olomoucký, Plzeňský a Moravskoslezský - je však zatím řada nerozhodnutých žádostí, na které připadá dosti významný objem dotace.
NA ČÍ STRANĚ HŘIŠTĚ JE MÍČ?
Kromě důvodů, které ovlivňují tempo čerpání v jednotlivých OP a JPD a závisí na jejich specifických charakteristikách, je třeba zamyslet se i nad obecnějšími příčinami opožďujícího se čerpání prostředků ze SF v Česku.
Jednou z nich je fakt, že v případě OP s velkým podílem víceetapových investičních projektů (OPPP, OP Infrastruktura i SROP) je stále určité zpoždění v administraci žádostí, zejména při uzavírání smluv, a tak se posunuje i následná realizace projektů a s ní logicky i jejich proplacení. Zpožďování může významným způsobem ovlivnit také délka trvání velkých projektů, z nichž mnohé jsou i víceleté - např. v programu SROP představuje průměrná délka infrastrukturních projektů 18,4 měsíce. Oprávněně lze předpokládat i další důvod, totiž že velká část schválených projektů a akcí je směřována na období 2006 a dále. Proces schvalování žádostí a uzavírání smluv se však opět zlepšil, a to zejména z pohledu objemu nasmlouvaných prostředků.
Ovšem velký prostor pro pokrok v čerpání je i na straně úspěšných žadatelů - stává se, že úspěšný žadatel změní délku trvání projektu (vesměs ve smyslu jeho prodloužení či celkového posunu termínu realizace), popřípadě svou žádost stáhne či projekt nedokončí.
Lze tedy jen doufat, že se společnými silami obou stran procesu podaří překonat všechny obtíže v čerpání SF a ČR nebude muset vracet "do Bruselu" ani jedno nevyužité euro.
Lze tedy jen doufat, že se společnými silami obou stran procesu podaří překonat všechny obtíže v čerpání SF a ČR nebude muset vracet "do Bruselu" ani jedno nevyužité euro.
tabulka 1
Charakteristika jednotlivých strukturálních fondů a pokrok v jejich čerpání
Alokace 04+05 Schválené prostředky Vyčerpané prostředky Poměr schválených Poměr vyčerpaných prostředků k alokaci prostředků k alokaci prostředků k alokaci
ERDF 17 633,56 21 087,55 1 126,05 119,59 % 6,39 %
ESF 7 525,55 5 397,41 87,57 71,72 % 1,16 %
EAGGF 2 872,20 2 505,07 333,89 87,22 % 11,63 %
FIFG 125,00 29,24 6,12 23,39 % 4,90 %
Celkem 28 156,31 29 019,27 1 553,64 103,06 % 5,52 %
tabulka 2
Pokrok v čerpání u jednotlivých OP a JPD v mil. Kč (k 31. 12. 2005)
OP/JPD Alokace 2004+2005 Schválené Vyčerpané % schválených prostředků % vyčerpaných prostředků projekty prostředky k alokaci 04+05 k alokaci 04+05
SROP 8 182,30 11 415,99 93,70 139,52 % 1,15 %
OPRLZ 5 494,45 3 852,11 85,71 70,11% 1,56 %
OPPP 4 436,41 3 455,15 843,88 77,88% 19,02 %
OPI 4 437,15 5 894,06 187,31 132,83% 4,22 %
OPRVMZ 2 997,20 2 534,31 340,02 84,56% 11,34 %
JPD2 1 428,90 935,26 1,17 65,45% 0,08 %
JPD3 1 179,90 932,39 1,86 79,02% 0,16 %
Celkem 28 156,31 29 019,27 1 553,64 103,06% 5,52 %
Zdroj: Průběh čerpání strukturálních fondů ( ), MMR
tabulka 3
TOP 10 opatření s největším stupněm čerpání mezi OP i JPD v mil. Kč (k 31. 12. 2005)
OP/JPD (Pod)opatření Alokace Vyčerpáno Stupeň 04+05 čerpání (%)
OPPP 2.1 Kredit 351,0 488,5 139,16
OPPP 2.1 Start 202,5 125,4 61,94
OPPP 2.1 Rozvoj 496,2 190,7 38,43
OPRVMZ 1.1 Investice do zemědělského majetku/zemědělských podniků 1 351,3 270,5 20,02
OPRVMZ 1.2 Zlepšení zpracování zemědělských výrobků a jejich marketing 172,6 30,2 17,51
OPPP 3.2 Ostatní TP 88,7 11,2 12,58
SROP 5.2 Technická pomoc pro CSF 91,6 9,3 10,17
JPD2 3.2 Technická pomoc II - Výdaje na technickou podporu 11,3 1,1 9,65
OPRVMZ 1.3 Lesní hospodářství 156,2 12,9 8,28
Zdroj: Průběh čerpání strukturálních fondů ( ), MMR
tabulka 4
Počet opatření OP a JPD s nulovým čerpáním SF (k 31. 12. 2005)
Program/JPD Počet opatření
OP Infrastruktura 8
JPD pro Prahu - Cíl 3 8
OPPP 6
JPD pro Prahu - Cíl 2 6
SROP 4
OPRVMZ 3
OPRLZ 2
Celkem 37
Zdroj: Průběh čerpání strukturálních fondů ( ), MMR
tabulka 5
Finanční objemy dotace EU v programu SROP v jednotlivých fázích realizace k 31. 12. 2005 (dle krajů , v mil. Kč)
Kraj Předložené Schválené Nasmlouvané V realizaci Dokončené
Středočeský kraj 1 989,2 690,2 89,4 4,0
Jihočeský kraj 1 775,6 407,9 78,2 173,9 12,8
Plzeňský kraj 1 383,9 425,5 0,0 110,3
Ústecký kraj 2 592,3 502,4 119,6 249,5 68,3
Karlovarský kraj 1 131,4 272,8 54,6 360,9 7,9
Liberecký kraj 1 042,0 284,2 60,2 18,5 1,8
Královéhradecký kraj 796,2 306,2 34,7 79,4 2,4
Pardubický kraj 1 037,3 376,2 57,4 63,9
Jihomoravský kraj 1 746,9 433,4 360,7 10,2 0,3
Vysočina 1 235,4 434,1 67,6 5,4
Olomoucký kraj 1 823,6 509,0 78,2 156,6 3,3
Zlínský kraj 1 556,6 706,8 32,2 140,0
Moravskoslezský kraj 3 593,7 1 496,2 37,7 252,5 3,3
Celkem 21 704,2 6 844,9 981,2 1 710,5 104,1
Zdroj: MMR
Martin Krištof
Masarykova univerzita v Brně Ekonomicko-správní fakulta
Rostislav Mazal
Ministerstvo pro místní rozvoj
Zdroj: Dotační věstník
Datum: 13.03.2006
Datum uveřejnění: 13.3.06
Poslední změna: 13.3.2006
Počet shlédnutí: 222