Reuters: Prastaré stromy v sobě nesou informace o změnách klimatu

Na březích jezera Nahuel Huapi v divokých horách argentinské Patagonie rostou některé z nejstarších stromů na světě. Cypřišovitý jehličnan známý pod španělským názvem alerce roste pomalu, ale může dosáhnout výšky přes 50 metrů a dožít se i více než 2000 let. Někteří jedinci tohoto druhu se tak řadí k nejstarším žijícím objektům na planetě, napsala agentura Reuters.

Pro vědce, kteří za jejich zkoumáním přijíždějí ze všech koutů světa, poskytují alerce vzrušující pohled na uplynulé časy. Nicméně používaný název alerce je zavádějící, jelikož znamená modřín, tedy odlišný druh jehličnanu, než jsou cypřiše.

Argentinský badatel Ricardo Villalba, který se podílel na zprávě OSN o klimatických změnách, zjišťuje, co stromy vypovídají o modelech změn klimatu.

Stejně jako jiné stromy i alerce si každý rok vytváří pod svou kůrou novou vrstvu dřeva. Takže vzorky vzaté přímo z průřezu kmene mohou pomoci zjistit, jaké bylo počasí v každém roce života toho kterého stromu.

"Umožňuje nám to dovědět se, že v některých oblastech Patagonie byl rok 1998 nejteplejším za posledních 400 let," upozornil Villalba. "Jednoznačné tendence, které se objevily v posledních několika desítkách let, v uplynulých 400 až 500 letech neměly precedens." To je nejdál do minulosti, kam nám bádání umožnily záznamy, vysvětlil Villalba.

Letokruhy ukazují, že ve 20. století byly teploty v jižních Andách neobvykle vysoké. V průměru se teploty v uplynulém století zvedly o 0,86 stupně Celsia ve srovnání s teplotami za posledních 260 let.

Na nedaleké biologicko-výzkumné stanici v Puerto Blest může Villalba porovnat své výsledky s prací jiných vědců. Důkazy z letokruhů vědci nazývají zástupné údaje, to znamená, že nejsou přesné, ale za podpory jiných zástupných dat, například důkazů o ústupu ledovců, mohou být využity k načrtnutí reálných závěrů.

Výzkumníci také mohou využít své zástupné fakty k testům počítačových modelů, které jsou využívány k předpovídání klimatických změn v budoucnosti.

"V této části světa v poslední dekádě značně klesly srážky a naopak výrazně stouply teploty, což je přesně to, co počítačové modely předpovídají o globálních změnách," vysvětluje Brian Luckman z univerzity v západním Ontariu a Meziamerického výzkumného institutu."Tudíž můžeme použít některé z výsledků, jež musíme ověřit, a otestovat některé z počítačových modelů. Pak uvidíme, zda nám skutečně dávají reálný obraz toho, co se stalo v minulosti nebo co se stane v budoucnosti."

Letokruhy ale poskytují dlouhodobou perspektivu debatě o klimatických změnách, zejména o otázce, jestli je globální oteplování výsledkem lidské činnosti, nebo je součástí přirozeného cyklu na Zemi. Čím více vědců se poučí o těchto přírodních cyklech a vzorcích počasí z minulosti, tím více jich bude schopno na tuto otázku odpovědět.

A cypřišovité alerce stále mají mnoho co říci. "Zvláštností alerce je jeho dlouhověkost a také jeho velká odolnost vůči dřevní hnilobě. Takže můžeme najít pohřbený materiál nebo subfosilní materiál, jehož lze využít při rozšíření chronologie ještě dále do minulosti," upozornil Villalba.

Případný soubor těchto chronologií může poskytnout nový zdroj údajů, jež dosud nabízely pouze vzorky odebrané ze středu ledovců, z oceánských usazenin a pradávných pylů.

A to by zase mohlo pomoci vědcům probádat dávnější minulost, starší než lidské záznamy, jež začaly v roce 1856; právě tehdy začala Britská meteorologická společnost shromažďovat údaje z celého světa.

Zdroj: Zpráva ČTK

Tweet