Zprávy z tisku
Revitalizace lesů není pro LČR novinkou
Zdravotní stav našich lesů lze s úspěchem přirovnat ke zdravotnímu stavu naší populace. Každý máme své neduhy, ale přesto nelze říci, že bychom na tom byli tak špatně, že nemůžeme běžně fungovat (chodit do práce, do školy apod). Rovněž naše lesy nejsou v perfektní kondici, což si jako správci našich lesů plně uvědomujeme. Výměra porostů, které však vyžadují zásadně odlišný přístup a vysokou péči ve vztahu k imisím, je v České republice relativně malá, jde o cca 1,5 -2% lesů.
Chřadnutí porostů vlivem imisí je lesníkům nejen v České republice známo již od 50. let minulého století. Zhruba v této době světová produkce síry a následně i dusíku převýšila jejich přirozenou produkci a škody se objevují v Evropě (dálkovým přenosem emisí ve Skandinávii), ve Spojených státech amerických a nakonec i v jihovýchodní Asii. Problému se proto od počátku věnuje celá řada vědců v zahraničí i v České republice. Výzkum není omezen jen na lesy, ale i na vliv imisí na zdravotní stav obyvatel, vodní zdroje či na korozi materiálů.
Lesnický výzkum v České republice se tomuto problému dlouhodobě věnuje a vyzkoušela se celá řada lesopěstebních postupů s cílem zajistit trvalost lesů se všemi jejich funkcemi. Na imisemi zatížených plochách bylo v rámci revitalizačních opatření již před více než dvaceti lety započato s vysazováním porostů tzv. náhradních dřevin - tj. především listnáčů - břízy, jeřábu, ale i smrku pichlavého, neboť se tehdy předpokládalo další zvyšování imisní zátěže a smrk pichlavý se díky struktuře svých jehlic jevil jako odolný vůči tomuto zatížení.
Faktem zůstává, že imisní atak byl tehdy tak silný, že docházelo nejen k chronické zátěži, ale i odumírání lesů vlivem přímého působení vysokých koncentrací, zejména oxidů síry. Tento možná již nepředstavitelný stav se již naštěstí podařilo odstranit a výsledky vidí na vlastní oči každý návštěvník vyšších částí nejen Krušných hor. Přímé odumírání lesů je však v současné době nahrazeno jiným, méně viditelným nebezpečím. Jde o neblahé působení ztráty živin v půdě, které je o to zákeřnější. 0 tomto problému Lesy ČR ví a dlouhodobě na jeho řešení spolupracují s řadou výzkumných pracovišť nejen v ČR, ale i v zahraničí. Vynaložené prostředky se nám všem vrátivé zlepšeném zdravotním stavu našich lesů.
Zdroj: Právo
Datum: 19.05.2006
Autor: Ladislav Půlpán
Datum uveřejnění: 20.5.06
Poslední změna: 20.5.2006
Počet shlédnutí: 158
Revitalizace lesů není pro LČR novinkou
Zdravotní stav našich lesů lze s úspěchem přirovnat ke zdravotnímu stavu naší populace. Každý máme své neduhy, ale přesto nelze říci, že bychom na tom byli tak špatně, že nemůžeme běžně fungovat (chodit do práce, do školy apod). Rovněž naše lesy nejsou v perfektní kondici, což si jako správci našich lesů plně uvědomujeme. Výměra porostů, které však vyžadují zásadně odlišný přístup a vysokou péči ve vztahu k imisím, je v České republice relativně malá, jde o cca 1,5 -2% lesů.
Chřadnutí porostů vlivem imisí je lesníkům nejen v České republice známo již od 50. let minulého století. Zhruba v této době světová produkce síry a následně i dusíku převýšila jejich přirozenou produkci a škody se objevují v Evropě (dálkovým přenosem emisí ve Skandinávii), ve Spojených státech amerických a nakonec i v jihovýchodní Asii. Problému se proto od počátku věnuje celá řada vědců v zahraničí i v České republice. Výzkum není omezen jen na lesy, ale i na vliv imisí na zdravotní stav obyvatel, vodní zdroje či na korozi materiálů.
Lesnický výzkum v České republice se tomuto problému dlouhodobě věnuje a vyzkoušela se celá řada lesopěstebních postupů s cílem zajistit trvalost lesů se všemi jejich funkcemi. Na imisemi zatížených plochách bylo v rámci revitalizačních opatření již před více než dvaceti lety započato s vysazováním porostů tzv. náhradních dřevin - tj. především listnáčů - břízy, jeřábu, ale i smrku pichlavého, neboť se tehdy předpokládalo další zvyšování imisní zátěže a smrk pichlavý se díky struktuře svých jehlic jevil jako odolný vůči tomuto zatížení.
Faktem zůstává, že imisní atak byl tehdy tak silný, že docházelo nejen k chronické zátěži, ale i odumírání lesů vlivem přímého působení vysokých koncentrací, zejména oxidů síry. Tento možná již nepředstavitelný stav se již naštěstí podařilo odstranit a výsledky vidí na vlastní oči každý návštěvník vyšších částí nejen Krušných hor. Přímé odumírání lesů je však v současné době nahrazeno jiným, méně viditelným nebezpečím. Jde o neblahé působení ztráty živin v půdě, které je o to zákeřnější. 0 tomto problému Lesy ČR ví a dlouhodobě na jeho řešení spolupracují s řadou výzkumných pracovišť nejen v ČR, ale i v zahraničí. Vynaložené prostředky se nám všem vrátivé zlepšeném zdravotním stavu našich lesů.
Zdroj: Právo
Datum: 19.05.2006
Autor: Ladislav Půlpán
Datum uveřejnění: 20.5.06
Poslední změna: 20.5.2006
Počet shlédnutí: 158