Zprávy z tisku
Programy "zelených míst" kritizovány za ekonomickou neefektivnost
Vládní programy vytváření "zelených pracovních míst" jsou podporovány z mnoha stran a politici v čele s americkým prezidentem Barackem Obamou si od nich slibují, že zajistí zároveň ekonomické oživení, zlepšení životního prostředí a zmírnění závislosti na dovážených surovinách.
Vládní programy vytváření "zelených pracovních míst" jsou podporovány z mnoha stran a politici v čele s americkým prezidentem Barackem Obamou si od nich slibují, že zajistí zároveň ekonomické oživení, zlepšení životního prostředí a zmírnění závislosti na dovážených surovinách. Ekonomové však upozorňují, že z hlediska tvorby pracovních míst a podpory ekonomického růstu jsou tyto programy neefektivní a sporné.
Řada studií programy "green jobs" podporuje a vychvaluje. Například Obamovi blízký institut The Center for American Progress vyzval vládu, aby do zelených iniciativ v energetice investovala 100 miliard dolarů, čímž údajně vzniknou dva miliony pracovních příležitostí. V předvolební kampani Obama sliboval, že za 150 miliard dolarů vytvoří během deseti let investicemi do obnovitelných zdrojů jako solární a větrné energie a biopaliv až pět milionů pracovních míst. OSN předpovídá, že během 20 let ve světě díky alternativní energetice vznikne 20 milionů pracovních míst, desetkrát více než dnes.
Kritici však podle týdeníku The Economist upozorňují, že tyto plány a výpočty jsou pochybné, protože neodpovídají na některé klíčové otázky. Základní otázkou je, kolik by s příslušnými penězi vzniklo pracovních míst jiným způsobem než investicemi do "zelené" energetiky. Klíčem k odpovědi je neoddiskutovatelný fakt, že současná alternativní energetika je vesměs mnohem dražší než konvenční energetické zdroje. Znamená to také, že vytvořit pracovní místo v alternativní energetice je mnohem dražší.
Obama nedávno upozorňoval, že země jako Španělsko, Německo a Japonsko již předhánějí Ameriku v obnovitelné energii "odvážnými vládními investicemi, které se vyplácejí vznikem dobře placených pracovních míst". Jeho představy však podle The Economistu narušují kritické studie, například práce španělského univerzitního profesora Gabriela Calzady Álvareze, který na základě empirických údajů zjišťoval, jak ohromné španělské subvence do obnovitelné energetiky ovlivňují zaměstnanost.
Calzada Álvarez s pomocí údajů Evropské komise vypočítal, že v rámci programu za 29 miliard eur (přes 770 miliard Kč), které vláda slíbila vyplácet po 25 let, bylo vytvořeno 50.200 pracovních míst. Jedno pracovní místo tak vychází na 570.000 eur. Španělský soukromý sektor však vytvoří v průměru pracovní místo za zhruba 260.000 eur. Kdyby tak vláda ponechala tyto peníze v rukou soukromého sektoru, vzniklo by tím 2,2krát více míst. Jinými slovy, vláda svou investicí na každé "zelené" místo likviduje 2,2 běžné pracovní příležitosti, píše The Economist.
Pokud by Calzada Álvarez vzal v úvahu další přínosy vládních "zelených" investic ve formě snížení emisí skleníkových plynů, vypadala by čísla jistě o něco lépe. Jeho studie i další podobné však podle Economistu jasně svědčí o tom, že některé způsoby tvorby pracovních míst jsou levnější než jiné.
Navíc vedle obecných ekonomických dopadů zvýšených vládních investic, jako je nárůst vládního dluhu a omezení prostoru pro efektivnější soukromé investice, povedou výdaje do obnovitelných zdrojů i ke zvýšení cen energie. Jejich výstavba a provoz totiž opět stojí mnohem více než u uhelných nebo jaderných elektráren.
Alternativní obnovitelné zdroje jsou kromě své nespolehlivosti ekonomicky vesměs stále tak neefektivní, že je vlády musí masivně subvencovat. V loňském roce Úřad pro energetické informace při ministerstvu energetiky USA uvedl, že vládní subvence pro solární elektřinu činí 24,34 dolaru na megawatthodinu a u větrné energie je to 23,37 USD; oba tyto zdroje se přitom na produkci elektřiny v USA i přes štědrou vládní podporu podílejí stále jen asi jedním procentem. Subvence pro zemní plyn vedle toho činí jen 25 centů na MWh, u uhlí 44 centů, hydroenergie dostává 67 centů a jaderná energie 1,59 dolaru.
Povinná výkupní cena jedné megawatthodiny sluneční energie v Česku je nyní 12.890 korun za MWh, u biomasy je to 4490 Kč a u větru 2340 korun. Cena standardní silové elektřiny loni činila 1559 Kč za MWh. Plyne z toho například, že kdyby současná podoba solární energie teoreticky zajišťovala celou spotřebu elektřiny v ČR, museli by si čeští spotřebitelé za rok připlatit téměř 700 miliard Kč navíc (rozdíl mezi cenou za sluneční energii a standardní cenou na MWh krát 60,5 TWh). Jelikož podle vládních odhadů je využitelný potenciál sluneční elektřiny v Česku 11 procent spotřeby, vycházelo by naplnění tohoto potenciálu ročně na zhruba 75 miliard korun za elektřinu navíc, což je asi 7500 korun na jednoho obyvatele.
Vyšší ceny energie však vedou ke ztrátám pracovních míst, nejen v energetice, ale i v energeticky náročném průmyslu. Jak v listu The Wall Street Journal upozornil Max Schulz z Centra pro energetickou politiku a životní prostředí při Manhattan Institute, vedou již nyní vysoké ceny elektřiny v Kalifornii a státu New York k odlivu zpracovatelského průmyslu z těchto států. Kalifornská společnost Google umisťuje své obří serverové farmy ve státech jako Severní Karolína a Oregon, kde jsou náklady na elektřinu nižší. Podle Schulze je zřejmé, že celonárodní Obamova politika "zelených míst" nevyhnutelně povede k dalšímu odlivu pracovních míst v průmyslu do zahraničí.
Politika sledující rozmach drahé alternativní energetiky bude mít rovněž za následek velké ztráty pracovních míst v tradiční energetice, která je ve většině zemí světa velkým zaměstnavatelem a v USA zaměstnává téměř dva miliony lidí. Stále vyšší ceny energie pak omezí výdaje spotřebitelů, které jsou hlavním motorem americké ekonomiky.
"Likvidovat pracovní místa v efektivních odvětvích, aby se vytvořila místa v neefektivních, je stěží receptem na ekonomický úspěch," konstatuje Schulz. Tyto programy jsou možná dobré pro boj se změnami klimatu, podporovat jimi ekonomiku je však enormně drahé a lidé by to měli vědět, pokud si takovou cestu zvolí, dodal.
Podpora "zelených míst" tedy není efektivním nástrojem ekonomické stimulace, jiná otázka však je, jak by vlády mohly efektivně podpořit přechod na nové bezuhlíkové energetické technologie. Klíčové je, aby se tyto nové technologie staly konkurenceschopnými, a zde existují v zásadě dvě cesty - jednou je zvyšování ceny fosilních paliv různými způsoby zpoplatnění uhlíku, jak se o to vlády snaží nyní - to však opět neznamená nic jiného než zvyšování ceny energie pro spotřebitele a celou ekonomiku. Druhou možností je snižování ceny nových technologií důraznou podporou výzkumu a vývoje, což je cesta, kterou doporučuje stále více ekonomů.
Subvencování stávajících stále ještě nekonkurenceschopných alternativních technologií je podle pozorovatelů jen jejich zlevňováním naoko - tyto technologie zůstávají ve skutečnosti stále drahé a o rozdíl se podělí daňoví poplatníci se spotřebiteli. Prospěch z toho mají hlavně výrobci a provozovatelé těchto technologií.
V nynější ekonomické krizi však horečka investic do "zelené energetiky" z minulých let končí a množí se zprávy, že energetické společnosti od těchto investic ustupují. Podle britského listu The Times například Iberdrola, velký investor do španělských větrných farem, snižuje své investice do obnovitelných zdrojů o 40 procent. Koncern Shell nedávno oznámil, že již nehodlá investovat do větrných turbín v Británii a BP se stáhla z britského trhu obnovitelných zdrojů, který označila za "špatnou sázku".
Zdroj: Zpráva ČTK
Datum uveřejnění: 6.4.09
Poslední změna: 6.4.2009
Počet shlédnutí: 83
Programy "zelených míst" kritizovány za ekonomickou neefektivnost
Vládní programy vytváření "zelených pracovních míst" jsou podporovány z mnoha stran a politici v čele s americkým prezidentem Barackem Obamou si od nich slibují, že zajistí zároveň ekonomické oživení, zlepšení životního prostředí a zmírnění závislosti na dovážených surovinách.
Vládní programy vytváření "zelených pracovních míst" jsou podporovány z mnoha stran a politici v čele s americkým prezidentem Barackem Obamou si od nich slibují, že zajistí zároveň ekonomické oživení, zlepšení životního prostředí a zmírnění závislosti na dovážených surovinách. Ekonomové však upozorňují, že z hlediska tvorby pracovních míst a podpory ekonomického růstu jsou tyto programy neefektivní a sporné.
Řada studií programy "green jobs" podporuje a vychvaluje. Například Obamovi blízký institut The Center for American Progress vyzval vládu, aby do zelených iniciativ v energetice investovala 100 miliard dolarů, čímž údajně vzniknou dva miliony pracovních příležitostí. V předvolební kampani Obama sliboval, že za 150 miliard dolarů vytvoří během deseti let investicemi do obnovitelných zdrojů jako solární a větrné energie a biopaliv až pět milionů pracovních míst. OSN předpovídá, že během 20 let ve světě díky alternativní energetice vznikne 20 milionů pracovních míst, desetkrát více než dnes.
Kritici však podle týdeníku The Economist upozorňují, že tyto plány a výpočty jsou pochybné, protože neodpovídají na některé klíčové otázky. Základní otázkou je, kolik by s příslušnými penězi vzniklo pracovních míst jiným způsobem než investicemi do "zelené" energetiky. Klíčem k odpovědi je neoddiskutovatelný fakt, že současná alternativní energetika je vesměs mnohem dražší než konvenční energetické zdroje. Znamená to také, že vytvořit pracovní místo v alternativní energetice je mnohem dražší.
Obama nedávno upozorňoval, že země jako Španělsko, Německo a Japonsko již předhánějí Ameriku v obnovitelné energii "odvážnými vládními investicemi, které se vyplácejí vznikem dobře placených pracovních míst". Jeho představy však podle The Economistu narušují kritické studie, například práce španělského univerzitního profesora Gabriela Calzady Álvareze, který na základě empirických údajů zjišťoval, jak ohromné španělské subvence do obnovitelné energetiky ovlivňují zaměstnanost.
Calzada Álvarez s pomocí údajů Evropské komise vypočítal, že v rámci programu za 29 miliard eur (přes 770 miliard Kč), které vláda slíbila vyplácet po 25 let, bylo vytvořeno 50.200 pracovních míst. Jedno pracovní místo tak vychází na 570.000 eur. Španělský soukromý sektor však vytvoří v průměru pracovní místo za zhruba 260.000 eur. Kdyby tak vláda ponechala tyto peníze v rukou soukromého sektoru, vzniklo by tím 2,2krát více míst. Jinými slovy, vláda svou investicí na každé "zelené" místo likviduje 2,2 běžné pracovní příležitosti, píše The Economist.
Pokud by Calzada Álvarez vzal v úvahu další přínosy vládních "zelených" investic ve formě snížení emisí skleníkových plynů, vypadala by čísla jistě o něco lépe. Jeho studie i další podobné však podle Economistu jasně svědčí o tom, že některé způsoby tvorby pracovních míst jsou levnější než jiné.
Navíc vedle obecných ekonomických dopadů zvýšených vládních investic, jako je nárůst vládního dluhu a omezení prostoru pro efektivnější soukromé investice, povedou výdaje do obnovitelných zdrojů i ke zvýšení cen energie. Jejich výstavba a provoz totiž opět stojí mnohem více než u uhelných nebo jaderných elektráren.
Alternativní obnovitelné zdroje jsou kromě své nespolehlivosti ekonomicky vesměs stále tak neefektivní, že je vlády musí masivně subvencovat. V loňském roce Úřad pro energetické informace při ministerstvu energetiky USA uvedl, že vládní subvence pro solární elektřinu činí 24,34 dolaru na megawatthodinu a u větrné energie je to 23,37 USD; oba tyto zdroje se přitom na produkci elektřiny v USA i přes štědrou vládní podporu podílejí stále jen asi jedním procentem. Subvence pro zemní plyn vedle toho činí jen 25 centů na MWh, u uhlí 44 centů, hydroenergie dostává 67 centů a jaderná energie 1,59 dolaru.
Povinná výkupní cena jedné megawatthodiny sluneční energie v Česku je nyní 12.890 korun za MWh, u biomasy je to 4490 Kč a u větru 2340 korun. Cena standardní silové elektřiny loni činila 1559 Kč za MWh. Plyne z toho například, že kdyby současná podoba solární energie teoreticky zajišťovala celou spotřebu elektřiny v ČR, museli by si čeští spotřebitelé za rok připlatit téměř 700 miliard Kč navíc (rozdíl mezi cenou za sluneční energii a standardní cenou na MWh krát 60,5 TWh). Jelikož podle vládních odhadů je využitelný potenciál sluneční elektřiny v Česku 11 procent spotřeby, vycházelo by naplnění tohoto potenciálu ročně na zhruba 75 miliard korun za elektřinu navíc, což je asi 7500 korun na jednoho obyvatele.
Vyšší ceny energie však vedou ke ztrátám pracovních míst, nejen v energetice, ale i v energeticky náročném průmyslu. Jak v listu The Wall Street Journal upozornil Max Schulz z Centra pro energetickou politiku a životní prostředí při Manhattan Institute, vedou již nyní vysoké ceny elektřiny v Kalifornii a státu New York k odlivu zpracovatelského průmyslu z těchto států. Kalifornská společnost Google umisťuje své obří serverové farmy ve státech jako Severní Karolína a Oregon, kde jsou náklady na elektřinu nižší. Podle Schulze je zřejmé, že celonárodní Obamova politika "zelených míst" nevyhnutelně povede k dalšímu odlivu pracovních míst v průmyslu do zahraničí.
Politika sledující rozmach drahé alternativní energetiky bude mít rovněž za následek velké ztráty pracovních míst v tradiční energetice, která je ve většině zemí světa velkým zaměstnavatelem a v USA zaměstnává téměř dva miliony lidí. Stále vyšší ceny energie pak omezí výdaje spotřebitelů, které jsou hlavním motorem americké ekonomiky.
"Likvidovat pracovní místa v efektivních odvětvích, aby se vytvořila místa v neefektivních, je stěží receptem na ekonomický úspěch," konstatuje Schulz. Tyto programy jsou možná dobré pro boj se změnami klimatu, podporovat jimi ekonomiku je však enormně drahé a lidé by to měli vědět, pokud si takovou cestu zvolí, dodal.
Podpora "zelených míst" tedy není efektivním nástrojem ekonomické stimulace, jiná otázka však je, jak by vlády mohly efektivně podpořit přechod na nové bezuhlíkové energetické technologie. Klíčové je, aby se tyto nové technologie staly konkurenceschopnými, a zde existují v zásadě dvě cesty - jednou je zvyšování ceny fosilních paliv různými způsoby zpoplatnění uhlíku, jak se o to vlády snaží nyní - to však opět neznamená nic jiného než zvyšování ceny energie pro spotřebitele a celou ekonomiku. Druhou možností je snižování ceny nových technologií důraznou podporou výzkumu a vývoje, což je cesta, kterou doporučuje stále více ekonomů.
Subvencování stávajících stále ještě nekonkurenceschopných alternativních technologií je podle pozorovatelů jen jejich zlevňováním naoko - tyto technologie zůstávají ve skutečnosti stále drahé a o rozdíl se podělí daňoví poplatníci se spotřebiteli. Prospěch z toho mají hlavně výrobci a provozovatelé těchto technologií.
V nynější ekonomické krizi však horečka investic do "zelené energetiky" z minulých let končí a množí se zprávy, že energetické společnosti od těchto investic ustupují. Podle britského listu The Times například Iberdrola, velký investor do španělských větrných farem, snižuje své investice do obnovitelných zdrojů o 40 procent. Koncern Shell nedávno oznámil, že již nehodlá investovat do větrných turbín v Británii a BP se stáhla z britského trhu obnovitelných zdrojů, který označila za "špatnou sázku".
Zdroj: Zpráva ČTK
Datum uveřejnění: 6.4.09
Poslední změna: 6.4.2009
Počet shlédnutí: 83