Reuters: Vítr proniká do energetického sektoru Brazílie

Téměř 50 let strávených rybolovem na štíhlých plachetnicích naučilo Manuela de Oliveiru rozumět síle větru. Stejně byl ale zmaten, když bílé větrné mlýny začaly růst na pobřeží u jeho domovského města jako houby po dešti, píše agentura Reuters.

"Opravdu mi připadaly velmi podivné," říká, zatímco vyklepává svou síť na pláži, jež tvoří část pobřeží státu Ceará v severovýchodní Brazílii. "Ale vítr je vítr a pracuje pro každého. Bohudíky, je volně k mání."

Silné stále vanoucí větry, které po staletí pohánějí pestrobarevné dřevěné rybářské loďky zvané jangada u severovýchodních břehů Brazílie, nyní z oblasti učinily centrum rychle se rozvíjejícího energetického sektoru v zemi.

Po váhavém začátku se předpokládá, že instalovaný výkon 341 megawattů z konce loňského roku by se měl fakticky zdvojnásobit. Dokládají to turbíny tyčící se ve stále hojnějším počtu podél nedotčených pláží.

Ve větší rozmach tento průmysl doufá po listopadu, kdy vláda uskuteční první aukci větrné energie - předpokládá nákup 1000 MW od různých firem. Brazilská společnost pro větrnou energii odhaduje, že aukce způsobí investice v hodnotě asi pěti miliard realů (47,5 miliardy Kč).

1000 MW, které hodlá vláda každoročně vydražit, je dostatečné množství k zásobení elektřinou pro milion průměrných domácností.

Potenciál Brazílie je však podle odborníků 140 000 MW, tedy desetinásobek kapacity gigantické vodní elektrárny na řece Itaipú. Tento potenciál představuje 7300 kilometrů dlouhé bouřlivé atlantické pobřeží.

Větrné energii jsou ale příznivé i politické a ekonomické větry - největší latinskoamerická ekonomika, která se stala vůdcem v obnovitelných energiích v oblasti etanolu, potřebuje zdvojnásobit svou energetickou kapacitu do 30 let, aby se vyhnula jejímu nedostatku.

Přehradní elektrárny, které dodávají 85 procent kapacity, už narážejí na problémy - mimo jiné kvůli rostoucím nákladům v souvislosti s ochranou životního prostředí, jak postupují hlouběji do amazonského pralesa. Narůstají obavy ohledně dopadů klimatického oteplování, roste tlak na Brazílii, aby snížila své emise skleníkových plynů, které jsou čtvrté největší na světě. Tohle všechno mluví pro větrnou energii.

Cílem tohoto průmyslu je zvýšit kapacitu větrné energie na 10 000 MW během příští dekády, tedy na pětiprocentní podíl na celkových dodávkách energie, zatímco loni představovala 0,4 procenta.

Stále se však objevují pochybnosti, jestli má brazilská vláda dostatek nadšení, aby uvedla v život dlouhodobé plány, i subvencí, které pomohly větrné energii, aby se prosadila například ve Španělsku.

Při dubnové návštěvě na větrných farmách ve Španělsku totiž brazilský ministr energetiky Edison Lobao vyvolal zklamání svým tvrzením, že větrná energie "není levná" a že Brazílie v tuto chvíli nemá potřebu velké kapacity.

I když se jedná o projektech na 4000 MW, překážky pro rychlý rozvoj zahrnují požadavek, aby 60 procent projektů mělo své zdroje v Brazílii. Tam však není dostatek společností, které by vyráběly potřebná vyspělá technologická vybavení.

"První součástky už se začaly dávat dohromady, ale pro trh to nestačí," vysvětluje Keith Hays, analytik vznikajících energetických zdrojů v americkém Massachusetts. "Jsou tu politické záležitosti, které Brazílie dosud nevyřešila."

Ještě začátkem loňského roku působila větrná energie levným dojmem, ale pokles cen zemního plynu a dalších fosilních paliv jako výsledek ekonomické krize z ní opět dělají jakoby drahou záležitost. Na odlehlém severovýchodě Brazílie náklady ještě narůstají dlouhou vzdáleností mezi větrnými farmami a elektrickou sítí.

"To neznamená, že by to (vláda) neměla podporovat vůbec, zejména v oblastech, kde vodní zdroje doplňují ty větrné," zdůrazňuje Hays. Dodal, že větrná energie nebude vždycky nákladná ve srovnání s ostatními palivy.

Velká výhoda větrné energie na severovýchodě je, že když přestanou každoroční deště, větry ještě zesílí. To znamená, že farmy mohou vyrovnat výpadek v době, kdy nastane nedostatek z vodních elektráren.

Sucha přinutila Brazílii, aby v roce 2001 rozdělovala dodávky energie, přičemž v posledních letech tento proces vázl mimo jiné kvůli nestabilní situaci v Bolívii, která dodává většinu ze svého zemního plynu.

Pro tuto zemi "je velmi důležité, aby diverzifikovala své energetické prostředí," zdůrazňuje ředitel konzultační firmy Armando Abreu. "Nemůže být závislá jen na vodě."

Zdroj: Ekolist

Tweet